Konečně se na trhu objevila dlouho očekávaná Čtvrtá planeta smrti. Po otevření knihy sice čtenář zjistí, že jde ve své podstatě o první ze dvou dílů, ale příběh (přesněji jeho první fáze) je již v této knize uspokojivě ukončen. Co čtenáře v tomto dílu čeká?
Na hranici známých světů se objevuje podivný asteroid, který šíří kolem sebe tajemné vlny děsu, nenávisti a hrůzy. Vzhledem k podobnosti účinků s pyrranskou faunou a flórou jsou jako odborníci na likvidaci nebezpečného vetřelce povoláni právě Pyrrané vedení Jasonem dinAltem a Kerkem. První průzkumy odhalí, že těleso přiletělo nejspíše z jiné galaxie. Na jeho povrchu jsou ve speciálním „hyperledu“ zamrzlé nevšední obludy, které mají na svědomí ony vlny děsu a hrůzy. Navíc se ukazuje, že jde o těleso umělého původu. Po několika průzkumných akcích těleso zaútočí a pomocí podivného černého mraku unese Jasona, Metu a Troua přímo z jejich kajuty. Naši hrdinové se ocitají uvnitř asteroidu, Trou je rozpitván za živa a Jason s Metou se pouštějí do boje s inteligencí ovládající toto podivné těleso. Ve vnějším světě zatím vstupuje do hry utajovaný spolek nesmrtelných a na světle se objevují nové nečekané skutečnosti, které náležitě komplikují situaci.
Celý příběh je svižnou akční sci-fi, zručně naroubovanou na reálie původní trilogie. Z textu je znát, že Harry Harrison měl sice jistý (evidentně však ne příliš velký) podíl v tvůrčím procesu, vlastní vyprávění je ale dílem Anta Skalandise. Celkový styl je modernější a značně akčnější, než styl původní trilogie. Honičky, něco boje, šílený vědec, jiný vesmír, tajné společnosti a tajemná předurčení tvoří základní ingredience tohoto dobrodružného příběhu. Na své by si konečně mohly přijít také feministky, neboť ve značné části vyprávění je to právě Meta, kdo rychleji a lépe myslí a v závislosti na tom jedná (také víc vydrží a prakticky je Jasonovou chůvou a milenkou v jednom). Líčení „veselých“ zážitků z vnitřku asteroidu i dějů odehrávajících se v bitevní lodi Argo má sice náležitý švih a říznost, postrádá však onu lehkost a jemnou ironii Harrisonovy původní trilogie. V době vlády drsných akčních filmů a ještě drsnějších literárních děl (nehledě na pro nás nepředstavitelnou realitu „divokého východu“) je ztráta takových jemných nuancí vcelku pochopitelná, i když příznivce Harrisonova stylu zjevně nepotěší. Ukázky z dalšího dílu (Planeta smrti na cestě bohů) jednoznačně ukazují, na kterých bodech z tohoto příběhu bude postaven. Navíc lze očekávat motivaci řeckými bájemi a ruským prostředím. Otázkou ale zůstává, jak se v pokračování Planet smrti bude odrážet vliv první trilogie a Harryho Harrisona.
Celkově lze nové pokračování klasického díla hodnotit jako vydařené, i když přeci jen nedosahuje kvalit původní trilogie. Jednotný formát a tradiční obrázek Martiny Pilcerové (vycházející z děje) přilákají sběratele i řadové čtenáře a ten, kdo očekává svižný děj zaručeně nebude zklamán. Jedinou otevřenou otázkou zůstává datum vydání dalšího dílu.
Pokračování
Další díl je připraven k vydání a měl by se objevit na trhu poměrně brzy – odhaduji to tak na měsíc.
zatím mám za sebou čtvrtku, ale přiznám se, nějak mi ty slovosledy a obraty připomínají strojový překlad. nějak divný harrison. takový špatně čtivý. nebo že by překlad? nebo že bych už střecky debilněl?
asi debilním. nestálo to za nic. asi tak jako nastavovaný ráma od senilního clarka. fakt velice slabé.
hmm
Mno, je to sice docela hezký, ale tak nějak přetažený, nevím jestli je to tím, že už v prvních dílech ze sebe vydal nejlepší a teď jen pokulhává, nebo tím že si k tělu pustil někoho jiného, ale nějak to neni ono… 🙁
Je to totalna hovadina, absolutne sa nepodoba na predchadzajuce tri skvele planety smrti. Zialbohu, Harrison asi potreboval prachy… hrozne, ani sa to neoplati citat, nieto este kupit… bleeeee…