Underground: Budoucnost patří korporacím a kybersexu!

Praha budoucnosti rozhodně není místo, kde byste si chtěli postavit dům. Nejspíš i proto, že by mezi všemi těmi mrakodrapy vypadal dost uboze. Nebo proto, že by vám ho všudypřítomné megakorporace nechaly do minuty srovnat se zemí nebo ještě všudypřítomnější přičinliví nenechavci rozebrali na materiál (nesjpíš i s vaší maličkostí, orgány také mají svoji cenu). A tak není divu, že drsný chlapík s bouchačkou tu nemá o práci nouzi. Petr Vachten, vysloužilý voják, by ostatně mohl vyprávět.

Kotleta se vrací do Prahy budoucnosti! Oproti své knize Lovci (a vlastně i Spadu) nabízí ale zase dost odlišný svět. Underground je v Kotletově tvorbě další krok, ve kterém zkouší něco pro něj nového, a zároveň ukazuje, že období „narvi tam bez ladu a skladu krev, sperma a násilí“ už je definitivně pryč.

Příští stanice: Praha

Tvrzení, že Kotleta zkouší něco nového, je ve své podstatě pravda jen napůl, o čemž vás přesvědčí hned první scéna. Ta nabízí vše, čím Kotleta čtenářům v minulosti učaroval: spousto černě nekorektního humoru, drsňáky se zbraněmi a (na Kotletu relativně umírněné) krveprolití. Jeho styl neztratil vůbec nic ze své údernosti a kontroverznosti, ale…

Ano, Kotleta hodně zmírnil. Člověk by mohl říct, že František vyměkl, ale on spíš spisovatelsky vyzrál. Nevím, jak to cítí autor sám, ale optikou čtenáře můžeme říct, že se posunul od zběsilé živelně podané akce ke koncepčně napsaným příběhům – a právě tenhle posun je na Undergroundu zřetelně vidět. Děj má rámec, kulisy jsou budovány s pečlivostí a postavy mají hloubku i motivaci. Takže pokud stále od dob Hustýho nářezu čekáte pořád to samé, pak asi spokojeni nebudete.

On vlastně ani žánr detektivky není v rámci kotletovek tak vůbec nový, podobně jako kyberpunk. Jen tyhle ingredience zkrátka při čtení budete vnímat úplně jinak, intenzivněji; neslouží už jen jako dekorace příběhu, ale něco, s čím autor opravdu pracuje. Praha, nebo spíše Praha City, budoucnosti je vykreslena sice jen povrchně, ale přesto je plná zajímavých lokací, a její uspořádání a urbanistická funkčnost dává smysl. V bohatších čtvrtích plných mrakodrapů a luxusu si své hřiště rozparcelovaly mocné (a zlé, jak jinak) korporace, na okrajích vládne chudoba a za hranicemi Prahy… O tom se příliš nedozvíme, snad jen že proběhly boje o Ostravu, kterých se Petr Vachten, hlavní hrdina knihy, osobně zúčastnil. Kotleta dává k dobru jen kusé útržky historie, ale i tak je to dostačující porce informací k tomu, aby se čtenář v Praze budoucnosti zabydlel a mohl si jí užít. Kromě toho najdete v textu spoustu legrácek, popkulturních odkazů a narážek na současnost, místy lehce skrytých, ale zábavných. Město je díky tomu živé a doslova dýchá.

Kam kamery nevidí

Mimo dohled velkého megakorporačního bratra zcela logicky bují šedá ekonomika. Jsou věci, o kterých veřejnost nemusí vědět – drogy, prostitutky, obchod s orgány… Kdo má peníze, je král, kdo je nemá, je mrtvola. Je jasné, že mafiánští bossové si nebudou špinit ruce sami, a tak potřebují služby ostrých chlapců. Petr Vachten je bývalý policajt a voják, který z veřejné služby odešel z ideových důvodů po převratu a nyní se řadí mezi soukromé detektivy a nájemné bijce.

