Nový plnokrevný steampunkový román Jak lvové je fakt nářez. Nečekejte krásné dámy v krajkách a pány ve vysokých cylindrech, jak se vezou na nablýskaném stroji v oblacích dýmu. Připravte se spíš na zástupy mrzkých trolích výpěstků a absenci ozubených koleček. Tohle je totiž nefalšovaný Schink.

V pokračování Kostičasu se podíváme do Paigina přirozeného prostředí. Její návrat ale není až tak růžový, jak si představovala. A jak brzy sama pozná, je těžké rozhodnout, jestli je zkorumpovanější vláda v čele státu, nebo samotné podsvětí.

Několik let je oficiálně mrtvá. Žije v tropickém ráji pod falešnou identitou a rozhodně si nemá na co stěžovat. Minulost je však neúprosná, a tak ji dožene v podobě elitních zabijáků. Měla být snadnou kořistí, jenže na výcvik v Mossadu se nezapomíná. V Maye se probouzí bývalá elitní agentka Jet, která nehodlá zemřít podruhé a definitivně. Karta se tak rychle obrací a z kořisti se stává nebezpečný lovec, nebo spíše lovkyně.

Když se po odvysílání první řady neo-noirového seriálového opusu Temný případ rozpovídal jeho scenárista a duchovní otec Nic Pizzolatto o důležitosti prostředí, kterému neváhal přiřknout obecnou nálepku klíčového faktoru úspěchu, dostalo se mu mohutného přikyvování – souhlasného, ale nesmělého. Bezútěšnost bažinaté Louisiany sice brala dech, při vzpomínce na velkolepé herecké výkony Woodyho Harrelsona a Matthewa McConaugheyho ale nejednoho napadlo, zdali podobné výroky nejsou přeci jen lehce nadsazené. Poté, co na tuzemský knižní trh vtrhla Nebulou oceněná Anihilace Jeffa VanderMeera, se zdá, že se hypotéza konečně dočkala svého nevyvratitelného důkazu.