Když tak nad tím přemýšlím, Žoldnéři fantasie jsou skoro nejdéle knižně vycházející literární soutěž české fantastiky. Ano, je tu Cena Karla Čapka (a s ní spojený sborník Mlok), která má, pravda, tradici ještě delší, ale když k Žoldnéřům připočteme předchozích deset ročníků Drakobijců, je to tradice, byť s krátkou přestávkou, trvající něco přes čtvrtstoletí. Ale tradice, netradice, nakonec záleží na tom, co se ve sborníku sejde, tak se na to pojďme podívat.
Když už jsou v podtitulu sborníku zmíněni krakeni, zaměřím se prvně na ně. V povídce O krakenech a koláčcích Magda Duhonská spojuje originálně a nápaditě téma krakenů a užívání (nebo zneužívání) drog. Autorce se povedlo na relativně krátkém rozsahu popsat svět, v němž se děj odehrává, čehož si cením. Aby podtitul reflektoval téma knihy, nechal nakladatel na závěr sborníku vyniknout dvě hostující povídky, a obě dvě se pojí s Lovecraftovým mýtem Cthulhu. Zatímco Karel Doležal tak činí nenápadně, Jan Dobiáš se k Lovecraftovu universu hlásí od prvních slov a řádků, a jeho povídka Z Knihy stínů je podle mě nejlepší povídka svazku – spojení Lovecrafta s československým socializmem má něco do sebe. A jestli vás krakení tématika zaujme, je tady i dlouhá teoretická stať Františky Vrbenské. V té je přehršel informací o historické podstatě krakenů (tady můžou čerpat budoucí autoři), a ve druhé částí článku je také spousta odkazů pro čtenáře–konzumenty na knihy a filmy.
Soutěž vyhrála povídka Potkat vílu od Lucie Tringelové Kaňové. Z propracovaného příběhu je zřetelná autorčina vypsanost, ale možná by zasloužil zjednodušit a prokrátit. Kdybych měl koule na to, abych hodnotil tento vydaný ročník soutěže, asi by u mě zvítězil až třetí Lukáš Vlasák se svojí povídkou Párazit. Původní téma vodního démona ukrytého v parní sauně okořeněné lehkou erotikou mi stylem trochu připomněl Frantu Kotletu a jeho povídku Příliš dlouhá swingerspárty, ale Vlasákova povídka je mnohem víc soft jak v akci, tak erotice. Neméně dobrý je následující text Kateřiny Burešové. Téma upsání se ďáblu může kdekomu připadat jako vyčpělé. Co když se však může hlavní hrdinka vykoupit měsíčním staráním se o Satanovo psisko? Pralinka je napsána vtipně a lehkým perem, a o kvalitě povídky svědčí i to, že relativně krátký text se dostal takhle vysoko. Navíc patrně pobaví každého, kdo má nezbedného domácího mazlíčka.
Následující níže umístěné povídky jsou často historická fantasy. Dojde na Šemíka s Horymírem (Irena Lišková), ale i třeba na Dykova Krysaře (Eva Roubalová). Vlastně, co se týče tématiky, je tento sborník soutěžních prací více historický než krakení, ale zkrátka se tyto povídky umístili níže a navíc v minulosti soutěže už historické téma několikrát padlo.
Co bych měl říct závěrem? Oproti minulému ročníku (Žoldnéři Fantasie: Nová krev), který byl takový po pár létech soutěžního klání restartující, se, myslím, výsledný produkt pozdvihl. Vzhledově se tato kniha povedla, získala jinou (tmavou) obálku, a tak je snadno rozeznatelná od předchozích ročníků. A pozvedla se podle mě i obsahově. A co bych doporučil Žoldnéřům do dalších ročníků? Třeba zvětšit propozice na dvojnásobný počet znaků, ať se mají ti nejlepší šanci rozepsat. Sice by tak šlo otisknout práce pěti, šesti vítězů, ale co už. Ale možná se pletu, možná je dobře, že mají soutěžící slušnou šanci zveřejnit svoji povídku. A tak pište, vy talentovaní, ať Žoldnéře nečtou jen autoři, porotci, ilustrátoři a recenzenti, ale i čtenáři. Nechť soutěž Žoldnéři fantasie vzkvétá ještě dlouhé rokyI
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Straky na Vrbě.
Michael Bronec (editor): Žoldnéři Fantasie: Chovatelé krakenů
Vydaly: Straky na Vrbě, 2025
Obálka: Lubomír Kupčík
Počet stran: 444
Cena: 330 korun
