Poslední zvonění v režii Kena Wooda

Dnes vám přinášíme recenzi na ebookovou verzi Kena Wooda a válečných zvonů Rhotů – to pro ty, kteří tohle dílko náhodou prošvihli v Legendách české fantasy.

Ale co to-

Hej! Tohle není recenze, to je něco mnohem horšího! Bečvář! Kam zdrháš?!

ken wood Vážení čtenáři, velice se vám omlouváme, ale protože recenze na ebook Ken Wood a válečné zvony Rhótů byla dodána autorem ve velmi pochybné kvalitě, rozhodli jsme se vám předložit raději originální zápisky z nalezeného deníku samotného hlavního hrdiny. Tyto zápisky naštěstí kvalitativně původní recenzi výrazně převyšují. Děkujeme za pochopení!

Válečný deník Kena Wooda, den 1.:

Můj milý deníčku, já Ken Wood, pozemský kaskadér, nevlastní bratr Chucka Norrise, učitel Bruce Leeho a zajisté i příbuzný MacGyvera, a v současnosti také vládce Velké říše na planetě Gameb, Tě začínám psát, protože dnes se na naši milovanou planetu vrátilo velké zlo. Blíží se válka, a jako v každé válce musí být i průběh této náležitě zaznamenán. Pro tuto příležitost jsem vybral chlapíka jménem Jiří Walker Procházka, který má s podobnými věcmi zkušenosti – válku, která se zdá být velice podobná té nastávající, již velmi zručně popsal například v knize s podivným názvem Legendy české fantasy, ale i mnoha dalších kratších i delších literárních útvarech.

Den 3.:

Tak už je to jasné. Čarodejnice Xylla se vrátila na tento svět, a tentokrát si u svého boha vyprosila mocnou armádu mimozemských Rhótů. Je s podivem, co všechno je jedna bláznivá ženská ochotná udělat pro to, aby mě vymazala z povrchu gamebského. Ale to ještě netuší, že mám v zásobě nepřeberné množství triků a že jí i tentokrát pěkně načechrám peří!

Další zápisy jsou psané jen v rychlosti, bez označení dne. Využijme tedy pro jejich odlišení číslo strany.

Strana 13:

Možná jsem to s tím sebevědomím trochu přehnal. Tyhle Rhótové rozhodně nejsou žádný nazdárci, kromě toho, že mají slušnou přesilu a zkušenosti získané při plenění jiných planet, mají ještě bojové zvony, jejichž zvuk zničí vše, co jim stojí v cestě. Začínám se trochu bát, že dostaneme slušně na pr§%§ (zbytek slova je bohužel překryt skvrnou, dle barvy se jedná nejspíše o kečup). Ale já sem sakra Ken Wood, neustupuju, nevzdávám se!!!!

Strana 37, psáno velmi úhledným písmem:

Dnes jsem měl konečně chvilku klidu mezi útoky, a tak sem se šel podívat, jak ten kronikář Procházka pokračuje v líčení války. Hrdě mi ukázal svazek s ilustrací meče na obálce a zdobným nápisem Ken Wood a válečné zvony Rhótů. Obálka měla jen jednu podstatnou vadu – jeho jméno bylo větší než moje, ale to vyřešíme později.

Na druhou stranu, když sem se začetl, dělal mi ten chlapík samou radost. Pasoval mě do role hlavního hrdiny a dokázal vykreslit všechny moje přednosti, které mě zdobí, zejména mojí skromnost. Chvílema bych sice řek, že ze mě dělá blázna, ale průběh konfitu (ehm, takhle to tam vážně je, Ken holt není zrovna intelektuál) popsal opravdu dobře, perfektně se to čte, takže mu to asi odpustím. Navíc na to, že nikdy nebyl na Zemi, mám pocit, že tam zakomponoval i nějaké popkulturní odkazy a další zábavnosti skryté mezi řádky. Škoda, že z místních to nikdo nepochopí, jednou jim všechny ty filmy a další věci budu muset převyprávět.

