Lars pověsil řemeslo na hřebík. Už není polda ani soukromý detektiv, už je jen muž užívající si klid a pohodu daleko od bývalého života. Jenže když se dozví, že někdo ublížil jeho nejlepšímu příteli, nezbývá než oprášit starého dobrého Larse – drsňáka, který nemá pro ránu daleko. Zbývá poslední otázka: jak udělat, aby Lars mohl vyšetřovat a zároveň se ve městě, kde ho zná spousta lidí, neukázal?
Detektivní série Daniela Grise s Larsem v hlavní roli už má za sebou pět dílů, a podle toho prvního se dokonce natáčí film. Šesté pokračování s názvem Larsovo inkognito vychází trochu nečekaně ve vydavatelství Cosmopolis, ale tím změny víceméně končí. Na čtenáře čeká drsná detektivka, kterou zhltnete jedním dechem. Výhodou je, že tenhle případ je uzavřený, a číst můžete začít i bez znalostí předchozích knih; návaznost zde sice je, ale vše potřebné je z textu jasné.
Volání domova
Kromě bývalého policajta a soukromého očka vystupuje Lars i v roli tichého společníka a spolumajitele parádního baru dunícího rockovou muzikou. Takže když dostane zprávu, že někdo jeho majetek pořádně zřídil a podobně dopadl i jeho věrný parťák Gregor, je jasné, že za tohle ti hajzlové zaplatí. Jenže v rodném městě už Lars skončil, takže je třeba udělat vše pěkně v tichosti, tak, aby nikdo nevěděl, kdo si přijel vyřizovat účty.
Pak už to jde ráz na ráz: trocha vyptávání, trocha sledování, trocha plánování… Najít pachatele nakonec není zas tak těžké, zvlášť když má Lars pořád koho požádat o nějakou tu službičku. Celý případ je vcelku přímočarý, s tahem na branku. Sem tam je vyšetřování proloženo drobnou příhodou pro odlehčení, ale jinak má slušnou atmosféru. Lars rozehraje zajímavou hru založenou na tom, že do rajónu může vždy přijít ještě větší zvíře a zpřeházet zaběhané pořádky. Ostatně, nic menšího než najít viníka a pomstít se mu v podstatě za jakoukoliv cenu ve hře celou dobu není.
Opět se ukáže, že styl vyprávění Daniela Grise nedá čtenáři vydechnout, stránky utíkají rychle a případ se posouvá kupředu. Zkrátka čtení, které baví (a nekomplikovanost dějové linky je v tomto případě spíše plusem).
Starý, dobrý Lars
Přidáme i pár řádků (nejen) pro ty, kdo už si s Larsem dávno tykají. Tenhle chlapík je pořád sympaťák, i když kvůli inkognitu musel ubrat na své vizáži a udělat z drsňáka od pohledu vyměklého úředníčka. Objeví se i legendární místnost s bicími, která k jeho image vždy tak nějak patřila.
Co se však nemění jsou způsoby tohohle detektiva. Tam, kde je zákon slepý, má Lars oči jako ostříž, pěsti z oceli a ocitá se o krok napřed před gaunery, aby jim mohl pořádně zatopit. Pravda, trochu při tom ubral na hláškách a černém humoru, naopak přidal na pudu sebezáchovy a plánování svých kroků.
A ještě něco se nemění: akce, násilí a Larsova buldočí povaha, s níž se zakousne do případu. Neomylně umí vytipovat nejslabší kus stáda (protože vypálený bar není práce jen jednoho hajzla, jak se brzy ukáže) a je připraven mu spočítat kosti, pokud to bude nutné.
Larsovo inkognito je zkrátka jízda, akční, přímočará a zatraceně zábavná. Pokud vám tenhle styl detektivek sedne, rozhodně se s Larsem seznamte, jen drink si spolu nedáte, protože dát dohromady vypálený bar bude chvíli trvat.
Daniel Gris: Larsovo inkognito
Vydal: Grada Publishing pod značkou COSMOPOLIS, 2025
Obálka: Tomáš Cikán
Počet stran: 192
Cena: 349 Kč
