Přednedávnem jsem si z čiré nudy a tak trochu ze zvědavosti koupil ufologickou, a jak jsem posléze zjistil, i notně scifoidní publikaci “Wunderland” mimozemské technologie třetí říše. Obálka v černé barvě s Hitlerem 4x jinak, čímsi, co by mohlo být německé UFO uprostřed, a výrazným označením “dotisk” v rohu upoutala mou pozornost.

Soutěž „O železnou rukavici lorda Trollslayera“ se stala hned po prvním ročníku poměrně oblíbenou. Zacelila totiž záplatu v soutěžích fantasy povídek. Funguje na stejném principu jako Cena Karla Čapka, ovšem hodnotitelů není takové kvantum, zato je brán zřetel na jejich schopnost fantasy hodnotit, což u CKČ není zcela zaručeno. Druhý ročník skončil určitě lépe než ten první. Sborník Drakobijci, který soutěž reprezentuje, se tentokrát vyvedl.

Dostala se mi do rukou jedna z dalších anglických knih, inspirovaná světem AD&D. Jelikož jsem býval zdatným hráčem této stolní hry a přečetl hodně sérií (ať už z Forgotten Realms, nebo z Dragonlance), myslím, že dokážu věrně posoudit kvalitu další knihy, vytvořené podle určitých pravidel.

Každý, kdo četl od pana Henleina aspoň 5 knih, může říct, že vždy dokáže překvapit úplně jiným typem literatury. Někdy je to silně militaristická sci-fi (Hvězdná pěchota), jindy jakýsi životopis (Až za slunce západ plout) a mnoho dalších knih, ve kterých chce říct světu to své. V Rudé planetě najdete několik pasáží, které jsou na něj jak ušité, ale jinak je tato kniha ve zcela jiném měřítku…

Bitva Sparťanů u Thermopyl za osud Řecka a celého civilizovaného světa je možná nejkrásnějším a největším příběhem lidské historie. Sám jsem už četl hodně zpracování této legendy, nicméně žádné mne doposud nedohnalo k takovému dojetí a slzám, jako mimořádná kniha Franka Millera, autora Sin City.

Těsně před prázdninami vydal Návrat příběh Lina Cartera “Jandar z Kallistó”. Autor ho věnoval Edgaru Rice Burroughsovi a nelze popřít skutečnost, že v Jandarovi mají jak Tarzan, tak “Pán Marsu” důstojného nástupce.

Nová sága pro mladší.

Sborník vítězných prací Ceny Karla Čapka (CKČ) začalo vydávat uskupení Rigor Mortis v devadesátém čtvrtém. Byl pojmenován podle hlavní ceny soutěže – MLOK. Nahradil do té doby vycházející Kočas (KOlejní ČASopis), který nebyl dostatečně důstojný pro takovou soutěž, jakou je CKČ. Ukázalo se, že to byl velmi významný krok, za který patří RM dík. Podívejme se, jak skončil letošní ročník.

Dílo velmistra fantasy u nás nepřestalo vycházet ani několik let po jeho smrti. Díky bohu.

Recenze na již postarší akční nářez, srovnatelný snad jen se Sněhem.