E-mailový rozhovor s Andrzejem Sapkowskim

Andrzej Sapkowski prozradil v tomto rozhovoru, že další povídky s Geraltem už opravdu nebudou, že jezdi na české cony rád a že píše knihu z doby husitských válek. Více se dozvíte v tomto článku.

Tento článek je převzat z časopisu RAMAX se svolením jeho vydavatele.

1. Je Zaklínač definitivně ukončen?

Konec románu ano. Nevylučuji, že se někdy k hrdinovi vrátím, ať už v povídkách nebo něčem větším. Ale ne dnes, ani zítra nebo pozítří, mám momentálně úplně jiné plány. Není vhodné absolutně – opakuji: absolutně – očekávat, že se v tuto chvíli (po Paní jezera) objeví šestý svazek.

 

2. Na www.sapkowski.cz se k dnešnímu dni vyskytuje 42 povídek a básní z Geraltova světa od tvých čtenářů. Jak se díváš na využití svého světa jinými spisovateli?

Kdo má fany, má i fan fiction, tak už to na světě zařízeno. Nevyměnil bych s autorem, který nemá ani jedny, ani druhé. Vzhledem k využití, v případě pravé, čti: amatérské – fan fiction, nemám žádné výhrady. Zábava fanů je zábavou fanů, věc normální a ne drahá, a pro mne jako autora navíc i lichotivá – konec konců, to moje tvorba udělala na nějakého fana tak silný dojem, až ho nadchnula ke psaní. Pokud jde o využití ”profesionální”, jestli někdo vydělává na tom, že mne následuje nebo paroduje, to považuji za nepříliš slušné. Ale raději nejsem zvyklý se hádat, dívat se přes prsty – v důsledku, co mi bere? Talent? Jestli se někdo považuje za spisovatele a je smířen s pozicí druhého, protože sám neumí být tvůrcem, jestli se sám, z vlastní vůle, staví do role následovníka – copak to je můj problém?

 

3. V knize Paní jezera, ale nejen v ní, se vyskytují prvky z Čech. Mimo jmen osob i název města Kopřivnice. Máš k tomuto místu nějaký konkrétní vtah nebo vzpomínku?

Fakt, v mém díle využívám mnoho českého a z Čech, nějak tak to vyšlo. V Kopřivnici jsem byl již dvakrát, to místo se mi velice líbí a počítám s další návštěvou – vůbec nevylučuji umístění části děje mého nového románu právě do Kopřivnice.

 

4. Film – co je nového a jak se ti líbí? Splnil tvé představy a co by sis představoval jinak?

Nezabývám se filmem a celkově si s tím nelámu hlavu. Četl jsem v novinách, že se premiéra přesouvá na listopad. Bližší informace nejsem chopen podat.

 

5. Do kolika jazyků byl jsi již byl přeložen?

V češtině a ruštině vyšlo vše, co jsem zatím napsal. Litevsky vyšla jedna a německy dvě knihy. Mám naději, že ne poslední.

 

6. Nová kniha, kterou právě píšeš – prozradíš více, o čem to bude, lehký nástin děje? Ale ne mnoho, ať se máme na co těšit.

Samozřejmě, že neprozradím mnoho. Tolik, kolik je akorát potřeba. Je to historická fantasy (jeden z mnoha podžánrů žánru), odehrává se ve Slezsku a v Čechách v letech 1425-1430, v dobách husitských spanilých jízd do Slezska. Předpokládám, že to bude trilogie v duchu i poetice Schelmerománu, zbojnických pověstí.

 

7. Využíváš v tom i legendy Slezska?

No, trochu, ale ne docela.

 

8. Kdy lze očekávat novou knihu?

První díl trilogie, nesoucí název “Narrenturm”, by měl vyjít ještě v tomto roce.

