Město v oblacích: Město, kde je nutné stát nohama na zemi

O tom, že je Kristýna Sněgoňová jednou z nejnadějnějších mladých autorek české fantastiky, již bylo napsáno mnohé. Jenže po obrovském úspěchu autorčiny prvotiny byl její druhý román, Zřídla, čtenáři přijat poměrně rozporuplně, a tak se autorka rozhodla odpovědět nejlépe jak mohla: opravdovou peckou, která zavře všem pochybovačům ústa. Město v oblacích se totiž opravdu vydařilo!

Správný autor má mít hlavu plnou příběhů. A Město v oblacích je jedním z příběhů, které zrály v hlavě Kristýny Sněgoňové dlouhou dobu. Je to příběh, který chtěla vyprávět, který ji bavil a naplňoval; a na výsledné knize je to obrovsky znát. Jen oproti původnímu záměru děj trochu nabobtnal – ale garantujeme vám, že těch pět set padesát stran slupnete jako malinu (a ještě budete koukat po přídavku).

Ano, Město v oblacích si všechnu chválu a nadšení zaslouží – a nyní se vám pokusíme přiblížit proč.

Život s hlavou v oblacích

Hned zpočátku musíme říct, že nová kniha Kristýny Sněgoňové nesází na originalitu coby nejsilnější zbraň. Město stojící na vysokých pilířích jako útočiště před zbytkem světa už ve fantastice bylo použito, podobně jako s ním související idea života „nahoře a dole“, tedy hluboko na zemi. Útěk před kontaminovanou krajinou nevhodnou k životu, útěk k lepším podmínkám a novému sociálnímu zřízení. Jenže lepší život čeká jen na vyvolené, zbytek je odsouzen k žití ve Vnitřním městě nebo dokonce Vnějším městě plném trosek a chudoby. A tak se čím dál více začínají objevovat hlasy volající po návratu zpět, na zem. Tato výsada však přísluší pouze Zásobovačům, kteří sjíždějí dobře střeženými výtahy na povrch – a jak napovídá jejich funkce, opatřují pro lidi „seshora“ zásoby.

Je jasné, že nespokojené občany je třeba držet na uzdě – a proto je tu císařská tajná služba, Polit. Ta monitoruje a potírá činnost rebelů hlásajících touhu vrátit se dolů, na zem. Dělá to efektivně, brutálně a mnohdy definitivně (také vám to něco připomíná?). Občas je to sice hon na čarodějnice, ale i ti největší tvrďáci se nakonec přiznají; co na tom, že jsou nevinní.

A právě zde přichází na scénu hlavní postava – vrchní vyšetřovatel Lewenhart. Již první scéna ukazuje, že tenhle muž ve službách Politu je plně oddaný své věci, a věří, že přesně takhle by měl svět fungovat. Službou navíc splácí vděk císaři za svoji výchovu. Od práce, ve kterou věří, je však na žádost samotného císaře převelen k pátrání po pohřešovaných osobách. Důvodem je mladé ztracené děvče, na kterém však mají vyšší místa svůj zájem.

Neotřesitelné přesvědčení

Prostřednictvím Lewenharta se Sněgoňová zbavuje jedné z nelichotivých autorských nálepek. V obou předchozích románech totiž byli mužští hrdinové ňoumové, kterým čtenáři příliš nevěřili a nefandili. Město v oblacích však nabízí opravdu silnou mužskou postavu!

Lewenhart je vytržen ze svého „přirozeného prostředí“, ale i v nové roli člověka vyšetřujícího zmizení se drží starých metod. Jenže ony nefungují. Nátlak, násilí, direktivní příkazy – úplně nanic. Pokud chcete lidi rozmluvit, je třeba na to jít úplně jinak. A chudí lidé z Vnějšího města poznají fízla když ho vidí. Lewenhart je však přesvědčený o své pravdě a mnohdy sám sobě (vědomě) hází klacky pod nohy.

