OVA Bastard! je další z řady velice slabých anime. Nenápaditý příběh plný magie, krve, soubojů a masového umírání. Žánr bezradně pendluje kdesi mezi dramatickým hrdinským eposem, temnou fantasy a dost slabou komedií. Neříkám, že nemá své světlé okamžiky, ale celkově je tato OAV velmi podprůměrná (a to mám zavřené obě oči).
Úvod do děje
Temný čaroděj Dark Schneider zmizel před patnácti lety z povrchu zemského (a nebylo to zrovna příjemnou cestou – tedy ne zrovna příjemnou pro něj, pokud mi rozumíte) a jeho mocná hrozivá armáda, jež za jeho života plenila vše, co jí přišlo do cesty, se rozpadla. Zdálo se, že po smrti tohoto lidského netvora konečně zavládne klid a mír. Ano, zdálo se… jen zdálo! Jak čas plynul, na jednom hradu se narodil chlapec, jenž dostal jméno Luche. Bytost to slabá a nevinná, zamilovaná do své starší kamarádky Yohko, děvčete to rázného, navíc dcery muže, který má na svědomí likvidaci Dark Schneidera.
Jak už jsem řekla, klid mír, idylka… Znáte to, sluníčko svítí, kytičky kvetou, čmeláci… ehm, promiňte, nechala jsem se unést. Nad tímto ideálním světem se ale stahují temné mraky. Dark Schneiderova armáda pod vedením čtyř čarodějových generálů opět povstala a jak už to v anime tohoto druhu bývá, tahle cesta směřuje k probuzení Boha destrukce a zmaru. Aby to dokázali, musí “ti zlí” zlomit pět magických pečetí. Jak asi už tušíte, jedna taková se nachází i na hradě, kde žijí Luche a Yohko.
Čas jsou peníze a záporáci toto heslo zjevně razí taky, takže hrr na nejsilnější hrad království. V čase největšího ohrožení je Yohko donucena provést prastarý rituál. Když ho dokončí, je zlomena jiná pečeť – ta, která věznila Lucheho spící druhé já. Pečeť je tedy zlomena a ďábelský Dark Schneider se po patnácti letech míru vrací do života v novém těle. Umřít se mu moc nelíbilo, takže mu na seznamu nevyřízených účtů přibylo dalších pár jmen. Pomáhat lidem proti svým bývalým podřízeným se mu taky moc nechce, ale jeho mysl je propojena s Luchem a toto spojení má pro oba jisté vedlejší následky…
Postavy
Až na Dark Schneidera jsou všechny postavy děsivě povrchní… no on vlastně taky. Nečekejte nějaký vývoj – naivní princezna zůstane tupou husičkou až do úplného konce, napravený záporák je prostě napravený záporák bez jakýchkoliv postranních úmyslů… rádoby dramatické scény působí zároveň s plochostí postav jako pěst na oko. S psychologií postav si autoři též moc starostí nedělali. Postavy jsou vytvořené stylem: “je jedno, proč to dělají – důležité je jen to, že to dělají”.
Magie, nepřátelé – provedení vůbec
O magii skutečně není nouze. Všude se míhají firebally, kouzelné artefakty, starobylé obřady, kletby… ovšem čeho je příliš, to pomalu a jistě ztrácí na zajímavosti. Nepřátelé jsou příliš černobílí, nejdřív naprosto odporná a opovržení hodná individua, pak věrní spojenci “těch hodných”, ochotni položit za ně život (popřípadě zůstanou zlí a umřou, protože jsou zlí a tak jim to patří ~__^). Hudba mě taky zrovna nenadchla, ale to je jen individuální názor (a jestli ho nebudete respektovat, jste kacíři a pykejte si za to sami).
Hnidopichovo zákoutí
Tohle bude dlouhé. Jak už jsem řekla, postavy jsou jednoduché a bezvýrazné, děj tak předvídatelný a povrchní, že zde většina osvědčených scén působí jako pěst… ehm, fireball na oko. Pár lepších okamžiků nezvládne vytáhnout OVA z hluboké propasti podprůměrné řežby hodné leda tak mentálně zaostalých roztleskávaček (drobná narážka na častý výskyt scén s nahým čarodějem, promiňte).
Soupeři nejsou vyrovnaní. Dark Schneider je naopak nesmrtelný a téměř všemocný. Komediální prvky se dost často objevují na zcela nevhodných místech, některé vážně míněné scény naopak působí absurdně trapným dojmem. Jako případ tohoto bych uvedla scénu, kdy je Yohko uvrhnuta do mělkého bazénku, připoutána okovy a potřísněna jakýmsi živoucím slizem, který postupně rozpouští její šaty (JENOM šaty!!!) a ona při tom řve, jako by ji přinejmenším vraždili. Kromě toho svět Bastardu postrádá jakoukoliv logiku – například parta dobrodruhů (ne víc jak šest) se vydá zlikvidovat nepřátele (několik set dokonale vycvičených ninjů) a to pěšky a naprosto bez zásob; načež se po krátké řežbě a “dramatickém vítězství” vrátí čistí, plní sil a v jiném oblečení.
Závěr
Nenápaditá řežba plná krve, tupých nepřátel, naivních husiček a všemocného záporáka “obráceného na víru”. Pokud chcete promrhat více jak dvě hodiny času prázdným civěním na obrazovku, a to bez jakékoliv potřeby myslet, (nebo/a máte poněkud masochistické sklony) nebráním vám, abyste si Bastard! pořídili. Pro ostatní by tato recenze měla být dostatečným varováním.
Poznámka redakce: OVA znamená Original Video Animation
