Z mého hlediska naprosto „objektivního“ fanouška blednou všechny křivdy života ve srovnání s faktem, že Steven Erikson a jeho Malazská kniha padlých se na fantasyplanet.cz (pokud počítám dobře) objevila přesně sedmkrát (pět recenzí románů, jedna povídky a jedna ukázka). A to je na tom náš server ve srovnání s ostatními fantastice věnovanými médii ještě dobře… Je tedy víc než záhodno přidat další zářez.

Posvátná pouť na horu Asun Ghol poutníky očistí a modlitba v chrámu Purpurových mračen jim přinese nejen splnění jejich přání, ale i požehnání Nebes. Na cestě přes země zničené dlouhou válkou je však čeká množství nebezpečných nástrah. Podaří se všem z nich do svatyně dorazit? A čeká je v ní opravdu splnění tužeb, nebo jen zklamání?

Svět je opět v ohrožení, znovu se schyluje k věčnému boji Dobra se Zlem. Bohové zemi již dávno opustili a svou moc přenechali vládcům živlů – wazzarům. Ale ani ti nejsou imunní vůči svodům Zla. A o lidské spojence opravdu nemají nouzi. Jakou má vlastně Dobro naději? Obě strany pátrají po mocném Čtvrtém meči slávy, posledním z Devíti, který ještě na zemi zůstal. Kdo ho získá, stane se vládcem světa.

Corum Jhaelen Irsei, Kníže v Šarlatovém plášti, je posledním z rasy Vadhaghů. Připraven o svůj lid, zmrzačen krutými Mabdeny hraběte Glandytha-a-Krae, se naučil nenávisti a touze po pomstě. Díky markraběnce Rhalině se pak naučil lásce a touze po míru. A aby si svou lásku udržel, naučil se víc, než by mu bylo milé, o silách vládnoucích světu, o věčném boji Chaosu a Řádu, v němž jsou smrtelníci pouhými figurkami.