Lednová pevnost: výměna stráží, filmový těšingr a samozřejmě Hobit

Nový rok začala Pevnost pěkně zostra. Vyměnila šéfredaktora, vyměnila logo a z tiskárny se tak dostala s masakrózní obálkou a našlápnutým obsahem. Jestli platí pořekadlo „jak na Nový rok, tak po celý rok“, bude to sakra dobrá sezona.

titul_Pevnost_1-14

Leden je vždy ve znamení očekávání – ať už jde o sázky, zda nový šéfredaktor Josef Horký vydrží jedno nebo dvě čísla, za jak dlouho se Tomáš Němec vrátí nebo jestli Alžběta Lexová konečně Kotletovi dá (víc než jen jeden článek v čísle). Ale samozřejmě ne každého zajímají drby, a proto nová Pevnost přináší očekávání filmová. Můžete se tak těšit na desítku tipů, které příští rok ovládnou naše kina. A kdo není na akční komiksové střílečky, kterých je naprostá většina, toho aspoň potěší druhý díl nejlepšího animáku za poslední roky – Jak vycvičit draka 2.

Malému chlapíkovi, co si na začátku všeho zapomněl kapesník a rozhodně nestál o žádné dobrodružství, není úniku ani v tomto čísle. Ukazuje se tak, že redakce i přes marné pokusy maskovat se za drsňáky zůstává romantickými a zakřiknutými milovníky Středozemě. K Hobitovi se navíc přidává i další zpráva, protože nás čeká i životopisný film o velikém J.R.R.T.

Třetí filmovou peckou je pak studentský slovenský film Orfeova píseň, natočený podle kultovního Sandmana. Protože Gaiman sám prohlásil: „než špatného filmového Sandmana, tak to radši žádného“, tak se můžeme asi těšit na pořádnou jízdu. Ale dost bylo filmů. My, co máme radši písmenka než obrázky, zajásáme nad zprávou o novém Zaklínači. Nechybí ani ukázka z románu – až ji začnete číst, nezapomeňte si papírový kapesníček. Protože je to starý dobrý zaklínač, po jakém se nám stýskalo, a při jehož čtení budete slintat (nebo i něco horšího) radostí.

Ale ať už je Sapek jakkoliv dobrý, v časopise má silnou konkurenci. Vzhledem k tomu, že se Franta Kotleta vrhnul na rubriku Profíci radí, tak si můžete být jistí dvěma věcmi: za prvé tu bude spousta naštvaných, uražených a zesměšněných spisovatelů, a za druhé, protože když Franta učí, tak prostě naučí, příští rok bude po conech pobíhat horda malých Kulhánků.

„Písmenkáři“ si užijí i přílohu pluskové Pevnosti, protože po komiksovém oddechu přichází další porce skvělé klasiky: Děti plástve od Josefa Pecinovského. No, a kdo má rád obrázky a na písmenka sere, toho potěší obsáhlý rozhovor se skvělým španělským malířem Louisem Royem.

Nechybí historie (tentokrát je to článek za všechny prachy – zejména ty středověké), magie (kdo jiný po Petře Neomillnerové by tuhle rubriku zvládnul lépe než šéf všech skeptiků Leoš Kyša), hry, deskovky, larpy nebo Nehybný rytíř. Prostě všechno, jak má být.

Jízda lepší než si šňupnout koksu.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

19 komentářů

  1. Ano, ano, ano. “Masakrózní” je to správné přídavné jméno; přesně tohohle jsem se bál už od března, když to divné kolečko začalo strašit v titulcích zevně i uvnitř. Rozumím tomu, že původní logo už dost dlouho neladilo ani s obecnou úpravou časopisu, ani s jeho obsahem, ale proč ke všem čertům se má magazín nyní jmenovat PEVN(špatně nakreslená značka copyrightu)ST?

