Vyslanci mrtvých – Castro Adam-Troy

Hytexová zpráva o případu Jedna Jedna Jedna je určena pouze k osobním rukám senátora Castra Troye, z rodiny Adama. Jakýkoliv neautorizovaný pokus prolomit pečeť bude automaticky vyhodnocen jako svévolné narušení suverenity Diplomatického sboru (etc.) a striktně potrestán dle platné jurisdikce (v případě nevolníků může vyústit prodloužením kontraktu až na dobu neurčitou).

logo_kulate
Vyslanci mrtvých

Adam-Troy Castro, americký povídkář původem z Floridy, se na našem trhu představuje v knižní podobě poprvé. V románu Vyslanci mrtvých nám předestírá poměrně čtivou detektivní space operu z daleké budoucnosti, kdy lidstvo sdílí kolonizovaný vesmír s množstvím dalších ras a dluhové otroctví není ničím ojedinělým.

Fakticky celý příběh je situován do obří vesmírné enklávy či habitatu označené strojovým kódem 1–1–1, zbudované kolektivem samostatných umělých inteligencí jménem Zdroj. Právě zde dochází bezprostředně za sebou ke dvojici údajných vražd příslušníků lidské expedice a Konfederace Homo sapiens vysílá oficiálního vyšetřovatele ve snaze zabránit hrozícímu diplomatickému skandálu.

Fascinace příjemně vykresleným prostředím gigantické vesmírné stanice s několika nezávislými, nad sebou umístěnými biosférami, z nichž pouze nejvyšší je lidmi obyvatelná a má podobu obřího spletence vegetace, po chvíli ustupuje a uvolňuje místo detektivní psychologické šarádě založené na interakci hlavních postav a faktu, že vyšetřovatelka sama je tak trochu hodně psychopat.

*

Zpráva štábního psychiatra Diplomatického sboru Konfederace Homo sapiens
(Výpis z protokolu)

Subjekt: Andrea Cortová
Pohlaví: Žena
Erudice: Přidružená právní poradkyně vojenského prokurátora Diplomatického sboru (etc.)
Kontrakt: Doživotí
Přímý nadřízený: Artis Bringen
Registrovaní rodinní příslušníci: Zabiti během incidentu na Bokaji
Současný pobyt (aktualizováno): Habitat 1–1–1, přechodně
Psychologický status: Obsedantní asociální chování, sklony k sociopatii a násilí, nevyloučené sebevražedné tendence, vysoké implikační a logické schopnosti (4. Booleův stupeň), panická akrofobie
Poznámka: „Artisi, asi jsi neviděl, co k 1–1–1 napsal Troafale – ten xenobiolog. Pošli tam někoho jiného. K čemu ti bude, když se tam Cortová sesype a oddělá? Což je přesně to, co se stane, jakmile ji tam někdo nechá o samotě.“ Doc. J. Mullins, Ph.D.

*

Autorovi k zaujmutí čtenáře efektivně slouží perfektně zvládnutá ich forma hlavní hrdinky, jejíž vnitřní pochody a motivace jsou jak tahounem celého příběhu, tak i zdrojem humoru. Identifikace s ní je zpočátku sice obtížná, protože je sice sympatická, ale mrcha, dočkáme se však i určité katarze a dojde i na trochu toho sexu.

Vedlejší postavy jsou občas schematické, z výjimek zmíním empatický pár „linkerů“, tedy dvou lidí, jejichž osobnost a vědomí bylo překlenuto a propojeno jakýmsi „kvantovým“ rozhraním, díky čemuž dohromady tvoří jedinou osobu, přebývající ve dvou tělech.

Většina originální látky je vůbec spojena jen s drobnými detaily, které například tvoří svérázná filosofie tvorů, trávících celý život nad propastí, nebo konečná motivace počítačové entity Zdroje.

