Kniha s podtitulem Kronika české science fiction 2 (první díl: Vládcové vesmíru) obsahuje díla časově vymezená od Vladimíra Babuly k Alexandru Kramerovi. Příběhy tedy pocházející částečně z onoho neslavného období, kdy se autoři často uchylovali ke scifi, aby v ní skryli narážky na panující komunistický režim. V knize však najdete i čistou scifi psanou takřka dobrodružným stylem. Ale podívejme se na sborník poněkud podrobněji.
Vzpomínám na to, jako by to bylo včera. První otevřená knížka, tedy pokud nepočítám učebnice, bylo slovenské vydání Drákuly. V té době jsem ještě neměl ten vštípený instinkt číst a vnímat příběhy, stačily mi obrázky holohlavého upíra a hned jsem měl po nocích mít z čeho strach.
Dívka na klíček byla bezpochyby jedním z nejočekávanějších titulů minulého roku, tedy aspoň co se scifi týče, a jako taková byla připravena na předvánoční trh. V zahraničí opěvovaná kniha získala několik cen a teď se čeká, jestli uspěje i v našich Cenách Akademie SFFH. Podívejme se tedy na vypravěčského alchymistu Bacigalupiho poněkud podrobněji.
Edita Dufková prokázala své kvality zejména v soutěži Cena Karla Čapka. V posledních letech však její povídky v antologiích a časopisech nebyly vidět, a teď už víme proč. Na trhu se objevil její první román a vše naznačuje, že musí jít o kvalitu. Laser-books totiž Čechy vydává jen sporadicky a pečlivě si při tom vybírá.
Rada na úvod: Roztáhněte záclony a nechte do tmou prostoupené místnosti proudit světla noci: světlo měsíce, světla hvězd, světla měst. Pokud není venku zima, otevřete okno a vpusťte zvuky světa. Rozsviťte baterku nebo lampičku, ať si nekazíte oči. Ponořte se do stránek, nezapomínejte však zadržet dech! Právě noc jakoby dodávala Lovecraftovým slovům to správné kouzlo, které způsobuje, že vize jeho jistě šílené mysli nabírají zřetelnějších a děsivějších kontur. Neboť kdo ví, co všechno se může schovávat ve stínu uvnitř stínu?
To, že Poláci umí psát fantastiku i na světové úrovni, už dokázali autoři jako Sapkowski či Lem. Od našich sousedů k nám však přichází i další zajímavá jména. Poslední horkou novinku nám před Vánocemi nadělil Laser-books a jde o titul tuze zajímavý.
Už pošesté se můžete začíst do úsměvných příběhů Jakuba Vandrovce, polského ochmelky, kterému není na světě obdoby. Nemusíte se však bát, že otevřením knihy vstoupíte do nepoznaného světa a rozepsaného příběhu. Příběhy s Jakubem Vandrovcem jsou totiž směsí povídek a krátkých románů, které na sebe nenavazují. Klidně se tak můžete začíst rovnou do této knihy, ať zjistíte, co znamená být homo špiritusus.
Novoroční soutěž měla velký úspěch. Během tří týdnů (o týden jsme na přání čtenářů prodlužovali) dorazilo 39 knihoven, jedna pěknější než druhá. Povedené bylo i povídání, které většina z vás připojila. Hodnotící boj byl lítý (o prvním, druhém i třetím místu jsme museli rozhodovat kvůli shodě bodů dvoukolově, rozestupy byly minimální), ale jelikož byl porotců lichý počet, ne nekonečný. 🙂 Kamila Procházková si na neděli připravila úvodník s komentáři a fotkami všech knihoven, ty na medailových pozicích si však můžete prohlédnout už dnes.
O Powersovi nebylo dlouho slyšet, až najednou došlo k tomu, že se jeden z jeho románů stal předlohou pro čtvrté Piráty z Karibiku. Tu se objevila na trhu předloha v luxusní podobě a nakladatelé se odhodlali k vydání dalších dvou titulů. O Třech dnech do nikdy jsme se bavili před časem, dnes máme na programu předvánoční novinku od Laser-books Silou svého zraku.
Předmluva hovoří o obsahu knihy jako o tom nejlepším, co vybrali členové organizace Američtí spisovatelé science fiction (SWFA) z děl, která vznikla před začátkem každoročního udělováním cen Nebula (1966). Benu Bovovi se pak dostalo té cti, aby uspořádal z těchto příběhů cyklus sborníků. O jednom z nich zde bude řeč.