 

9. Co nového ze světové tvorby tě v poslední době zaujalo a co bys doporučil čtenářům?

Naposled jsem četl – a navíc doporučoval polským čtenářům ve speciální edici – “Nikdykde” Neila Gaimana, doporučil bych od tohoto autora také “Stardust”. Ke čtení je též vhodný Martin Scott a jeho série “Thraxas”, nový Pratchett (Pátý elefant) a Elizabeth Haydon (série “Rhapsody”). Z knih, které vyšly u vás (podle Ikárie 2/2201, poslední kterou mám) doporučuji Gyu Gavriel Kay – Píseň pro Arbonne.

 

10. Nemáš chuť napsat knihu společně s jiným spisovatelem? Pokud ano, s kým?

Nedokázal bych to. Jsem individualista, nesnáším společnou práci, zvláště mám obrovskou averzi k ukazování nedokončeného díla někomu jinému, nedovoluji nikomu nahlížet mi přes rameno při psaní, nestrpím diskuzi o nápadech. Nedovedu si představit práci v týmu.

 

11. Mají pro tebe recenze na nové knihy smysl?

Přijde na to. Hlavně jde o to, kdo recenzuje.

 

12. Povídka V kráteru po bombě byla označena jako základ politpunku, jsi dostatečně známý i mimo sf svět, neuvažuješ ty sám o kariéře politika?

Absolutně ne. Povídka ”V kráteru po bombě” byla v mé kariéře absolutní výjimka a náhoda – prostě byla připravovaná antologie takových ”politických” povídek a bylo zřejmé, že účast v takové antologii znamená povýšení do ”čela polské fantastiky”, všichni se tedy snažili ”vejít” do každé nové antologie. Padlo téma “politika” – napsal jsem tedy ”Kráter”. Jo, a antologie nakonec nevyšla.

 

13. V knihovně mám tvé knihy v jedné řadě s Asimovem, Herbertem, Heinlenem a  Mosteckým. Vyhovuje ti tato společnost?

Vyhovuje, samozřejmě, co nejvíce. Měj tam ty knihy takhle i dále.

 

14. Které autory máš oblíbené a které naopak “nemusíš”?

Těch, kteří se mi líbí, je skutečně hodně, nejsem schopen všechny vyjmenovat, protože bych měl dojem, že někomu křivdím, zapomínám na něj. Pokud bych musel zavřít oči a rychle říci kdo, byli by to: Hemingway, Sienkiewicz, Chandler, Bulgakov, Eco a Tolkien. Z SF&F: Zelazny, Le Guin, Vance a Donaldson.

 

15. Při čtení tvých povídek se většina z nás královsky baví, bavíš se i ty při jejich psaní?

Asi ano. Přiznávám, že se rád směji vlastním vtipům – konečně, co nadělám, když jsou opravdu směšné? Do děje knihy bych nikdy nevložil žert či vtip, který mě nerozesměje – i kdyby se při něm smáli jiní, třeba i celý svět.

 

16. Stane se tvá účast na českých Parconech pravidlem a které místa v ČR máš nejraději?

Na Parcony budu jezdit tak dlouho, dokud budu zván. Ta znamená – kéž by co nejdéle. Místo neřeknu – všechna se mí líbí, nebudu vyzdvihovat jedno nad druhé.

 

Otázky kladl: Randalf, SFK Radegast
Zprostředkoval: Jiří Pilch, Leonardo

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. Chtěl bych poděkovat Andrzeji Sapkowskému za to, že to není žádný nafoukaný blbec, ale dobrý chlap s kterým, jak jsem si všiml, se dá dobře popovídat. Díky

  2. Souhlasím…akorát není blbec, ale génius, to je rozdíl.

  3. Diky za to
    Jak sam tvrdi, je to invidualista. ktery si nenecha do niceho mluvit. Diky tomu muze jit proti celemu svetu, ale prosadi svou. Svoji nespokojenost dava dost okate najevo a libuje si v obdivu druhych k nemu samotnemu. Ale stejne byl to prave on, ktery se nebal pouzit pohadkove motivy a vyslo mu to. Clovek s jinou osbnosti by to nedokazal.

  4. Starší Krev – Lvíče
    Nečetla jsem krásnější knihy než od něho!!!!!!

Zveřejnit odpověď