  2. Logo
    Zjevně to nevidí každý, ale logo značí jakýsi labyrint, a skvěle tak doplňuje heslo “Pevnost – váš průvodce fantastickými světy”. Mně osobně se nový vzhled časopisu i jeho celkové pojetí líbí. Konečně mám pocit, že Pevnost opravdu vstoupila do 21. století. Jen tak dál. 🙂

  3. Čekal jsem to od té doby, c je tohle logo objevilo na zadní straně a ze všech změn mě to mrzí asi nejvíc (dobře, vykastrování recenzní rubriky víc). Pevnost tím podle mě ztratila tvář a vedle Score, Levelu nebo těch nejrůznějších magazínů a la Maxim tím logem naprosto zapadne. Předchozí okamžitě udkazovalo k fantasy, tohle je naprostej mainstream. Nuda nuda, šeď šeď. Bludiště pěkný, akorát je to takovej jinotaj, že to stejně nikomu nesepne. A mě to ještě připomnělo, že ta super rubrika skončila… Snad jim to aspoň pomůže s prodejema, ale jsem skeptik. Abych ale jen nekritizoval, těší mě, že ubylo textu ve prospěch toho, aby z obálky bylo něco vidět. Jenže… Nezdůvodňovalo se to tím, že je ta záplava textu nutná proto, aby se zaujal čtenář? 🙂

  4. Satyrovi: Myslím, že Cyri je autor(ka) onoho kolečka; nikomu jinému to sepětí (s drobným nápisem, který stejně nikdo nečte) ani docvaknout nemůže… A abychom opravdu jenom nekritizovali, po letmém prolistování mohu ke cti tohoto konkrétního čísla říci, že naštěstí jednoznačně nejhorší jeho součást je to PR tady nahoře. Recensentům, mám ten dojem, povolili o odstavec víc, takže už se jim do textu kromě upoutávky vejde i nějaké to hodnocení… Příjemné překvapení je taky F. Kotleta – sice jako obvykle uráží, na koho si vzpomene, a ne vždy zaslouženě, a na to, aby udělil jednu jedinou radu, spotřeboval celou dvojstránku, ale ta rada má hlavu a patu a pro začínajícího psavce je sakra důležitá.
    Jo, a na str. 25 je hezký sloupek od Davida Stefanoviče, který doporučuji ke čtení všem a pevnostním redaktorům dvakrát. Jen tak mimochodem totiž vysvětluje, proč (ač se původně týče něčeho úplně jiného) se domnívám, že jejich současná základní koncepce je od základu špatná – právě s ohledem na to, že je Pevnost především časopis pro odrostlejší děti.

  5. Tlustý zlý strýc Leonard
    Žádnou autorkou nejsem. Jak jsi na to vůbec přišel? Jsem čtenářkou Pevnosti a stačí mi kouknout na obálku a vidím. Domnívám se, že snad každému s troškou bílé a šedé hmoty mozkové v hlavě by to došlo, kdyby si nápis řádně přečetl. 😀

  6. Leonardovi
    Děkuji převelice za pochvalu, Tlustý zlý strýče, cením si jí jako oka v hlavě, i když mě mrzí, žes můj sloupek použil jako políček redakci, já jsem totiž nové koncepci samozřejmě zcela a naprosto oddán!

  7. logo
    Mně se to logo taky líbí a taky v něm vidím ten labyrint. A ne, nejsem jeho autorem.

  8. Cyri: Nepřišel. To byl odhad, postavený na padesátiprocentní pravděpodobnosti (taky by za tou větou mohl být smajlík, kdybych je neodmítal coby typografickou zparchantělost používat). A jo, ten labyrint jsem tam sice viděl, ale až na třetí pohled (na první pomršený copyright, na druhý terč), jenže problém je hlavně v tom, že v tom znaku nepoznávám písmeno O…
    DPS: Políček? To snad ne, jen takové šťouchnutí. Jenomže sám přece píšeš: Děti nejsou blbé. A s tím se filosofie “Děti jsou líné číst a jsou líné přemýšlet, takže jim musíme dávat články pouze krátké a nenáročné” poněkud neslučuje… Ale jak se říká: “Každý svého štěstí ohňostrůjcem.”

