Širá, masožravá obloha a další nestvůrné geografie: Kvalitní vivisekce hororového tropu

Johna Langana u nás známe především díky knize Rybář. V povídkové sbírce Širá, masožravá obloha a další nestvůrné geografie přichází s devíti povídkami kde až anatomicky rozkládá dobře známé hororové motivy a skládá poctu klasickým autorům žánru prostřednictvím netradiční kombinace médií a situací, vkládá povědomou hrůzu do kontextů a okolností, v nichž očima protagonistů pitvá strach tak, jak funguje nejlépe. Protože co nás může nejvíce zasáhnout než spatřit něco starého zcela novýma očima. Poprvé.

Tahle sbírka má asi všechno. Zombie apokalypsu, vlkodlačí mýtus, lovecraftovská monstra, prapodivnou upírskou entitu. Jenže Langan se na to dívá jinak.

Ve druhé povídce Tak končí den nám načrtá vývoj boje proti hordám zombie v podobě divadelního představení, kde se na jevišti střídají výpovědi obětí těchto v popkultuře až nadužívaných monster. Jenže tady, v relativně krátkém prozaickém útvaru, je zahrnuto mimo veškeré snahy ubránit se hordě mozkožravých nemrtvých v selhávající infrastruktuře i to, jaký měla nákaza vliv na cenu nemovitostí, což je naprosto krásný detail. Ve většině podobných děl u jiných autorů jde spíše o gore a psychologii postav (ani tady se tomu samozřejmě nevyhneme), ale kdo se pozastaví nad tím, jak podobná událost zahýbe současným kapitalismem, co? (Na vrub pozitivům se dá přičíst, že povídka byla napsána dost dlouho před covidovou pandemií.)

Stejně tak v povídce Mělčiny Langan nabízí pohled na již probíhající rozklad světa inspirovaný mythosem Cthulhu, jen skrze postavu žijící na okraji toho všeho, snažící se žít si svůj život jako by se nic nedělo, takže se veškerá destrukce děje na pozadí. Vyprávění se zaměřuje především na protagonistovo vyprávění věcí, které se udály před tím, než z moře vystoupilo to… co z něho vystoupilo. Co je ale nejdůležitější, je, kdo je posluchačem.

Rozvrat se dá označit za slabší příběh, ale zároveň jeden z těch, který se věnují pitvě žánru. Příběh vlkodlaka řádícího v okolních lesích malého města jako rozbor filmového scénáře přecházejícího v závěru do až komiksového média, možná nenadchne čtenáře hledajícího zábavnou vlkodlačí vyvražďovačku, ale pokud jste toho četli až příliš, tak se to dá vnímat jako zdařilá parodie připomínající kostru na hodinách anatomie, ukazující jak funguje klišé.

Technicolor skládá poctu Masce červené smrti od E. A. Poa. Langan vytváří fiktivní historické pozadí prostřednictvím akademické přednášky, kde vše vede k nezbytnému (a neodvratnému) kataklyzmatu.

A co se týče Širé, masožravé oblohy, zde se nám dostává nefalšované krvavé podívané v podobě kosmického upíra na pozadí traumatických zážitků z bitevních polí v Iráku.

Dále stojí za zmínku, že autor ke každé povídce uvádí kontext, v němž je krásně vidět fungování americké hororové komunity, a toho, jak na sebe autoři v různých dílech úmyslně referují a někdy dokonce zabíjejí a mrzačí vlastní kolegy od fochu. Zde k tomu dochází již první povídce Děti a později i v Červen 1987. Autostop. Pan Norris. Mimo jiné právě i tyto sondy nahlížející do vztahů současných publikujících spisovatelů a jejich nakladatelů, tomu všemu dávají kus duše navíc. A i když velká část Langanových hrůz přichází odnikud a bez varování (přesně tak, jak ty nejhorší věci v životě), je v jistém smyslu až hřejivě uklidňující vědět, že za všemi těmi plnými regály v knihovnách a knihkupectvích, stojí reální lidé učící se jeden od druhého.

Škoda jen, že český čtenář se toho všeho dočká pravděpodobně (stejně jako u této knihy) s desetiletým zpožděním.

John Langan: Širá, masožravá obloha a další nestvůrné geografie

Vydal: Fobos, 2023

Překlad: Petr Kotrle

Počet stran: 368

Cena: 399 korun

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zveřejnit odpověď