Dalo by se říci, že kvůli této knize vzniklo vydavatelství Netopejr. Karel Petřík totiž nabídl Mosteckému, že mu druhý díl trilogie vydá, a to i pod jeho vlastním jménem, na rozdíl od zkrachovalého vydavatelství Saga, které vydalo první knihu s pseudonymem Jeremy Shackleton.
Netopejr si dal navíc s knihou práci. Dal jí pěknou vizáž, ilustrace Petra Utěšila a Mosteckému slib vydání dílu závěrečného. Slib se nakonec změnil ve „vydírání“, kdy už ta kniha konečně bude. :o) Dnes už ji na trhu máme, dočkali jsme se i nového vydání prvního dílu, a tak si jistě není nač stěžovat. Ba co dím, dá se jen chválit.
Dobrodružství Leifa Olafsona tedy pokračují dál. Ke slovu se začíná více dostávat Helgi Troll, který měl v úvodním dílu spíše funkci „přicmrdávače“. Ač byste to jistě do takového chlapáka tvrdého neřekli, zamiloval se. Výprava s ulovenou hlavou krále totiž zavedla skupinu našich Vikingů do tábora, kde potkají Keltku Ulriku, která Helgimu ukradne srdce. Nepřízeň osudu je však záhy rozdělí, Leifa připraví (snad) dočasně o hlavu mrtvého krále, která mu měla zajistit dánský trůn, a do všeho se ještě vloží proradný Lars, zvaný Šťavnatá lebka. Lars je norským jarlem a patří mezi nejtvrdší bojovníky a Vikingy s největší mocí. Žel bohu (Odinovi), stojí na druhé straně než Leif a jeho družina. K ústřední dvojici hrdinů – Leifovi a Helgimu – se přidá ještě třetí, ryze kladná postava Hakan Básník. Helgi nezůstává v lásce sám. Leif už v prvním díle podlehl kráse keltské bohyně Epony a i na Hakana čeká jedna dívka. Rozhodně se ale nemůže mluvit o nějakém štěstí. Děj se neustále proplétá mezi rozchody a setkáními, mezi ztrátami a nalezeními. Naši Vikingové putují po britských ostrovech a hlavně Irsku, kde navíc potkají problém ještě větší, než je Lars – Uctívače ušatých hadů. Že by v Irsku žili draci? To rozhodně nelze říci s jistotou, ovšem uctívači o sobě dávají sakra znát.
Mostecký v Larsovi začíná častěji poetizovat, což samozřejmě ubírá na rychlosti příběhu. Ti, kteří četli jedničku jen kvůli akčním scénám, o ně sice nebudou připraveni, ale mohli by být mírně zklamáni jejich menším množstvím vzhledem k většímu počtu stran. Příběh je neméně zajímavý a zábavný. Sice se už tolik nestřídají prostředí, což velice obohacovalo předchozí knihu, zato se do popředí dostávají stále více konfrontace mezi jednotlivými kulturami. Vše působí i celkem věrohodně, Mostecký musel asi hodně věcí nastudovat, i když je to samozřejmě stále fantasy, v které se dějí i nadpřirozené jevy. Ale kdo tehdy žil, aby to vyvrátil? Uvidíme, jak na tom bude díl závěrečný – Prokletí přízračných hřebců. Přesto se už nyní odvažuji tvrdit, že tato trilogie patří mezi největší skvosty české fantasy. Doufám, že se jich objeví více. Na rozdíl od angloamerických megaság totiž těží z komplikovaného děje a skvělých nápadů, které se ve výše jmenovaných nenacházejí zas tak běžně.
Trilogie Vlčí věk:
1. Díl – Jdi a přines hlavu krále (Netopejr, 2000)
2. Díl – Lars, Šťavnatá lebka (Netopejr, 1996)
3. Díl – Prokletí přízračných hřebců (Netopejr, 2000)
Myslím že tohle je nejlepší díl celé trilogie. Jednička byla “pouze” slibnej rozjezd a trojka doplatila na příliš brutální škrty v textu. Vůbec z Jarkových románů má tenhle nejsevřenější příběh a je asi stále to nejlepší co v této kategorii napsal.
Já považuju jedničku o chloupek lepší, než dvojku. Ale to je jen subjektivní názor. Celá trilogie je velmi vyrovnaná a hlavně kvalitní.
Myslím, že Jarkovi jdou nejlépe povídky, s romány je to slabší.
O.Jireš: Trilogie je vskutku geniální,ale trojkus nečet?Né,přečti.Ano?Kde máš recenzi?
Vlčí trilogie
Mostecky je skvěléj autor – má jen jednu chybu, nedaří se mi absolutně jeho knihy sehnat :-)))Můžete v tomto někdo poradit?
Zkus http://www.netopejr.cz
trilogie
Trilogie je vynikající. Jednička je hrozně conanovský slabý rozjezd a je třeba ji přečíst jen proto, aby se člověk dostal k dvojce a trojce, které jsou fantastické. Prostě ta první je jen řemeslná tuctovka, v druhých dvou jsou opravdové emoce, opravdové situace a opravdové mezilidské vztahy ať už jsou jakékoliv a mezi kýmokliv. Jednička je Leif šel a zabil toho a toho a pak toho, co tam ani neměl co dělat, blah blah blah, nuda nuda a zajmout a utéct a zajmout a pustit…Olda Šetrný….
PS – Ivošu, ty jsi známý remcal :-p