  9. podoba časopisu
    No popravdě, já bych časopisu, který nevypadá hezky a moderně po grafické stránce, nejspíš vůbec nedal šanci přesvědčit mě genialitou svých textů. Chci mít blažené počitky tak nějak v kompletním balíčku.

    A zvláště protože se mezi všemožnými dizajnéry denodenně pracovně pohybuju, mám obrovskou radost z toho, že Pevnost konečně vypadá jako časopis vycházející v 21. století. Zlatý 90ky byly taky pěkný období, proti tomu žádná. Jen už jsou pasé jak kalhoty do zvonu, abych citoval Kocoura.

    A co se krátkých a nenáročných článků týče, postavil bych se za Danovo oblíbené conové tvrzení, že díky menší ploše pro text je naopak všechno víc vidět a je třeba víc práce. Třeba takový text o Doctoru Who jsme s Liv psali docela dlouho a krátit jej z vyrešeršovaných materiálů zhruba na desetinu tak, aby přinesl vše podstatné mladým Whovianům, ale “zároveň si v něm našel něco zajímavého i Pavlovský”, nebyla vůbec sranda.

    Jinak ale za jakoukoli kritiku díky a jen víc a houšť, je to voda živá na hradní mlýny!

  10. DPS: Vidíš, zrovna ten článek o Doctorovi Who je docela hezká ukázka, kam to vede. (Mimochodem, s Livií jsem se o tom na Fénixconu už bavil.) Říkáš, že jste měli desetkrát víc materiálu; to znamená, že kdybyste měli víc prostoru – dejme tomu o polovinu -, i při stejném nahuštění byste využili stejně jenom asi sedminu. Fajn. A teď si představ, že ten článek čtu já, člověk bez televise, a říkám si: “No dobře, je tu spousta zajímavostí o všech hlavních představitelích. Je tu celkem přehledně nahozeno, od kdy do kdy hrál kdo a kdo to režíroval. Jsou tu citované hlášky příslušné pro to které období. Ale hergot, sakra a do hrdele, O ČEM ten seriál vlastně je? Jaký mají Doktorové úkol? A kdo jsou ty děvenky (a chlapci, jestli se dobře pamatuju) na těch fotkách vespod? O té první padla zmínka, že je to dcera, a asi nevlastní. Ale ti ostatní?” To jsem se nedověděl, a přitom by mne to bylo zajímalo; takže pořád nevím víc, než co mi řekla kdysi letmá zmínka (mám dojem, že zrovna od Pavlovského) v jiném článku, totiž že “to byl starý seriál, postavený hlavně na tom, že se všichni pořád honili s příšerami po chodbách”. Jasně, cílovka jsou lidi, kteří pravděpodobně viděli aspoň jeden díl, takže jsou v obraze, ale já ani nevěděl, že se (zřejmě) teď u nás vysílá… A to je ještě ten lepší případ, protože u spousty článků (hlavně v prvních číslech nové linie, teď už se to naštěstí postupně lepší) to prostorové omezení znamenalo, že se smrskly v plytké nic.
    Co se týče grafické úpravy, jedna věc je modernost a druhá přehlednost. Ta druhá je důležitější, i když si to spousta grafiků (zvlášť těch mladých a nadšených) odmítá připustit. Ale to už se taky naštěstí taky zlepšilo; jenom bez toho terčovitého kolečka bych se opravdu velice rád obešel… Proto remcám.

