Mysleli jste si, že předchozí kniha série Oškliví byla už poslední? Tak to jste se spletli – éra krásných sice skončila, ale civilizačních problémů na řešení zbývá pořád víc než dost. Vítejte ve světě Komparsu.

Utopický svět plný radostí a krásy se vrací v románu Scotta Westerfelda už potřetí. Jak však již víme z minulých dílů, nic není tak krásné, jak se na první pohled zdá. Nahlédneme tentokrát pod roušku temné stránky dokonalých bytostí trošku hlouběji?

Cizím národům se vždycky těžko věří, zvlášť když se mezi nimi pohybují lidé, kteří ovládají podivuhodnou a mocnou magii. A co víc, když vám svou magií dovedou sežrat duši. Pak je logické, že začnete zakazovat, vyhrožovat, manipulovat, šířit paniku a pořádat hony na čarodějnice. V takovém světě se žije těžko všem. Svoboda neexistuje, šíří se rasová nenávist, strach proti vám může obrátit vlastního bratra a do toho všeho se vkrádá uvědomění, že požírači duší nejsou jen dávná legenda.

Cambridge v druhé polovině osmnáctého století, uzavřená kolejní společnost ovládaná přísnými vnitřními pravidly, tajné kluby s prapodivnými zasvěcovacími rituály, nevázané pijatyky, neposkvrněné panny, mrtvé dívky a jejich duchové. To všechno slibuje Andrew Taylor ve svém románu Anatomie duchů. Slibuje a také plní – jen je tak, jak někteří možná čekali.

Rick Riordan, to je ten pán, který napsal Percyho Jacksona, takového toho drzouna, který se zaplete s řeckými bohy. Ale aby se čtenářům Řekové nepřejedli, tentokrát nám pan Riordan představí jinou mytologii; jak název napovídá, egyptskou.

Zombie jsou sice ohrané, ale pořád oblíbené téma. V potácejících se mrtvolách prahnoucích po našich mozcích se skrývá něco, co nás nepřestane fascinovat. Čeho se nepřestaneme bát. A nyní se jich zmocnil švédský prozaik John Ajvide Lindquist a stejně jako to před několika lety provedl s upíry, uchopil celou zombie tématiku úplně jinak. Představil je jako něco, čeho se možná bojíme ještě víc než agresivních shnilých monster.

Přijdete do knihkupectví a sdělíte prodavačce, že nejste sériový vrah. Od února už na vás nezavolá policajty, ale položí před vás knížku Američana Dana Wellse. Trošku psychotickou a morbidní, ale raději si o ní zjistěte víc, než si ji odnesete domů.

V jedenácti letech by se měli kluci zajímat tak maximálně o blbnutí na ulici a videohry. Jenže se stalo, že spoustě spisovatelů připadají chlapci tohoto věku jako nejlepší materiál na zachraňování světa. Vyčítat jim to nikdo nebude – většinou to totiž bývá náramná legrace, a ani tento velkolepý souboj s pekelnými mocnostmi nebude výjimkou.

Rozervaní hrdinové, gigantičtí pavouci, láska, nenávist, napětí, velkolepé emoce, strhující souboje na život a na smrt a obrovská životní dilemata. Bratři Leandrosové ve své životní roli! Blackout! Jo, a taky tisíc slonů.

Před Vánoci se zčistajasna objevil v knihkupectvích. Musel zaujmout už jen nádhernou obálkou, ale to je jen povrchová stránka – vnější krása není všechno. A přes pět set těžkých stránek vázaných v pevných deskách je to jediné, co na něm čtenář může pevně držet. Třicet let starý román, který se konečně dočkal vydání i nás. Malý, velký Johna Crowleyho.