Není sporu o tom, že je Roger Zelazny v našich končinách poměrně oblíbeným žánrovým autorem. Díky tomu máme možnost se s jeho dílem důkladně seznámit. A s některými kusy rovnou dvakrát, což je případ i Nesmrtelného.

Žánrové audioknihy u nás byly vždy spíše výjimkou. Tedy až donedávna. Pak se objevil Jiří Walker Procházka spolu s Radkem Volfem a rozhodli se to změnit. A zatím jim to vychází. Za relativně krátkou existenci svého zbrusu nového audio vydavatelství totiž už mají na kontě, kromě první části Asfaltu Štěpána Kopřivy a Hvězdných honáků, i polovinu Líhně od Miroslava Žambocha.

Kdo chcete slyšet jen samou chválu, nečtěte dál. To, co následuje, byste tím pádem nesnesli. Kdo čeká tradiční stručný nástin, o čem jednotlivé povídky v knize jsou, tak toho taky zklamu. Jednak to už snad všichni vědí a mohli by jejich autory vyjmenovat o půlnoci ze spaní, jednak mě sám editor vyprovokoval pojmout recenzi úplně jinak.

Kladivo na čaroděje je spíš takový bumerang. Netrvalo to ani tak dlouho a je zase zpátky. A s ním Ondřej S. Nečas, se kterým jsme už taky měli tu čest.

DragonLance nejsou jen příběhy spojené s družinou Tannise Půlelfa a následně jejich potomků – a knihy pod jejich hlavičkou nepíší pouze Margaret Weiss a Tracy Hickman. V autorském týmu se vystřídala řada tu více, tu méně hvězdných jmen, a Richard A. Knaak se svou Legendou o Humovi patří mezi ty nejnezapomenutelnější. Tentokrát se však zaměřil na druhou stranu barikády a místo o solamnijských rytířích se pustil do vyprávění o Minotaurech.

Raymond E. Feist vládl knižnímu trhu pěkných pár let. Bývaly doby, kdy neměl konkurenci a jeho jméno bylo zárukou té nejvyšší kvality. Publikuje už od roku 1982 a do dnešního dne má na kontě přes třicet románů, z toho minimálně dvě trilogie (Sága Trhlinové války a Sága o Impériu) se nesmazatelně zapsaly do dějin světové fantasy. Jak si však vede v porovnání se současnou konkurencí?

Lidstvo se jen zvolna vzpamatovává z epidemie, která ho málem celé vyhubila. Republika spojené severní Ameriky si udržela technologický náskok a díky svým tvrdým pravidlům vůči přistěhovalcům, vůči genetickému míšení a hlavně vůči náboženství, se stala hlavní velmocí světa. Víra v neexistující bytosti je pod velmi přísným dohledem a jakýkoli přestupek se tvrdě trestá.

Zpočátku to vypadá, že protentokrát bude mít Will trochu klidu a po těch hrůzách, co si prožil, ho čeká zasloužený odpočinek. Bohužel je to jen jeho zbožné přání a hrdina je znovu vtažen do akce, která s sebou přináší děsivá odhalení z minulosti.

Spousty krve, sexu a prapodivných, geneticky upravených tvorů – řeč je o další knize, v níž má hlavní roli napůl vlkodlačice, napůl upírka Riley Jensonová. Kdo všechno jí půjde po krku tentokrát?

Pokud připočteme grafickou novelu Yokai a Vesmírného Usagiho, v němž se oblíbený samuraj také mihl (odhlédneme-li od faktu, že jeho potomstvo v daleké budoucnosti jako by mu z oka vypadlo), v dvacátém prvním dílu Usagiho řady se s králíkem setkáváme vlastně po třiadvacáté. A pořád nás nezačal nudit.