10 let s FP: Cesty k fantastice – Lukáš Vaníček

Sport mě nebavil, jezdit na kole taky ne, rybaření mě nelákalo a občasné výpravy kamkoliv do okolí byly spíše zpestřením jinak nudného stereotypu: do školy, domů. Už odmala jsem četl Čtyřlístek a postupem času, kdy do této četby začínaly přibývat i knihy. Otec sám o sobě byl potěšený, když jsem projevil zájem o jeho archivní sbírku májovek a dalších westernů. Problém byl v tom, že napoprvé jsem v knihovně nahmátl Kosmokrator, Zápas s nebem a Znamení psa, které tam byly zřejmě omylem.

Každopádně první krok byl za mnou, ale klasické sci-fi mne coby dvanáctiletého příliš nelákalo. Ano, ležel jsem zabořený do stránek od rána do večera, ale přesto mě lákala spíš fantasy, protože mi přímo učarovaly ty barevné obálky svalnatých borců s dlouhými meči, polonahých žen s velkými… ehm, vy víte čím, a tak dále. Když jsem na rodičích loudil dárek k narozeninám, maminka stála jako pevná hráz mezi mnou a vytouženou literaturou. Pak jsem ale v naší knihovně objevil poličku s právě takovými knížkami, úplnou náhodou jsem nahmátl na první pokus Pěšce proroctví od Eddingse a bylo vymalováno.

Osm z deseti knih, které v knihovně byly, jsem přečetl asi patnáctkrát, pořád dokola. Co však bylo děsivé, chyběl poslední díl a já v té době ještě zcela neznalý jsem nevěděl, jak se k němu dostat, takže jsem trpěl jako zvíře, ale konec byl neustále v nedohlednu a teprve před asi pěti lety se mi podařilo poslední díl získat a dočíst konečně celou řadu, což bylo něco jako nirvána.

Během Pěšce proroctví jsem si začal kupovat i sešitovou řadu Perryho Rhodana a kvůli tomu začal u nás na vsi roznášet po sobotách noviny, abych si na týdeník vydělal. Potom mi Perryho v nejlepším zrušili, já se začet do Warhammeru a bylo hotovo. Nebylo cesty zpět a od té doby mi Ježíšek rok co rok nosí nové a nové knížky s barevnými obaly, na kterém jsou chlapi s puškami, s meči, draci, poloobnažené ženy, čarodějové a další havěť.

Fantastiku mám rád, rád ji čtu, rád ji píšu (i když jen pro sebe), rád o ní píšu, rád hraju hry, které se toho týkají, prostě, mám rád fantazii a rád ji využívám k tomu, abych se dostal tam, kam mě současný svět nedostihne.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zanechat odpověď