Strana 42:

Ty zatracený zvony mi nedají spát. Můžou bejt rozdíl mezi vítězstvím a prohrou. Ale dneska sem dostal Keniální nápad. Jdu za Procházkou, ať si to všechno pěkně poznamená, protože sám by to nevymyslel, až to uvidí na bojišti, nebude určitě schopný psát, protože bude koukat s otevřenou pusou, co se sakra děje. Jupíjou, jsem Kénius! Xyllo, si v pytli!!!

Strana 68:

Je dobojováno, přepište dějiny, otevíráme zlatou membránu! JWP, jak jsem mu začal familiárně říkat, má vyděláno, a Ken Wood a válečné zvony Rhótů jsou na světě. Zato Rhótové už na světě nejsou, ale tak už to ve válce chodí. Četl sem tu histori třikrát tam a zoátky, a smekám – ten chlapík mě vystihl opravdu bravurně, a jasně všem ukázal, kdo nám tuhle válku vyhrál. Některé situace navíc ještě značně přikrášlil v můj prospěch – fantazii má opravdu bohatou, a ty létající pyramidy se mu fakticky povedly, no a ty draci… Jednou to bude pro budoucí generace vopravdovej šlágr. Musím mu poděkovat, a poprosím ho, aby napsal i o budoucích válkách. A když už sem v tom, zmocním ho, ať sepíše i historii, jak sem se dostal na trůn Velké říše.

Strana 69:

Chtěl sem začít šířit knihu mezi veřejnost, ale JWP z té obálky nehodlal slevit, a dokonce jí objednal prý osm tisíc kusů u místního malíře. Řekl jsem mu, kam s takovou obálkou může jít, a ať si to vydá třeba elektronicky. Protože tohle slovo na Gamebu nikdo nezná, čučel na mě jako vejr.

Strana 70:

Milý deníčku, válka skončila, a Ty už nejsi potřeba. Ten prokletej kronikář někam zmizel i s mojí knihou, slehla se po něm zem, teda vlastně Gameb. Je to vážně škoda, ta knížka byla zábavná a prošpikovaná fantazií i akcí, prostě ideální oddechovka pro dlouhé zimní večery. No co už. Děkuji za Tvé služby v dobách nejtěžších.

Navždy tvůj Ken

PS: Vážení čtenáři, Ken se opravdu snažil; to, že v rychlosti při psaní občas osciluje mezi spisovným a nespisovným jazykem, nadužívá vykřičníky a jeho ego přesahuje několik kontinentů, bohužel při věrném přepisu jeho deníku nedokážeme ovlivnit.

70%
  • Jiří Walker Procházka: Ken Wood a válečné zvony Rhótů
  • Vydal: Walker a Volf s. r. o., 2015
  • Formát: ebook
  • Obálka: Lukáš Tůma
  • Počet (e)stran: 151
  • Cena: 119 Kč
Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

6 komentářů

  1. Díky za recenzi
    Jak to vypadá s druhým dílem té jeho (jejich) detektivky? Souřadnice zločinu II. Čekal jsem ji na pultech před vánocemi a nic, že? Nebo mi to uniklo??

  2. recyklát
    Další recyklát na trhu. Nemůžete někdo naočkovat novou manželku JWP, aby ho dokopala (nebo vzala pánví přes hlavu) k dopsání finálního opusu “Ken Wood a prsten cháne El Abíla”? První třetina je hotová minimálně celé desetiletí a zbytek utek. Cca dva roky před výměnou manželek mi JWP sice sdělil, že si to mam dopsat sám, ale to by byla fuška spíš pro Kotletu. Osobně “veselé historky” raději prožívám, než cucám z palce, nebo opravuju na zakázku.

  3. to Kocour/Pan Nasraný etc.
    Necenzurujeme negativní komentáře, cenzurujeme spam z vaší IP. Možná kdybyste k této recenzi nenapsal pod různými přezdívkami už 6 komentářů s různým obsahem (ale pokaždé bez nějaké zjevné hodnoty), nebylo by je potřeba mazat.

    Šéfredaktorka si mimochodem vyprošuje být označována za psa ženského pohlaví, je si jistá, že sprostých nadávek pro ženy se dá najít víc (a jadrnějších). Buďte kreativnější a možná vám to ani nesmažeme 😉

  4. opět
    A tím už si nepomůžete, rozhodně ne v tomhle článku.

Zanechat odpověď