Kniha prokletých – Rečková Jana

Jana Rečková má za sebou už několik románů, které byly přijety vesměs velmi kladně. Její knihy jsou velmi čtivé a do každé z nich autorka nezapomene přimísit svéráznou poetiku a pohladit duši čtenářovu. Její nejnovější práce – Kniha prokletých, je zatím nejlepším extraktem čisté Rečkové, se vším, co k ní patří. A k tomu autorka přidává ještě něco navíc.

Rečková Jana - Kniha prokletýchMladá bojovnice Wairin, hrdinka a dcera hrdiny, se s malou družinou nechává najímat tu k zničení tlupy hrdlořezů, kteří terorizují celý kraj, tu zase k zabití podlé nestvůry. Jako pravá dcera svého otce, významného hrdiny, touží po úkolu s velkým Ú, kterým by se otci přinejmenším vyrovnala. A ejhle, v horách u chrámu se náhle objevil odporný netvor. Začali mizet poutníci, takže je záhodno zbavit svět temné hrozby. A Wairin se vydává do boje následována družinou. Po těžkých útrapách se dostávají ke svému cíli a… A ukazuje se, že vše je trochu (hodně) jinak.

Základem příběhu je klasická hrdinská fantasy. Celý Wairin příběh vlastně uvozuje dobrodružství mnohem větší, temnější a nebezpečnější. Dobrodružství, ve kterém jde o osud světa stejně jako o Ysquanira, hlavního protagonistu. Stejně jako je věčné Zlo, je věčný i jeho protiklad Dobro. A neustále se rodí zloduši i hrdinové. Hrdinové jako Ysquanir, s kterým se Jana Rečková vydala na dlouhou cestu.

V mnohém se podobá rytíři Chastovi z jejích předchozích knih Mezi slovem a mečem a Pečeti Černé pevniny. Je stejně odvážný, inteligentní i spravedlivý jako on, stejně jako on bojuje proti zlu. Ale zároveň je lidštější. Snad je to tím, že pro své vítězství musel obětovat mnoho ze sebe sama, a co je pro takového hrdinu i horší, musel pro své cíle použít i jiné lidi. A protože na rozdíl od služebníků zla má svědomí, nemohlo to na něm nezanechat následků. Musel se vyrovnat sám se sebou a přijmout důsledky svého jednání.

Kupodivu i Ysquanirův největší protivník, temný pán Kiwojor, není při bližším pohledu až zase tak úplně temný. I v něm jsou zakotveny jisté zásady, které není schopen porušit. Názorně se to projeví zejména v podsvětí, když autorka použila oblíbený pohádkový motiv sedmileté služby. Kiwojor ovšem není žádný měkkosrdcatý čert, takže Ysquanirovi tady jde opravdu o život.

Kniha má spád, hned od počátku čtenáře uchvátí a vtáhne do děje, aby ho na poslední stránce vyplivl potlučeného, ale spokojeného. Trochu naivní poetika jen umocňuje vyznění příběhu a dodává mu příchuť romantiky. Samozřejmě nechybí ani milostný motiv, ten je ale spíše onou třešničkou na dortu.

Svým formátem je Kniha prokletých výpravnou publikací, kterou si Rečková jistě zaslouží. Příběh výborně doplňují i vnitřní ilustrace Jany Kvardové. Jsou stejně poetické jako text sám. Trochu zklamáním je ale ilustrace Jany Bouškové na obálce, má sice všechny náležitosti a vztahuje se ke knize, ale čekal jsem něco mnohem výraznějšího.

Závěrem – výborná fantasy, který dokáže potěšit i zaujmout.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. Na českou fantasy, fakt dost dobré. Netřeba vytýkat chybičky, těm se ani Tolkien nevyhne…

  2. přesně moje slova, je po delší úvaze mi Yasquanir trochu připoměl Dilviše. Ale tomu nemůže nikdo zabránit, jak jsme potvrdili v jedné místnosti na fóru

  3. Tahle knížka je teda rozhodně lepší než Mezi slovem a mečem. myslim, že důvod recenzent vystihl naprosto dokonale. Nesouhlasim ale s tim, že kresba na obálce měla bejt výraznější. Když má něco v názvu “prokletost”, měl by správně bejt i obrázek tak trochu “prokletej”. A na to si myslim, že je ponurej a jednoduchej právě tak akorát. Ani málo ani moc.

  4. Good
    Velice povedená kniha. Dá se říct, že pro můj vkus o dost lepší než “Král je malý”. Magie, to je to pravé ořechové, a tento příběh magie a činu se autorce opravdu povedl. Hodnotím 8/10.

  5. Myslím si, že je to jedna z nejpovedenějších českých fantasy knih vůbec… Po jejím přečtení jsem začal shánět další knihy od této autorky 🙂 10/10

  6. Tuto knihu jsem si pujcila z knihovny potom co jsem poprve slyšela verše ,,Kéž deště dlouho kropí zem než do ní navždy ulehnem”.Myslím si že by tato autorka co to vymyslela mohla psát i takovéto básně.Je to fakt krásné a i celá tato kniha je fascinující.

  7. K této knize jsem se dostal úplnou náhodou, poradil mi ji můj rehabilitační cvičitel.. po sté stránce jsem zjistil že si ji rozhodně užiju.. a opravdu, skvěle promyšlený příběh zakončený právě tak aby si čtenář nemusel vymýšlet jiné závěry a tak bral knihu za ucelenou. Nebál bych se hodnocení 10/10 a knihu si pořídím!

  8. Nevíte kde bych tuto knihu sehnal?Prosím odepište na E-mail:vvojta.zajda@seznam.cz.Předem moc děkuji.

Zveřejnit odpověď