Dokáže Jet zvítězit nad všemocnou CIA?

Bývalá agentka Mossadu s krycím jménem Jet se vrací. Od prvního dílu se mnoho nezměnilo: Jet sice porazila ruského oligarchu, který jí šel po krku, ale na její hlavu stále čekají zástupy jiných. Navíc má další, tentokrát mnohem osobnější problém. Sotva najde svoji ztracenou dceru, ocitá se v rukách CIA, a na stole má „neodolatelnou“ nabídku – život své dcery za život muže, který je mocné tajné službě osinou v zadku.

Blake Russell: Jet 2 - Zrada Zrada, která bolí

Druhý díl cyklu Jet, tentokrát s podtitulem Zrada, oproti dílu prvnímu nepřináší nic převratného. Krásná dáma v hlavní roli je ještě mnohem více smrtící (vždyť jde o její dítě!), a tak bude střílet, boxovat, porcovat nepřátele katanou, lézt po kolmých stěnách nebo se prodírat džunglí v různých koutech světa. Tedy, tentokrát především v USA a Thajsku. A když už je řeč o Thajsku, Russell Blake se rozhodně nebojí přiživit pověst této země coby ráje sexuálních turistů. Jet se díky tomu dostane mimo jiné do zákulisí obchodu s bílým masem a drogami.

I tentokrát je účelem knihy čirá akční zábava. Děj od prvních stran sviští raketovou rychlostí, nezatahuje čtenáře do žádných složitostí a má tah na bránu. Žádné zbytečné odbočky, vedlejší dějové linky nebo přehršel postav; prostě jen hurá plnou parou vpřed. Hodně pomáhá, že autor zasazuje příběh do čtenářsky atraktivních kulis, díky kterým snadno dostává hlavní hrdinku do konfliktních situací.

A jak již bylo napsáno výše: hlavním hnacím motorem příběhu je pomsta. Hrdinka se snaží hledat cestu ze zdánlivě bezvýchodné situace, k čemuž jí pomáhají samotní zrádci z CIA, kteří ji zásobují hromadou peněz, zbraněmi i nejmodernějšími technologiemi. Tak naivně sebejistí, že se hněv jedné z nejnebezpeč­nějších žen světa neobrátí proti nim samým, tak hloupě krátkozrací… Na druhou stranu je zajímavé, že i přes to, že hlavní hrdinka je elitním zabijákem, mnohdy nechává na povrch vybublat něco ze své lidskosti a mateřských pudů, což jí dává mnohem lidštější rozměr a mezi hrdiny podobného ražení ji činí jedinečnou a atypickou.

Oddechový čas

Ačkoliv příběh druhého dílu působí oproti „jedničce“ mnohem celistvěji a dynamičtěji, má bohužel několik podstatných trhlin. Jistě, děj je postaven tak, aby nebyl čas o podobných věcech přemýšlet, ale přesto: čtenáře zajisté udiví, jak nehorázně jednoduché je proniknout do bytů vysoce postavených členů CIA a jak uboze jsou jejich obyvatelé střeženi. Ale mnohem větší a hůře stravitelný myšlenkový kotrmelec je, že muž, kterého měla Jet pro CIA ulovit, jí v poutech s pistolí u hlavy poví příběh, který je protikladnou verzí příběhu CIA a dělá z této organizace ty zlé, a ona mu bez váhání uvěří a stane se jeho spojencem. Sám o sobě by to problém rozhodně nebyl; problémem je, že tyto veletoče silně kolidují s autorovou snahou držet příběh v mezích uvěřitelnosti. Ano, některé věci jsou mírně přehnané a nadsazené, ale když už si vyhrajete s popisy zbraní a bojových scén, pak rozhodně podobná věc působí jako pěst na oko.

Filozofie této knihy je jasná – nepřemýšlejte, bavte se. V doslovu sám Blake přiznává, že mírné překrucování reality je autorským záměrem, který má knihu pro čtenáře zatraktivnit. A přesně v duchu této filozofie kniha funguje naprosto bezchybně. V momentě, kdy začnete o ději přemýšlet nebo se hrabat v psychologii postav, nebude problém objevit kupu nedostatků, ale v konečném resultátu vás svižná akce nakonec stejně převálcuje. Ostatně, první díl už jistě máte za sebou, a tak moc dobře víte, do čeho jdete. A o tom, že se všichni těšíme na třetí pokračování, je zbytečné se rozepisovat.

70%
  • Russell Blake: Jet: Zrada (Jet 2)
  • Vydal: FANTOM Print & Mystery Press, 2016
  • Překlad: Helena Dvořáková
  • Obálka: Michael Schubert / Lucifer-Verlag
  • Počet stran: 304
  • Cena: 289 Kč
Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

2 komentáře

  1. Já čtu jedničku a razím heslo: nepřemýšlet, číst. Pak to funguje. Jakmile se ale člověk u něčeho zastaví a začne spekulovat, padá to jak domeček z karet. O tom holt tahle kniha není. Je to prostě brak v té nejryzejší podobě, na cesty do práce ideální volba.

  2. Dobrá recenze!
    Slušná kniha. Poctivé řemeslo.

    CIA je banda pologramotných idiotů, která není schopná uhlídat ani sama sebe. Viz třeba Pepa Nos: Já jsem agent CIA a jiní autoři. Tak to prostě je. Není to tudíž vina autora. Pouze vykreslil její věrný obraz.

    O tom, že v Sovětském svazu funguje nějaká GRU, se tady nevědělo až do revoluce. O CIA tady mumlal každej, dokonce i totalitní Dikobraz.

    Pokud jde o logiku – málokterý thriller, nebo detektivka snese “druhé” čtení, nebo logický rozbor. I Agatha Christie spoléhala spíše na fabulaci, než na logiku. A když se člověk nad její detektivní tvorbou více zamyslí, tak to prostě “nefunguje”.

Zanechat odpověď