Říkáte si, co tady ta recenze dělá, když je kniha už půl roku na světě? Inu, tolik se v dřívějších dobách u novorozeněte čekalo, jestli přežije. A Okultace Lairda Barrona je na knižní scéně také tak trochu ohroženým druhem.

Veronica. Jak poeticky znějící dívčí jméno. Jenže v tomto případě se jedná o nepříliš poeticky vyhlížející ampuli s nejnovější odrůdou bakteriologického viru, který dokáže člověku po vypuštění do vzduchu zkazit zbytek života. Tedy za předpokladu, že se těch pár protrpěných hodin se dá vůbec nazvat zbytkem života.

Po Štvanici, za kterou Zdeněk Řehák získal cenu Trifid, přichází po pětileté odmlce s novelou Hra o nežádoucí. Tentokrát však nepůjde už tolik o detektivku, avšak v budoucnosti lidstva, která se moc nepovedla, zůstaneme. Hlavní roli si opět střihne futuristické město.

Hned v úvodních řádcích recenze je třeba případné čtenáře varovat. I přes lákavou ilustraci Jana Patrika Krásného na obálce a poměrně „věkově univerzální“ anotaci je Ohnivý drak určen jen a výhradně mladším čtenářům, případně jejich rodičům v roli předčítajícího. V tiráži knihy je uvedeno, že je vhodná pro čtenáře od devíti let, a tomu samozřejmě odpovídá i její obsah.