Musí mít upíři nadlidské schopnosti? Musí mít vysunovací špičáky, musí být alergičtí na sluneční světlo, zápach česneku a stříbrné předměty? Musí spát v rakvi a ven vycházet nejlépe za úplňku? Nad těmito otázkami se kromě vás zamyslela také autorka Elegie pro ovečku, Kei Toume. Očividně měla až po krk všech možných klišé, protože japonští upíři v jejím podání jsou natolik odlišní od mainstreamu, že by to nemělo ujít vaší pozornosti. Jde totiž o klasiku.

Na planetě sebevrahů se schyluje k epické krvavé koupeli. Populární sadistická verze Olympiády, Zabijáda, vítá všechny sadomasochistická intergalaktická stvoření s nervy z titanu, která trpí chronickou psychopatií.

Apokalypsa chromozomů Y obestřela svět. Matriarchát se stal světovou politikou, náboženstvím i životním stylem. Nakonec se ukázalo, že silné pohlaví není až tak silné a něžné pohlaví ani zdaleka tak něžné a nevinné, jak se doufalo. Vymýcením mužů by nevznikl eden, jak nás učí feministky, ale ani procházka údolím ňader à la Hugh Hefner.

Ultranásilný cynický komiks z pera Marka Millara reflektující superhrdinský mýtus. Téma, jenž zpracoval Alan Moore ve svém eposu Strážci, podrobuje Millar revizi z perspektivy naivního tínedžera odkojeného stovkami komiksových sešitů o superhrdinech.

Svobodu nelze získat zadarmo. O relativnosti tohoto pojmu se přesvědčí hrdinové Smečky z Bagdádu v komiksu z pera Briana K. Vaughna. Příběh o postavách, které se ocitly uprostřed událostí, z nichž neznají cestu ven.

Závěrečný díl mangy Kategorie: Stvůry vysvětluje samotnou podstatu stvůr, objasňuje minulost Mahime Jošino a odpovídá i na zbývající nezodpovězené otázky z předchozích dílů. Pokud vás tedy zajímá, kde se Nanamiho agentura pro výzkum nadpřirozených jevů nachází, pokud chcete vědět, jestli to Amano s Mahime dají definitivně dohromady, nebo vás zaujal osud Hainuwele, můžete se začíst. Manga totiž odpovídá na všechny tyto otázky. Víceméně. Slečna Tokiko si pošmákne i tentokrát.

Po delší pauze se čtenáři dočkali druhého dílu mangy, jejíž děj se točí kolem prokletého buddhistického artefaktu schopného zničit svět a která místy připomíná legendární Akiru. Podobnost je to spíše náhodná, Kannonina ruka sice také obsahuje spoustu klišé, hodně násilí, zvrhlé scény a šílené nápady, ovšem výsledkem je manga určená jiné cílové skupině. Je to od osmnácti a je to horor. Tak jdem na to.

Při příležitosti uvedení snímku Solomon Kane do českých kin přichází na knihkupecké pulty i komiksová adaptace příběhů tohoto hrdiny od Comics Centra. Je to už druhý howardovský komiks, který si toto nakladatelství připsalo (prvním byl sborník Conan – Dcera pána mraza a jiné povídky). A doufejme, že ne poslední, protože tohoto klasika nejen pulpové literatury vydávají kvalitně a s úctou. Jaké však jsou oba komiksy konkrétně?

“Ve světě, jemuž vládnou mrtví, teď musíme konečně začít žít.“

„Být, nebo nebýt… to je otázka. Zemřít, spát. Spát, možná snít,“ váhá Hamlet v asi nejslavnějším divadelním monologu všech dob. Adaptace, která propojuje klasický shakespearovský jazyk v brilantním překladu Martina Hilského s moderním, dynamickým grafickým stylem japonské mangy, neočekávaně přesazuje děj hry do budoucnosti. Píše se rok 2107 a ponurý kybersvět zničený globálními klimatickými změnami neustále balancuje na pokraji války…