Úvaha o stylovosti dřeváren a jiných her v přírodě

1) Jakákoliv stylovost (oděvu, výstroje a výzbroje) může být časově a finančně náročná! Pokud chce někdo dosáhnout dokonalosti, musí počítat se studiem dokumentace, sháněním předloh a správného materiálu a vlastní náročnou výrobou (většinou ruční). Tomu bude předcházet obstarávání financí nebo sponzora, případně zdatných výrobců, znalých šití či ovládajících jiné specializované činnosti.

2) Vzhledem k tomu, že většina uvedených činností při dřevárnách vychází z fantasy situované popsanými reáliemi dosti neurčitě kamsi do středověku či na začátek novověku, lze se inspirovat převážně gotikou a renesancí. Základní vzory oblečení lze spatřit v hojně se vyskytujících obrázkových publikacích pro mládež (většinou jde o velkoformátové knihy, věnované konkrétním historickým obdobím). Speciální publikace vědeckého charakteru budou k nalezení ve veřejných či univerzitních knihovnách. Dalšími zdroji inspirace mohou být muzea a hradní či zámecké expozice.

3) Máte k dispozici podklady, případně střihy, a chcete být opravdu stoprocentní. Zapudíte myšlenky na syntetiku a směsové materiály. Co zbude? Vlna, len, konopí, hedvábí, kůže a kožešiny. Bavlna nepřipadá v úvahu, její zpracování spadá do jiného období (přelom 18. a 19.století). Tkaniny z čistých přírodních materiálů se velmi špatně shánějí a jsou nehorázně drahé (konopné lze snad jen zcizit v muzeu). Kůže a kožešiny se sehnat dají, o cenách je ale lepší nemluvit.

4) Podařilo se zhotovit stylové odění (ať již vlastnoručně, nebo jinak). Přichází další problém – co si obout. Výrobce stylové obuvi lze v Čechách najít, počítejte však s minimem 3000,- za ručně šité fortelné boty. Další možností je “prošacování” různých bazarů a military shopů a zakoupení celkem slušných holínek po wehrmachtu nebo sovětské armádě (střih se za posledních 300 let příliš neměnil, tudíž budou stylové). Klasické jezdecké boty nedoporučuji, špatně se v nich chodí. Poslední možnost pro šikovné jedince je ušít si mokasíny na indiánský způsob. Škorním se nejvíce podobají apačské a navažské typy.

5) Tak či onak jsou zdolány nástrahy stylového oděvu a obuvi, zbývají doplňky – opasky a jiné řemení, výzbroj a drobné součástky výstroje. Zmíněné “drobnosti” lze obstarat na většině “středověkých” jarmarků, případně po burzách a bazarech. Ač se to zdá podivné, celkový dojem nejvíce podtrhnou (nebo zkazí) právě drobné a zdánlivě nepodstatné detaily.

    Nyní přejdeme k radám pro “normální” účastníky. Body 1 a 2 platí i pro ně.  V bodě třetím použijeme dostupné materiály, které vzhledově alespoň přibližně odpovídají předloze. Bod 4 o obutí lze obejít celkem jednoduše, vlastníte-li kožené “pohorky” či “farmářky”, případně jakékoliv jiné vyšší šněrovací boty. Jejich nevhodný vzhled lze zakrýt “psími dečkami”, “botas” nebo leginami do půli stehen (“botas” jsou  obdélníkové kusy látky nebo kůže, omotané kolem lýtka a uvázané pod kolenem, zakrývají i kotník). Bod 5 opět platí pro všechny. Ve všech případech se vyplatí poctivá práce a důkladné studium podkladů. Na nikoho neudělá slušný dojem týpek v adidaskách, obarveném prostěradle přepásaném šňůrou na prádlo a s čímsi neurčitým (asi násadou od koštěte) v ruce, nehledě na skutečnost, že s takovou výbavou  většinou nevydrží do konce akce  (buď si ublíží, nebo se vše ve víru bitvy rozpadne).

    Míra stylovosti závisí na každém jedinci, na jeho schopnostech, možnostech a soudnosti, stylovost akcí je pak věcí pořadatelů (nezapomínejte na důkladné propozice neboli zvadla!).

Na stránkách Westerners naleznete další užitečné informace. Hledejte pod hlavičkou Trappers corralu, starší “vydání” News, aneb co jsme zase provedli. Jsou tam fotky z táboření a některých akcí, které Vám předvedou, kam až lze ve stylovosti dojít (např. stylová kanoistika).