Iron Man 2

Tonýýýýýý Stááárk iz nóóóóód dééééééd, bejbýýý jééééh!!!!! Jo jo, práskněte do kytar, pořádně to chulte, kašlete na krizi, patové volby a takové ty nudně depresivní věci. Přichází nefalšovaná zábava, která vám vykouzlí úsměv na tváři. Tedy pokud se vám poštěstí zhlédnout titulkovanou verzi, protože bez ní je to prostě poloviční. Jo a být fandou AC/DC taky neškodí, ale to ostatně nikdy.

V roce 2008 byl první Iron Man docela nečekaným hitem a Robert Downey jr. si rolí hravého, sebestředného, lehkovážného, ale v podstatě správňáckého Tonyho Starka nakopl kariéru způsobem, za jaký by se nestyděli ve svých písničkách ani již zmínění hoši z australské rockové elektrárny. Nyní se Downey, ale i režisér Favreau a okouzlující Gwynneth Paltrow vrací.
A v zádech mají silný podpůrný tým, v němž hlavní slovo mají Mickey Rourke v roli ruského fyzika a psychopata Ivana Vanka, Sam Rockwell jako zbrojařský magnát Hammer a Scarlett Johansson jako Nataša Romanov. A samozřejmě i staří dobří rockoví pardálové a Samuel L. Jackson.

Tak trochu to vypadá, že tady máme ukázkový příklad dvojky: víc víc víc a dráž. A ejhle, ona je to pravda. Že nejste překvapení? No bodejť, tohle není žádná filmová událost roku, tohle je zábavná událost roku (zatím) a tvůrci to vědí.

Na začátku je sice scéna z Ruska, která ještě trochu drhne, pan režisér moc tragédii neumí, ale pak najede do dílny, kde už je jako doma, a následuje velký nástup Tonyho Starka, kde jen čekáte, kdy začne poskakovat po pódiu jako Angus Young (rock´n´roll is not dead, jasný?!) a vyhlášení jeho megalomanského Expa (on nám totiž chlapec umírá, víme? To to brnění…).
A hned se dozvíme, že proti Tonymu je nejen jeho profesní konkurent a Vanko, ale i vláda, která prostě musí do všeho kecat. A dozvíme se, kterak získal Tony novou asistentku, dozvíme se, jak si povede při formuli a jak proti elektrickým bičům pana Vanka, že jede čím dál víc v chlastu, že se mu rozpadá osobnost, že…

No je toho prostě hodně a v podstatě to i dává smysl. Tedy, jeho obrysy. Tragika člověka, kterého jeho role zabíjí, ale on nemá jak s ní skončit nebo se s ní vypořádat jinak, je jen lehce načrtnutá (Favreau není Nolan), z problematické motivace Vanka (Starkův otec nechal jeho otce deportovat zpět do SSSR) nakonec vyjde Stark starší čistší než lilie (a my se opět dozvíme, že v Rusku je zima a pije se tam hodně vodky). A fakt, že Tonyho jeho otec celý život ignoroval a okřikoval, se vyžehlí pár vteřinami filmového záznamu. No, to tedy smekám, to je skutečně gesto lásky a tak, ale jak říkám – Iron Man 2 je zábava a všechny zápletky jsou jen záminky.

Záminky k tomu, aby se Tony mohl předvádět. On a jeho hračky. Aby se dostával do slovních přestřelek s kýmkoliv, hlavně s Pepper Pottsovou, z které udělá ředitelku své společnosti. K tomu, aby nám Favreau naservíroval nejdynamičtější a nejzábavnější formuli od dob Ayrtona Senny, kde by se po Vankově nástupu mohla atmosféra krájet atd.
A pokud se vám Tony přejí, mají svá sóla i Rockwell (nejzábavnější prezentace zbraní od Jackie Brownové, s o sto procent méně bikin a o sto procent více Rockwellova šoumenství), Rourke (každý geniální fyzik potřebuje svého mecenáše a ptáčka) a Johanssonová, která vás donutí zapomenout na Bladea, Matrix a další vykopávky – je sexy, nebezpečná, inteligentní a sexy sexy sexy (když jde po schodech s Paltrowovou, plesá srdéčko minimálně půlky lidstva). A jako bonus je tady Samuel L. Jackson. Ti dva jako by si sem odskočili rovnou ze Spirita.

Tím chci naznačit, že se přehrává o stošest. A nikomu to nevadí. Ti herci totiž mají charisma na rozdávání a ikoničnost svých postav podtrhují s grácií hodnou potlesku, v čemuž jim dopomáhej Bůh, režisér (od minule pevný nejen ve „vyráběcích“ a konverzačních, ale i akčních scénách, které dotáhl takřka k dokonalosti) a scénář.
Pod nímž je vůbec ne mimochodem podepsán Justin Theraux (Tropická bouře). Je to jen další doklad toho, že u snímku se máte především bavit. To, že dramatická složka prostě pokulhává, je fakt, který nemá cenu zastírat, ale také nemá cenu si s ním lámat hlavu. Tady se privatizuje světový mír, dělá sranda ze zbrojních programů Severní Koreje i Íránu a kupují jahody za rolexky. A samozřejmě oslavuje velký duch dětství.

Mohlo by se zdát, že film má v USA úspěch především díky fetišizaci zbrojního průmyslu a posedlostí moderními technologiemi. V podstatě jde ovšem opravdu o oslavu dětské hry, o naplnění představy, že si ve sklepě můžu spíchnout urychlovač a před výborem Senátu hacknout cokoliv a kdykoliv a odkráčet středem. Tony Stark ví, že v osmi nám bylo sakra dobře a nehodlá na to zapomenout… Krom jiného to dokazuje i sekvence s formulí jedna – tohle nemá nic společného s realitou, ale zato všechno s dětskými sny.

Což samozřejmě mohou říct i ti nezmaři AC/DC. Jestli vás moc nezajímá film, tedy vězte, že se jedná o nejlepší videoklip k Highway to Hell od dob seriálu Simpsonovi. Vůbec, celý ten mix nablýskaného techno pozlátka, drahých vozů, luxusních prostředí a starého dobrého dřevního rocku je opojný a osvobozující.

Člověk si skoro všimne, že na akční film tu máme jen dvě opravdu akční scény, z nichž ta druhá (finální střet s Vankem) je poměrně krátká. Ale znovu podotýkám, že to chce titulky. Tenhle film je postě založený na osobním kouzle zúčastněných a to sebelepší dabing nenahradí. Nikdy.


VERDIKT:

Mozková úschovna Jona Favreaua a Roberta Downeyho jr. je prostě nejlepší ve městě a právě nabrala řadu posil! Iron Man 2 je film, který na rovinu říká, že jestli chcete zábavu, máte ji mít. A že jestli chcete trojku, budete ji mít! Tak zase v roce 2012.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

1 komentář

  1. Hezky napsáno, Borisi, jako ostatně vždy 🙂 Střed IM 2 mi přišel trochu pomalejší, ale fniální půlhodinka je vstupenkou do akčně-komiksového ráje. Iron Downey prostě nemůže zklamat 🙂

Zanechat odpověď