Netrvá dlouho a Vachten je najatý jako bodyguard. Za úkol dostane strážit neteř jednoho z vlivných gangsterů, které jde někdo bůhvíproč po krku. Svoji práci bere Vachten vážně – je to totiž přesně ten prototyp poctivé a čestného (čti: v určitých situacích se chová jako blbec) chlapíka, který má spoustu kontaktů z minulosti a vystřelené kulky ho míjejí o pověstné milimetry. Jak bývá u kotletovek zvykem: tušíte, že přežije i nemožné a vyhrabe se ze všech průšvihů. Přesto je však hlavní hrdina natolik sympatický, že mu budete držet palce a hledat stopy spolu s ním.

Co se vyloženě podařilo jsou vedlejší postavy. Zejména Fairy Fay, ona dáma, které Vachten dělá bodyguarda, je zajímavá osoba. Její tělo je doslova sbírkou implantátů a její specializací je – kyberprostituce. Fyzícký kontakt je překonaná věc, budoucnost patří tomu virtuálnímu (samozřejmě za pořádně tučnou sumičku)! Jenže hlídat tuhle ženu je jako snažit se ustrážit pytel blech s božskými křivkami. Spolu s dalšími Čarodějkami/kyberprostitutkami tvoří Fairy Fay něco jako undergroundové Spice Girls. Ilegálně koncertují, předávají své poselství lidem a hypnotizují davy svojí show.

Ovšem i další vedlejší postavy vám dokážou utkvět. Zejména členové ilegálního odporu jsou „správný řízci“, Vachtenova bytná má v rukávu také pár překvapení jak se na postarší usedlou dámu sluší a Čarodějky mají zajímavou minulost… A hlavně: Kotleta dává i komparsu slušný prostor a možnost vyniknout.

Lidé jsou stádo

A ještě jedno poselství Kotleta ukryl tak trochu mezi řádky. Jedná se o manipulaci s lidmi. Nebozí občané jsou neustále masírováni tou jedinou a pravou pravdou a vlnami štěstí ze všudypřítomných obřích obrazovek. Sluníčkové zpravodajství, seriály, ze kterých zblbne i váš týden mrtvý pes (a tady se Kotleta fakt vyřádil!) a vůbec vše, čím se dá manipulovat s prostým lidem, perou do „tupých mas“ korporace na plné pecky!

A proti tomu stojí Čarodějky, které vytváří (byť nikoliv prvoplánově) svůj vlastní kult mezi chudými lidmi, jsou symbolem změny a naděje. Tohle je velmi zajímavý motiv na pozadí, který má sílu a určitě by si zasloužil ještě více prostoru.

Takže tu máme mix postapa, cyberpunku a detektivky. Vše je spojené dost organicky, vyznívá to přirozeně a nerušivě. Detektivní motiv sice neoslní, ale není špatný a ani plytký. Kotleta pátrání prokládá spoustou akce, ale případ má hlavu, patu a několik zajímavých zvratů. A když už se dozvíte o co vlastně šlo, zjistíte, že se z toho dalo vytřískat možná ještě víc, že tomuhle příběhu zbylo ještě dost nevyužitého potenciálu.

V celkovém pohledu je Underground svižný, čtivý a stále dostatečně akční i humorný na to, aby to byl pořád TEN Kotleta. Musíme ocenit, že tenhle plodný autor nestagnuje a pracuje na sobě, že se učí nejen pracovat s příběhem, ale přidává i mnoho věcí okolo jako propracované prostředí a zajímavé postavy. Řemeslně asi nejlepší kotletovka, po stránce zábavnosti možná o trochu serióznější dílo (někde na úrovni Spadu), ale pořád slušná jízda.

František Kotleta: Underground

Vydala: Epocha, 2020

Obálka: Adéla Miklíková

Počet stran: 312

Cena: 299 Kč

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zveřejnit odpověď