Položili jste si někdy otázku typu: „Jak by to vypadalo, kdyby Třetí říše uspěla se svojí ideologií o nadčlověku? Jak by probíhala druhá světová válka, kdyby do ní zasahovaly nadpřirozené síly? Co všechno tajné služby ututlaly? Co ve skutečnosti stálo za úspěchem Německa v Ardenách nebo jeho porážkou v bitvě o Británii?“ Pokud chcete znát odpovědi, měli byste soustředit svou pozornost na Hořkou setbu od Iana Tregillise.
Píše se rok 1939. Španělská občanská válka se chýlí ke svému konci, Francisco Franco je jen krok od toho, aby se ujal vlády, a Evropa se pomalu, ale jistě, ocitá na pokraji druhé světové války. Právě v této době přijíždí do Barcelony britský tajný agent Raybould Marsh, který se má setkat s německým přeběhlíkem a získat od něj informace o nové, neznámé technologii, již Třetí říše vyvíjí. Akce však neproběhne zcela podle plánu, a tak jediné, co britské tajné služby získají, jsou ohořelé kousky filmového pásku zachycujícího několik neznámých lidí se svazkem drátů vedoucích rovnou do lebky, díky nimž disponují mimořádnými schopnostmi. Postupně vychází najevo, že se jedná o německou speciální jednotku, Götterelektrongruppe. Británii nezbývá nic jiného než založit tajnou organizaci (Milkweed) složenou z britských čarodějů, kteří se jako jediní dokážou těmto nadlidem postavit.
Když se na obálce objeví pozitivní vyjádření od George R. R. Martina, vzbudí to v potenciálním čtenáři zájem a jistá očekávání; na druhou stranu ovšem také vyvstane otázka, zda se nejedná o pouhý marketingový tah. Naštěstí ale Hořká setba představuje ten vzácný případ, který si takové doporučení může bez jakýchkoli problémů dovolit. Důkazem budiž autorovo pojetí druhé světové války, ve kterém se Německu podařilo prostřednictvím vědy rozvést teorii o nadčlověku. Úspěchu v tomto bodě dosáhla Třetí říše v podobě zmíněné Göterrelektrongruppe, jejíž členové díky vědeckým experimentům získali zvláštní schopnosti.
Tregillisovi nelze též upřít promyšlenost tohoto alternativního světa, neboť čaroděje i nadlidi svazuje systémem pravidel, kvůli němuž nemohou užívat svou moc, jak se jim zlíbí. Nadlidé z Göterrelektrongruppe si musí hlídat stav své baterie a každou jejich zvláštní schopnost omezují jiné faktory. Členové britského Milkweedu musí komunikovat s Eidolony, tajemnými bytostmi schopnými ohýbat realitu, kteří za svou pomoc vyžadují krvavou oběť, jejíž cena narůstá s každou další prosbou. O propracovanosti svědčí i to, že se čtenář dozví něco málo o historii čarodějů v Británii a enochštině, prastarém jazyku užívaném při kontaktu s Eidolony.
Neméně důležitou složku představují postavy, které čtenář s přibývajícími stránkami vidí ve zcela jiném světle než na začátku. Je zajímavé pozorovat, jak se sympatický válečný veterán stane mužem, který věří, že účel světí prostředky, nebo proměnu abstinujícího čaroděje v alkoholika závislého na morfiu. Tregillis ale bohužel nevěnoval stejnou míru pozornosti charakterům z německého tábora, snad jen s výjimkou Klause a jeho nevypočitatelné sestry Gretel. Hořká setba obsahuje několik akčních pasáží, které však mají spíše špionážní charakter, tudíž pokud očekáváte velké bitvy, v nichž své síly změří čarodějové s nadlidmi, pak budete poněkud zklamáni.
Z Hořké setby je patrné, že se jedná o jakýsi úvod k celému příběhu, který nás teprve čeká. Můžeme tudíž doufat, že nakladatelství Argo v brzké době vydá zbylé dva díly Milkweedského triptychu (Nejstudenější válka a Nezbytné zlo), v nichž už snad konečně dojde i k velkému otevřenému souboji.
Hořká setba představuje velmi čtivou knihu, jejíž stránky se otáčejí samy a v níž autor přišel s několika zajímavými nápady. Pravděpodobně nejvíce si toto dílo vychutnají čtenáři, kteří mají v oblibě příběhy z alternativní historie; ale ani ostatní by neměli tento kousek minout. Hledáte-li ovšem knihu s podrobným popisem bitev nebo akční fantasy, kde z každé strany srší magie, pak raději hledejte jinde.
| 80% |
|