Castrův svět je sice patřičně temný, ale ve výsledku také velmi klasický i ve věcech, které samy o sobě svádí k využití a rozpracování (antropomorfní mimozemšťané a bezproblémová komunikace oficiální řečí), což téměř zavání žánrovým klišé. Absence skoro jakýchkoliv technologických detailů mi dělala vrásky jen do chvíle, než jsem si uvědomil, že nemusí být zcela na závadu, když od nich evidentně humanitně vzdělaný autor raději upustí, než abychom pak četli o „vířivém proudu“ (usmaž se v pekle, Andromedo).

*

„…Nadrost, klenoucí se nad mnohakilometrovou propastí, na jejímž dně číhá smrtelná past plynných toxinů a nesmírných tlaků, ukrývající oceány a prostředí sondáži prozatím nepřístupné, je domovem pseudo-humanoidní rasy brachiátorů, připomínají nejblíže pozemský druh Bradypus tridactylus (v tomto případě však spíše pentadactylus), kromě hlavy umístěné tam, kde by mělo být sternum. V případě lidských expedic je zcela na místě intenzivní příprava a zátěžové testy, neboť přirozený biotop těchto tvorů může mít značně negativní vliv na slabší jedince. V současné době probíhají intenzivní jednání o získání uhynulého exempláře za účelem komplexní autopsie.“ S. Troafale, RXNDr., pro magazín Scientia et Universum

*

Současný trend mnohadílných ság stále pokračuje a i Vyslanci mrtvých jsou tak jen první knihou ze tří. Dali by se však pokládat i za samostatný román s poměrně otevřeným koncem a osvěžující, nepřekombinovanou pointou. Nejsem velkým čtenářem detektivní literatury, ale domnívám se, že i člověk v tomto směru náročnější bude na konci spokojen.

Redakční práce je na špičkové úrovni, jak je u Arga zvykem, a tak nezbývá než doufat, že se další část plánovaného cyklu Případy Andrey Cortové, nazvaná Třetí dráp boží, objeví na pultech co nevidět.

*

RE: Zpráva štábního psychiatra Diplomatického sboru Konfederace Homo sapiens

„Trhni si, Jacobe. Ona to zvládne.“ Artis Bringen

Dvě ženy, členky lidského vědeckovýzkumného týmu, byly zavražděny na Jedna Jedna Jedna, umělém vesmírném habitatu, v němž všudypřítomné a zdánlivě všemocné umělé inteligence provádějí své experimenty s živými organismy a různými ekosystémy. Záhadný habitat má podobu monstrózního válce, jehož středová osa obrostlá popínavou vegetací – takzvaný Nadrost – slouží jako domov podivné rase pomalých, ovšem velmi násilnických tvorů podobných lenochodům, kteří jsou také spolu se svými tvůrci hlavními podezřelými. Případu se ujímá vyšetřovatelka Diplomatického sboru lidské Konfederace Andrea Cortová, tvrdá a zahořklá kriminalistka, která nestojí o přátele a sama sobě si přezdívá Zrůda. Na Jedna Jedna Jedna ji však čeká nelehký úkol – svět, kde sebemenší nepozornost či šlápnutí vedle znamená dlouhý pád do hlubin habitatu a pomalou smrt v žíravé atmosféře spodních úrovní, není pro člověka, který má panický strach z výšek, ideálním pracovištěm. A jako by to nestačilo, obvinit umělé inteligence z vraždy by znamenalo zavléci celé lidstvo do války s bohy. Adam Troy-Castro mistrně vykresluje temnou dystopickou budoucnost, kde si lidé musejí svobodu tvrdě odpracovat v dlouholetém nevolnickém poměru, v níž lidstvo udržuje jen velmi křehkou rovnováhu v diplomatických vztazích se svými vesmírnými sousedy a která doslova přetéká bizarními místy, rasami a nápady. Román získal Pamětní cenu Philipa K. Dicka. (anotace)

  • Autor: Adam-Troy Castro
  • Překlad: Aleš Drobek
  • Formát: hardback
  • Počet stran: 304
  • Cena: 339 Kč
  • Nakladatel: Argo, 2010

Martin Kužel (redaktor)

martin.kuzel@y­oungstyle.cz

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zveřejnit odpověď