Baladické příběhy z naší minulosti jsou hlubokou studnicí národní slovesnosti a ukázkou, že hororový žánr má v českých zemích bohatou tradici. Ovlivňovaly a stále ovlivňují množství umělců nejen svými tématy……
Baladické příběhy z naší minulosti jsou hlubokou studnicí národní slovesnosti a ukázkou, že hororový žánr má v českých zemích bohatou tradici. Ovlivňovaly a stále ovlivňují množství umělců nejen svými tématy a náměty, nýbrž i svým stylem vyprávění, jak je ostatně zřejmé i v tomto titulu.
Příběh vypráví o droboučkém děvčátku Dorotce, která je svou podstatou jinakosti naprosto odlišná od svých vrstevníků ve vsi. Je to čistá duše, kterou Bůh miluje, a proto také takových Dorotce podobných sesílá na svět pomálu. Navíc své oblíbence rád zkouší ranami nezměrnými. Nestačí, že z Dorotky učinil sirotu, on ji navíc zasadil do prostředí, v němž se jí nedaří vzkvétat a pramálo jí rozumí, natož by si k ní lidé vytvořili hlubší vztah. Jako už by samo o sobě nestačilo snášení množství příkoří spojených s hořem nepatřícím do tohoto světa. Ovšem to nejhorší a nejbolestivější na nebohou Dorotku teprve jen čeká.
Spisovatelka Madla Pospíšilová Karasová se mimo svojí klasickou hororovou tvorbu rozhodla zabřednout i do tématu poměrně archaického, a to nejen námětem, nýbrž i jazykovým stylem vyjádření. Její nová kniha pojmenovaná Líska aneb rukopis červenokostelecký ku obraně jedné siroty nebohé napsaný už svým názvem dává jasně najevo, co za spis se čtenáři dostává do rukou.
Kdo zná autorčin vyjadřovací styl, ví, jakou zálibu má v různých netradičních výrazech a popisech. Zde popustila svoji uzdu opravdu naplno, kdy sepsala příběh po starém způsobu konce devatenáctého století. Povedlo se jí to takovým způsobem, že by se dokonce dalo říci ve smyslu přísloví, že chvílemi je její vyprávění ‚papežštější než papež‘. Až by čtenář opravdu rád věřil příběhu uvedenému na začátku knihy o nalezení rukopisu při rodinné dovolené v jedné roubence kdesi v podhůří Orlických hor.
Kniha sama nese velice speciální stopy svého vizuálního zpracování. Jako první zaujme přiznanou vazbu na hřbetě bez tištěného překrytí, následně minimalisticky pojatou obálkou a na samý závěr rudě zbarvenou ořízkou. Každému uvědomělému čtenáři musí okamžitě dojít, že v ruce drží něco naprosto výjimečného, obzvláště když je kniha samotná k dostání pouze na e-shopu nakladatelství Golden Dog nebo na jeho prodejním stánku při různých kulturních akcích.
Samotné explicitní popisy páchaného násilí a následujících brutálních trestů pro jednotlivé jeho aktéry se snoubí s barvitým a bohatým jazykem naší minulosti, který sám dodává vykreslovaným obrazům na daleko větší síle, než kdyby šlo o popisy v moderní češtině. Kniha je navíc obohacena o pojmový slovník archaických výrazů v knize užitých, který je ovšem podle mého názoru malinko nedostačujícím. Nejspíš jej měl sestavovat někdo jiný než autorka sama, neboť zde byla znát její neobjektivnost. Nejde vyloženě o nějakou zásadní chybu, ovšem několik v knize užitých výrazů, které autorka jistě bere jako běžné, ve zmíněném slovníku prostě schází.
Jako bonus pro předplatitele byla ke knize přibalena i sběratelsky velmi zajímavá plaketa o ‚zaručené pravosti‘ nalezeného rukopisu, kterou neměl na svědomí nikdo jiný nežli Petr Boček.
Pro milovníky tuzemského hororu se jedná rozhodně o knihu, kterou by si měli chtít přečíst a vychutnat v ní uvedené podmanivé hororové vyprávění zasazené více než jedno století do minulosti. Tedy dokud bude mít ještě tu možnost. On totiž náklad o množství pouhých 300 kusů velice rychle pomine.
Madla Pospíšilová Karasová: Líska aneb rukopis červenokostelecký ku obraně jedné siroty nebohé napsaný
Vydal: Golden Dog, 2025
Obálka: Michal Březina
Počet stran: 128
Cena: 299 Kč
