Hlavosvět: runová magie posílená touhou po lepším světě

Smíchejte severské mýty, Junga, indickou filozofii a špetku kouzla Hostýnských vrchů a výsledkem je Hlavosvět Jana Šumbery. Dostanete knihu o oběti i o naději, o podstatě tvoření a proměny, o hlubinách naší mysli, o hranicích mezi snem a skutečností.

204998_big

Celá kniha je jako propletenec snových vizí. Zpočátku moc nechápete, proč se něco děje, ale svým způsobem vás to neuvěřitelně fascinuje. Znáte to určitě také – ráno se probudíte a z toho, co se vám zdálo, zůstávají jen útržky a ten zvláštní osudový pocit… A teď si představte, že někdo všechny ty vize zachytí, shromáždí, uspořádá!

I tak těžko hovořit o ději, spíš o řadě pomalých scén, roztříštěných do několika paralelních linií. Inu, co čekat, když se příběh odehrává jednomu z hrdinů v hlavě! Rozhodování a činy všech se řídí vlastní specifickou logikou. Postavy se objevují a zase mizí. I když spolu zdánlivě hovoří, nevedou vlastně dialog, ale zvláštní směsici perlokučních promluv. Nakonec někdo prohlásí „Půjdeme“ a jde se.

A vám to nedá, čtete dál, zaujati krásným až poetickým jazykem, jakým je to napsané, a divíte se a divíte, až do konce. A divíte se i tomu, že to celé dává dohromady nějaký smysl, takový podvědomý, nevyřčený, neuchopitelný. Ptala se jsem se sama sebe, čím to je? A nabízím i odpověď: jsou tu dodrženy typické žánrové stavební kameny žánru fantasy, opřené o archetypální motivy.

Je tu zlo, zosobněné osobou Holgaze Famojeho, samozvaným vládcem města, který pod falešným příslibem úspěchu bere lidem Jiskru, tedy životní energii. Z radnice se stává strašidelná pevnost, kde se Holgaz ukrývá, než se naučí od Pojídače očí kouzlo, jak proměnit lidi v kámen. Všichni se ho pak začnou bát a v ničivém díle mu pomáhají pokorně i všichni radní.

Zoufalí obyvatelé jen nečinně přihlížejí, až na několik odvážlivců, proměněné za trest v sochy, a na Ondava, muže, který se nejprve nechal zlákat zlem, ale pak získal druhou šanci a k úkolu také kouzelný cylindr. Nu a pak je tu ještě Kira, nedospělá dívka se schopnostmi dávných Umělců, představující naději pro vznik nového a lepšího světa. O její život se pak hraje závěrečný závod o čas.

Některé postavy, stojící na straně dobra, si brzy oblíbíte, už pro ta jejich zvláštní jména jako Celkl, Ollváni nebo Šošo. Město Xikanjad se vlivem plíživého zla proměňuje a stává se vlastně bludištěm, ze kterého je potřeba najít cestu ven. Klíčovým místem se tak stává bar U Zvědavého poutníka, pod nímž vyvěrá pramen léčivého lektvaru.

Putující skupinky hrdinů se postupně prokousávají vlastní historií a zapomenutými zákoutími runové magie. Pomáhá jim stařena z baru a její kouzla, pak také skřítek a mluvící havran. Svou roli sehrají i pergameny Tvůrců, prsten s modrým smaragdem a také Kniha prvního radního, která funguje jako grimoár.

Máme tu tedy celou řadu magických předmětů, tajemné bytosti, předurčenou hrdinku, putující skupinu, napraveného hříšníka, dobrou čarodějku, černokněžníka, bludiště a poslání. Klasická fantasy jako vystřižená! A přesto je tahle kniha velmi osobitá a zvláštní. Troufám si tvrdit, že takhle se u nás moc nepíše.

Ano, někdo může Šumberovu prvotinu považovat za fantasmagorii bez hlavy a paty, někdo za natolik sofistikovaný konstrukt, až se blíží hranici geniality. Na můj vkus je příběh zaplaven příliš velkým počtem postav, obrazů a myšlenek, které se dají na první přečtení jen obtížně vstřebat. Zařadila bych ji tedy spíš do kategorie děl pro náročné čtenáře, kteří se nebojí novátorství co do kompozice, tak způsobu vyprávění.

60%
  • Jan Šumbera: Hlavosvět – U Zvědavého poutníka
  • Petrklíč, 2015
  • Obálka: Jan Šumbera
  • 360 stran, 290 Kč
Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zanechat odpověď