Jaký je dnešní psaný angloamerický horor?

Přestože je horor jeho fanoušky nazýván nejstarším žánrem moderní fantastiky (opírají se při tom hlavně o Drákulu, Poea, Frankensteina a Lovecrafta), nemá dnes na růžích ustláno. V dubnovém vydání Locusu, které bylo zaměřené právě na tento žánr, si můžete přečíst úplné spektrum hodnocení jeho dnešní situace – od melodramatického “Horor je mrtvý!” po snad až příliš optimistické “je živý a má se dobře”. Jak to tedy dnes s hororem v Americe a Británii vypadá?

Knihy

O prvních vydáních knih z tohoto žánru nejvíce hovoří fakt, že už čtvrtý rok za sebou není dost titulů na samostatnou kategorii v ceně Locus. Počet knih, zahrnující i tituly pro dospívající:
1995 – 193
1996 – 122
1997 – 106
1998 – 110
1999 – 95
2000 – 80
2001 – 151
2002 – 112
Jak vidíme, krizový byl rok 2000, což mohlo souviset se všemi katastrofickými předpověďmi. V následujícím roce se tento počet téměř zdvojnásobil, ale nárůst způsobily hlavně knihy pro mládež.

Autoři

Velká trojka amerických hororových spisovatelů patří mezi nejprodávanější v nežánrových žebříčcích. Stephena Kinga, Anne Riceovou a Deena R. Koontze proto vydávají (i u nás) mainstreamoví vydavatelé (podobná situace je v Anglii, kde takto vydávají Grahama Joyce, Michaela Marshalla Smithe či Kima Newmana). Na jejich literární úroveň se už dostalo množství spisovatelů, kteří začínali v 80. letech – Clive Barker, Peter Straub, Neil Gaiman, Ramsey Campbell, Thomas Ligotii, Joe R. Lansdale či Steve Rasnick Tem. Poslední dvě desetiletí minulého století zaznamenal nástup i ženský horor – i u nás se dalo číst něco od Tanith Leeové a Nancy A. Collinsové, zato knihy od žen jako Poppy Z. Briteová, Melanie Temová či Lucy Taylorová nás snad ještě čekají. A minulý rok byl po dlouhém čase zajímavý i kvalitními debuty v tomto žánru – za všechny stačí uvést první román Alaxandra C. Irvinea Scattering of Jades, který je na hranici fantasy a hororu a získal Locus za nejlepší debut. Obrovský úspěch (čtvrté místo na žebříčku Publishers Weekly a prodej více než miliónu 800 tisíc kusů) dosáhla prvním románem The Lovely Bones Alice Seboldová (česky jako Krásné kosti). S hororem či fantastikou ho však spojuje jen vypravěč – mrtvé děvče.

Vydavatelé

Už dlouhé roky neexistují silné edice velkých vydavatelství, specializované na tento žánr. Nejlepší hororoví autoři jsou proto vydáváni v mainstreamových edicích, jak jsem uvedl výše. Ti ostatní se musí spokojit s malými vydavatelstvími. Ta jsou však velmi aktivní, jejich drahé vázané, často podepsané knihy jsou fanoušky velmi žádané. Všechno to začalo vydavatelstvím Arkham House, které založili roku 1939 August Derleth a Donald Wandrai, aby vydali Lovecraftovu sbírku Outsider. Od té doby tu vyšlo množství perfektní, většinou hororové fantastiky od Bradburyho, Leibera a Blocha až po Ramseyho Campbella. Dalšími významnými small pressy jsou CD Books, kteří vydávají i jediný profesionální hororový časopis v angličtině Cemetery Dance, a Subterranean Press. Malá vydavatelství jsou jinak v posledních letech jednou z nejsilněji se rozvíjejících oblastí angloamerické fantastiky. Bez nich by nebyly nejen knihy mnohých mistrů hororu, ale více méně by skončily i povídkové sbírky – a to ve všech žánrech fantastiky.

