Preview: Antologie české fantastiky od Tritonu – 2

Ve druhé části svého selfpromotion, ke kterému jsem přistoupil na nátlak okolí, opět představím knihu, která by při přízni osudu měla vyjít ještě letos. Tentokrát nepůjde o přepracované vydání již dříve vydané antologie, ale o zcela nový titul.

Mým druhým sborníkem byly Písně temných věků, kniha obsahující povídky žánru historické fantasy. Tedy spojení fantasy a reálné historie. Práce na tomto sborníku mě natolik bavila, že jsem se rozhodl vytvořit celý cyklus antologií historické fantasy, který se však svým pojetím bude od prvního vydání Písní temných věků lišit. Na základě podoby nové historicko-fantaskní antologie Memento Mori pak budou Písně temných věků přepracovány pro nové vydání (o tom ale až příště) a stanou se tak druhým dílem cyklu. V budoucnu logicky přijde na řadu první díl, zabývající se antikou.

Memento Mori – 3. díl cyklu Fantastická historie Evropy

Antologie bude vázaná, s obálkou od Michala Ivana, kterou graficky zpracuje Jan Doležálek. Bude obsahovat ilustrace Jany Šouflové a kromě krátkých informačních textíků (profily autorů, úvod apod.) už jenom povídky a novely, což je na rozdíl od naučněji pojatého prvního vydání Písní temných věků změna k důrazu na samotnou beletrii.

Memento Mori bude výběrově mapovat období pozdního středověku a nástupu novověku. Naznačit obsah mohu u již přijatých povídek:

Pavel Renčín – Memento Mori

Titulní povídka se odehrává na počátku 15. století v Praze. Pavel Renčín, jenž na můj popud zabrousil do vod historické fantasy vůbec poprvé, zpracoval legendu o mistru Hanušovi a jeho Orloji jako mystickou hříčku s lehkým humorem. Do hry o Boží zakázku se zamíchají nejen postavy křesťanské mytologie, ale i nesmírně nadaný pražský student, který kromě piva holduje i na tehdejší dobu náročné matematice. (cca 30 stran)

Alexandra Pavelková – Barva

Populární slovenská autorka tentokrát zahodila tradiční dobrodružství za hlavu a pustila se do tajemného thrilleru z renesanční Itálie roku 1478. Příběh o Sandru Botticellim sama představuje takto: „Hlavným hrdinom je uznávaný a úspešný maliar Alessandro, ktorý na naliehanie vojvodu Giuliana di´Medici prijme do učenia nového žiaka. Alessandro si uvedomuje, že na geniálneho chlapca začína žiarliť. Zakázaná láska k vydatej Simonette mu pokoja do duše nepridá. Navyše v meste začnú záhadne umierať krásne ženy, ktoré kedysi stáli Alessandrovi modelom. Maliar sa ocitne v podozrení…“ Povídka byla napsaná v češtině a čítá na 50 stran.

František Novotný – Nový svět

Díky Kryštofu Kolumbovi si na chvíli odskočíme z Evropy až do Ameriky. Tento text se svým pojetím nejvíce vymyká ostatním textům, protože není celý dějově zasazený do jednoho místa a období. Kostrou jsou sice evropské zámořské objevy konce 15. století, ale jde tu především o to, jaké změny vyvolá expanze na americkou půdu. Důkazem je úvodní kapitola napsaná z pohledu indiánského šamana a závěrečná kapitola, která se jako epilog odehrává v daleké budoucnosti (pro nás ale pořád ještě minulosti). Povídka je dobrodružná, nápaditá, myšlenkově bohatá – přesně jak jsme zvyklí například z autorova Opu Magnum, Valhaly. (cca 50 stran)

Petra Neomillnerová – V náruči boží

V době italských renesančních mistrů a zámořských objevů panuje ve střední Evropě ještě středověk. Neomillnerová si nevzala za úkol seznámit nás se suchou historií, zato připravila úchvatnou povídku o inkvizičních procesech s čarodějnicemi. Komorní psychologické drama o souboji pohanství a křesťanství se díky přesahu stává jedním z jejích nejlepších textů. Povídka se stala předlohou pro obrázek na obálce. (cca 25 stran)

Jana Jůzlová – Kanál mistra Leonarda

Ironický název skrývá druhý příběh z renesanční Itálie. Do zorného pole čtenářů se tentokrát dostane Leonardo Da Vinci, který má v vyprojektovat přímořské kanály. Na dně moře se však skrývá neznámá hrozba. Čtivý dobrodružný příběh nepostrádá akci, humor ani originalitu. Jana Jůzlová opět dokazuje, že patří mezi nejzajímavější nové hlasy české fantastiky. (cca 50 stran)

Ďuro Červenák – Turkobijce

Červenák jak ho dobře známe. Příběh z poloviny 16. století o smrti Ludvíka Jagellonského v bažinách u Moháče nepostrádá napětí, akci, humor ani věrohodné skloubení učebnicové historie, nepříliš známých historických pramenů a autorovy fikce dodávající povídce šmrnc. (cca 50 stran)

To je zatím vše. Čekám ještě na povídky Jaroslava Mosteckého, Leonarda Medka a Františky Vrbenské. Ale jestli se jich dočkáme, to je zatím ve hvězdách. Kniha má už teď zhruba 300 stran včetně ilustrací a kvalitou všech výše zmíněných textů jsem velmi mile překvapený.

To je zatím o Mementu Mori vše. Mimochodem, název je sice přebraný od Pavla Renčína, ale tohle heslo, „pamatuj na smrt“, se stejně tak hodí i na další texty. Proto jsem poprvé zvolil název antologie podle jedné z obsažených povídek.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. Hackeři jsou zpátky
    v plné síle, přímo tady, skoro celý týden. Se spoustou javascriptových exploitů, přičemž k odesílání komentářů zde je JS povinný… Super!

Zveřejnit odpověď