Jeho víra ve správnost svého konání dostává jednu ránu za druhou, ale i přes některé těžké knockouty ho neopouští. Vyšetřovatel se nechová jako fanatik, jen svůj život upnul k jedinému cíli – službě císaři, protože nic jiného v životě nemá a nezná – a podle toho jedná. Jeho chování mu budete věřit téměř bez výhrad. Další rozměr hlavní postava získává, když je nucena jednat ne jako policajt, ale chovat se jako člověk s city a emocemi. V téhle oblasti selhává, neví si rady a tápe. Právě to ho dělá přesvědčivějším než byli jeho předchůdci.

A tak je postupně Lewenhart vývojem událostí tlačen a nucen ke stále zoufalejším činům, až nakonec musí sám uskutečnit to, proti čemu celý život bojoval.

Tudy cesta nevede

Zpočátku se příběh netváří jako něco výjimečného. Chlapík hledá dívku, moc mu to nejde, noví kolegové ho přehlížejí a on si neví rady. A do toho začíná pokukovat po své sličné kolegyni. Jenže postupem času se ukáže, že stopy po zmizelé vedou k nečekanému objevu; že by mohla existovat cesta z města, o které doposud nikdo neměl ani tušení. A jak se ukáže, je tahle pověra až moc reálná. Jenže ona cesta vede… do neznáma. Zkrátka, portál, který ústí v neznámém prostoru.

Objevením „portálu“ končí první část knihy. Díky dalšímu vývoji příběhu se pak vypraví Lewenhart i na zemský povrch. V některých pasážích se zdá, že celý děj je trochu překombinovaný a rozehraných motivů až moc. Jenže pak celá věc s portálem ustoupí na delší dobu do pozadí, aby se nakonec vynořila a opět nebohému hlavnímu hrdinovi pořádně nafackovala. Ten chlap je prostě pechfógl! Každopádně, propojení všech složek zvládla autorka ukočírovat s rutinou zkušené mazačky. Všechno do sebe hladce zapadne, všechno šlape jako hodinky.

Pokud se Sněgoňové něco podařilo opravdu skvěle, pak je to práce s tempem příběhu. Ten od počáteční rozvláčnosti postupně zrychluje, a najednou čtenář kouká, že se veze na vlně strhující akce. Kromě toho budete cítit z vyprávění různé, byť nevědomě užité vlivy. Po návratu na zem a objevení vesnice se starším ročníkům okamžitě vybaví počítačový Fallout, při některých scénách si zase vzpomenete na filmová monstra v čele s Vetřelcem… Nemějte strach, nejedná se o žádnou vykrádačku, spíše o pocit spojený s duchem (či chcete-li feelingem) daných kultovek.

A tady narážíme na další věc, kterou je třeba vyzdvihnout: atmosféru. Autorka posupně utahuje šrouby, dávkuje informace a tím stupňuje napětí. Nechá celou situaci spadnout Lewenhartovi na hlavu a vyžrat si ji do posledního drobku. Napere do čtenářů silné lidské příběhy, dramata, zvraty i velkou dávku beznaděje. Existenciální rozpolcenost je typickým znakem děl Kristýny Sněgoňové, ale tady ji prostřednictvím postav ucítíte téměř hmatatelně. A smyčka se utahuje…

Město v oblacích je přesně tou knihou, které mají potenciál sbírat žánrová ocenění. Má nápad, atmosféru, silného hrdinu i dobře zpracovaný a řemeslně nadstandardně odvyprávěný příběh. Je cítit, že Kristýna Sněgoňová si psaní užívala, že v knize je spousta věcí, které má ráda a baví ji. Ostatně, přesvědčte se na vlastní kůži!

Kristýna Sněgoňová:: Město v oblacích

Vydala: Epocha, 2020

Obálka: Žaneta Kortusová

Počet stran: 559

 Cena: 399 Kč

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zveřejnit odpověď