  11. Mám podobný dojem jako Leonard, “s hrůzou vzpomínám” na úvodní článek o Hře o trůny, který při svém zdánlivě velkém rozsahu plul jen po povrchu – a to přesto, že oba autoři (tuším Hokr a Storch) na jiných místech dostatečněkrát ukázali, že umí. Takže co je na vině? Upřednostnění obrázků, které si stejně člověk vygůglí v případě zájmu sám, na úkor obsahu. Stejně se ale přiznám, že mi spíš vadí, že jsou takhle bity recenze, které pro mě byly důležité. Jenže, pokud vím, že daná kniha dostala tolik to tolik hvězdiček, aniž bych věděl, pro a především proč hodnotí jak hodnotí, přestává to pro mě být relevantní údaj a např. i s ohledem na úbytek textu u recenzí pro prospěch prázdného podkladového místa, utíkám o t víc k internetu. Takže jasně, dostanu svoje, ale je mi líto, že už tím neslouží Pevnost, které se tak stává čtením do vany a na záchod, kam mi přesně těch pár písmenek a obrázků vystačí. Ve světle toho, ano, trvám si na tom, že logo zamrzí, neb původní bylo jasné fantasy, podněcovalo fantazii samo o sobě, bylo vývěsním štítem s výpovědní hodnotou, zatímco nové je sice řemeslně hezké, ale naprosto zaměnitelné, ani fantasy, ani sci-fi, ani horor, ani cokoliv. Jenže je to vlastně jen prkotina. Naopak oceňuju – soudě dle aktuálního čísla – že přes text začal být zase vidět i obrázek na obálce 🙂

  12. Doctor Who
    No dobře, pokorně uznávám, že psát do Pevnosti o Doktorovi pro lidi, co o něm vyloženě nikdy neslyšeli, by mě nenapadlo. To bych si vyšetřil třeba pro MfD.

  13. DPS: Dřív to tak ale bylo. Ještě když se objevily první články třeba o “Pravé krvi”, tak z nich pochopil, o co jde, i ten, kdo knížky nečetl a televisi nepoužívá… Tohle právě bylo na Pevnosti fajn: informovala všechny ty žánrově roztříštěné podskupiny svých čtenářů (hráče, čtenáře, diváky..) o tom, co zajímavého se děje jak v jejich rybníčku, tak v těch ostatních. Jenže letos jsem měl většinou pocit, že nosné informace se někam vytratily, nahrazeny záplavou “těšingrů” a pubertálních rádobyvtípků – jinými slovy, že se Pevnost začala podbízet, ale ztratila obsah.

  14. Moc tu změnu znaku nechápu, leda snad aby bylo o čem psát.
    Při letmém pohledu teď O připomíná zavináč, a Pevnost přece není primárně zaměřena na hry ani elektroniku. Chápal bych nějaký štít, meč nebo tak něco, ale tohle mi nepřipadá ani hezké, ani smysluplné.

  15. novy vzhľad
    úplne súhlasím s Leaonardom, rozhodne uvítam obsahovo kvalitnejšie články než pekné a veľké obrázky a pod., obálka je v pohode, ale titulok je potrebne zmenit a to “O” mi pripomína logo comedy central, má to akože stym niečo spoločné?

  16. Michael
    Neberte to zle, ale přesně tomuhle jsme se chtěli vyhnout – štít, mečíky, mihly se i návrhy s draky a dál, to všechno je hrozně fajn a i my takové věci rádi, ale pokud máme časopis uživit, nemůže vypadat jako fanzin pro 100 lidí.

  17. Ale nějakou image by mít mohla, nebo ne?
    To kolečko je nejspíš myšleno jako pevnost několika vrstevnatá pevnost, s vchodem pokaždé na jiné straně. Jako v Pánu prstenů, nebo ne?

  18. The LaST
    No, jednu polovinu myšlenky (bludiště) již zmiňovali výše. Druhou je skutečně pevnost, viděná kolmo shora.

  19. “Jenže letos jsem měl většinou pocit, že nosné informace se někam vytratily, nahrazeny záplavou „těšingrů“ a pubertálních rádobyvtípků – jinými slovy, že se Pevnost začala podbízet, ale ztratila obsah.”

    Tahle Leonardova věta mi naprosto mluví z duše. Ale ok, už mi bylo vysvětleno, že prostě nejsem cílová skupina 🙂

Zanechat odpověď