Povídky

Dlouholetá královna redaktorek hororu Ellen Datlowová je s minulým rokem velmi spokojená. Pro každoroční antologii The Year’s Best Fantasy and Horor (tři z nich vyšly v češtině) mohla poprvé od její první části před šestnácti lety vybrat dvakrát více než 125 tisíc slov, které v ní má vyhrazené. Mezi nejlepší povídkáře žánru dnes podle ní kromě už uvedených patří Brian Hodge, který také vydal minulý rok nejlepší sbírku povídek, Nicholas Royle (od toho v českých antologiích jedna povídka vyšla), Conrad Williams a Michael Libling. A kde povídky vycházejí? Kromě zmíněného časopisu Cemetery Dance ještě v časopisu Ghost Story Society pod názvem All Hallows, v malonákladových časopisech jako The Third Alternative (Anglie), On Spec (Canada) a Aurealis (Austrálie). Druhý australský časopis, Eideolon, už vychází pouze on-line. Hororovou povídku však dost často uveřejňují i v Asimov’s Science Fiction, v The Magazine of Fantasy & Science Fiction či v britské Interzone. V hororových časopisech však může všechno změnit připravovaný H.P.Lovecraft’s Magazine of Horror. Mezi nejlepší antologie patřila minulý rok Dark Terrors 6, kterou sestavili Stephen Jones a David Sutton, The Children of Ctuhlhu, redigovaná Johnem Pelanem a Banjaminem Adamsem a malonákladová Leviathan Three redaktorské dvojice Forrest Aguirre a Jaff VanderMeer.

Budoucnost

Už červnové číslo Locusu, v kterém je seznam připravovaných knih až do jara 2004, ukazuje, že to na nejbližší měsíce nevypadá s fantastikou hrůzy v Americe špatně. Očekávají se romány Petra Strauba, Tanith Leeové, Johna Shirelyho, Melanie Temové, sbírka Ramseyho Campbella, hned dva kousky chystá Dean Koontz, do hororu zabrouzdá i Lucious Shepard. Od novějších autorů v nejbližší době vyjdou romány Tenarivy Dueové, Caitlin R. Kiernanové, sbírka Tima Lebbona. Snad se tak fanoušci tohoto žánru konečně dočkají pořádné nadílky psaného strachu.

(podle Locusu 4/2003)

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. U nás vychází za rok tak málo hororů, že se dají spočítat na prstech jedné ruky. A co se týká kvality, tak je to ještě o něco horší. Ročně stojí za přečtení a koupení tak 1-2 knížky, které se vymykají z průměru. Někdy jsou to vysloveně perly, které je potřeba si pohlídat (jako Pustiny od Wilsona). Pravidelně vychází asi jenom King a ty nejlepší věci z 80.let už tady vyšly několikrát. Jinak dobrá je série Nekroskop od Lumleyho ten vychází tak 1.díl do roka a občas se objeví nějaká sbírka povídek z nichž polovina už u nás někde vyšla a druhá většinou za nic nestojí. Aurora se teď snaží vydat Lovecrafta v hardbacku, ale tímhle tempem jim to bude trvat tak 30 let. Barker se asi neprodává, ale Laser něco slibuje minimálně Knihy krve 4 a Weaworld. Občas vyjde Koontz (který má lepší chvilky: Skrýš, Chladný plamen), Herbert (od něj jsem četl asi 5 knížek a žádnou lepší chvilku v nich neměl). Takže horor u nás…nic moc.

  2. Viem, viem. Robim vo Fantazii recenzie a fakt mi dobre horory chybaju. U nas to je este ovela horsie, recenzujeme dost ceskych veci, aj ked Kinga a Cooka je plno aj tu. Skoda, ze Riceova je trochu mimo, zda sa mi, ze vychadza v nejakych mainstreamovych ediciach. Kolko uz toho vyslo? Inac, ja by som k tvojmu vypoctu este asi pridal Gaimana.

  3. Zdravím! Mě mezi autory chybí Dan Simmons. Děti noci, Píseň Kálí a Černé léto považuju za horory. Ono je černé léto z vělké části trošku jiné “TO” od Kinga, ale já jse to Simmonsovi sežral.

  4. hmm Simmonsova Píseň Kálí a Doba mrchožroutů se mi líbila. Nový Nekroskopy už míň, ale první tři byly sjupr. Jinak moc horor nečtu.

  5. jeste jeden autor
    Masterton – ty jeho dve knizky, co u nas od nej vysli mne dost chytli, rad bych si od nej precetl vice.

  6. Ach jo
    Jednak mi tu chybí, kdo to přeložil (špatně – česky se dosahuje něčeho a ne něco, o krkolomnosti první věty ani nemluvě, – a ledabyle – při copy-and-pastování ani nedoplnil diakritiku do “ružích” a “vydaní” v perexu); a hlavně přebývá spousta zpotvořenin ve jménech – Tananarive, ne Tenariva; Subterranean, ne Subtereanen; Science Fiction, ne Sciencie Fiction atd. atd. Resumé – Králíkovy články nepřebírat, přinejmenším pokud překladatel nebo “redaktor” není s to si aspoň ověřit jména (o všeobecné orientaci v oboru nevidět: Seboldové krásné kosti vyšly nedávno i česky, ale zmínka o slovenském překladu je vyhozena bez náhrady; a, u všech všucy, co od Nancy A. Collinsové se “u nás dalo číst” kromě pár nepodstatných povídek?).

Zveřejnit odpověď