Právě vyšla další Spider-Manovská kniha Šťastné narozeniny. A ten název se
netýká jen oslavy narozenin Petra Parkera. Finále příběh se totiž odehrává v 500. sešitu série Amazing Spider-Man!

Rok se nám s rokem nesešel a už je tu další Sandman. Číslo 8. Krátké nadechnutí před velkým finále. Poslední odpočinek před poslední cestou. Odpočinek v krčmě Konec světů. Společnost zde nedělá pouze tým hochů z Crwe a Viktor Janiš, ale i zvláštní sešlost – lidé, elf, kentaur a bůh (Gaiman) ví co ještě. Schovávají se před bouří. Venku hřmí, bijí blesky. Je čas vyprávět…

Bouře v ráji. Mýty se ještě ani nestihly pořádně zabydlet ve své nové domovině, realitě, a už se chystá první puč. Politický převrat se kuje na Zvířecí farmě, v azylu nehumanoidních Mýtů, a tři prasátka nejsou vůbec nevinná. Orwell měl pravdu.

Je to zelené! Tlemí se to! Má to zelený oblek! Je to pták? Je to letadlo? Je to.. je to… je to Maska! V novém omnibusu nelítá Superman, ale jen kosti, krev a zuby. Zábava jen do určité míry.

Dobré zprávy vespolek! Nejoblíbenější a nejztřeštěnější kurýrská služba v širé galaxii se vrací… nejenom na obrazovky, ale i na stránky komiksu. Nyní ve 2D! Netřeba žádné otravné brýle! (Jenom když máte poruchu zraku.)

Dobrodružství pokračuje. 🙂

Musí mít upíři nadlidské schopnosti? Musí mít vysunovací špičáky, musí být alergičtí na sluneční světlo, zápach česneku a stříbrné předměty? Musí spát v rakvi a ven vycházet nejlépe za úplňku? Nad těmito otázkami se kromě vás zamyslela také autorka Elegie pro ovečku, Kei Toume. Očividně měla až po krk všech možných klišé, protože japonští upíři v jejím podání jsou natolik odlišní od mainstreamu, že by to nemělo ujít vaší pozornosti. Jde totiž o klasiku.

Na planetě sebevrahů se schyluje k epické krvavé koupeli. Populární sadistická verze Olympiády, Zabijáda, vítá všechny sadomasochistická intergalaktická stvoření s nervy z titanu, která trpí chronickou psychopatií.

Apokalypsa chromozomů Y obestřela svět. Matriarchát se stal světovou politikou, náboženstvím i životním stylem. Nakonec se ukázalo, že silné pohlaví není až tak silné a něžné pohlaví ani zdaleka tak něžné a nevinné, jak se doufalo. Vymýcením mužů by nevznikl eden, jak nás učí feministky, ale ani procházka údolím ňader à la Hugh Hefner.

Ultranásilný cynický komiks z pera Marka Millara reflektující superhrdinský mýtus. Téma, jenž zpracoval Alan Moore ve svém eposu Strážci, podrobuje Millar revizi z perspektivy naivního tínedžera odkojeného stovkami komiksových sešitů o superhrdinech.