Ztracený Měsíc – Petr Tomek

Jak je zasvěceným známo, na letošním Festivalu fantazie v Chotěboři proběhla i výstava modelů. Vedle klasické sci-fi produkce bylo k vidění i značné množství projektů a prototypů, povětšinou poddruhu „Luftwaffe 1946“. Modely shodou okolností korespondovaly s obsahem některých přednášek (nejen) Jatconu, a tak jsem od jednoho z účastníků/přednášejících obdržel tuto knihu. Ještě jednou díky!

Ztracený Měsíc (kniha z časů bez lunárních expedic) je na první pohled klasickou literaturou faktu. Mnozí si řeknou – co dělá literatura faktu mezi sci-fi a fantasy? jenže druhým podtitulem by mohla být kultovní věta ze seriálu Akta X – „Pravda je někde tam, venku.“ Kniha se totiž snaží porovnat realitu dobývání vesmíru a tutéž „realitu“v podání sdělovacích prostředků bez ohledu na jejich příslušnost a politickou orientaci. Zároveň se snaží najít odpověď na otázku: „Proč už se nelétá na Měsíc?“ Odpověď možná existuje – ale není jen jedna!
Srovnání skutečné historie letů do vesmíru a „virtuální reality“ sdělovacích prostředků probíhá na bázi historického a technického vývoje, neopomíjí roli filmů a literatury, ani různé stimuly konstrukčních týmů v „závodu o vesmír“. Exaktně je zde rozebrán vzestup a pád zájmu oficiálních míst obou hlavních vesmírných mocností o lety do vesmíru a na Měsíc. Autor neopomíjí ani možnosti dalšího technického i politického vývoje a do jisté míry spekuluje o budoucnosti vesmírných letů jako soukromé iniciativy.
Z hlediska sci-fi je ale nejzajímavější pátá ze sedmi částí knihy, nazvaná „Konspirace“. Sedmdesát stran textu, porovnávajících různé konspirační teorie a reálné možnosti kosmonautiky v dané době, obsahuje náměty na slušné množství sci-fi románů – od drsného thrileru přes politfiction po klasickou space operu (některé už byly zpracovány). Teorii, že proběhla utajená válka o Měsíc, střídá vyvrácení mýtu o galaxii ovládané nacisty, část textu je věnována popíračům vesmírných letů a nejrůznějším záhadologům. Mimo jiné je zde i vysvětlení, proč německá V-2 byla sice dobrým základem, ale nikoliv použitelným strojem pro lety do vesmíru a proč se německé projekty „létajících talířů“ nemohou brát v souvislosti s vesmírem vážně.

Čtenář tedy dostává ve Ztraceném Měsíci do ruky velice kvalitní a hutný dokument, který vedle historie dobývání vesmíru mapuje i historii manipulace veřejným míněním a navrch přináší řadu námětů nejen k zamyšlení, ale i k literárnímu zpracování. Není to spekulativní záhadologická publikace – vše v této knize se opírá o ověřené dohledatelné informační zdroje (kniha má nejen úctyhodný rejstřík, ale i solidní seznam pramenů a literatury), což nebývá běžné ani u některých vědeckých prací. Proto lze knihu doporučit nejen zájemcům o vesmír a skutečným čtenářům, ale i autorům sci-fi jako zdroj inspirace.

Ztracený Měsíc – Petr Tomek
obálka, grafická úprava, literární redakce: Stanislav Hudský
jazyková lektorace, překlady z angličtiny: Jaroslava Kočová
fotoeditoři: Miroslav Pařík, Robert Šprunk
vydalo: nakladatelství Beletris, Praha, 2008
počet stran: 319
cena: 330,- Kč
ISBN 9788087105085

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. Kvalita?
    Již několik desetiletí jsem velkým fandou kosmického výzkumu. Proto jsem s velkým zájmem sáhl po této knize. Na první pohled na mne působila velice seriózním dojmem. Mnoho ilustrací, které jsou uváděny jen vyjímečně a skutečně “masivní” poznámkový aparát. To vše slibovalo kvalitní informace. Již po několika stranách mi však začal tuhnout úsměv na rtech. Nejdříve jsem to připisoval chybám při přepisu textu. Posléze jsem však musel uznat, že autor je skutečně především (bulvární) novinář. Mnohé jeho myšlenkové konstrukce jsou přinejmenším “velmi smělé”. Mnoho pramenů, na které se autor odkazuje znám a domnívám se, že jejich autoři by silně protestovali proti takovému použití jejich údajů.Autor zcela opomíjí historický kontext dobývání vesmíru a nahrazuje ho dnešním pohledem. Překvapivý je nedostatek uváděných technických detailů. Na mnoha místech jsou srovnávány nesrovnatelné věci na sovětské a americké straně. A tak dále… Nezkušený čtenář si tak utvoří značně zkreslený obrázek o dobývání Měsíce a kosmonautice vůbec. Množství faktických chyb a evidentní nedostatek širších znalostí tohoto oboru činí bohužel z této knihy skutečně především zdroj inspirace pro autory sci-fi.Nepropadám však depresi. Lidé, kteří se o tuto problematiku zajímají, budou určitě číst i mnoho dalších knih, o které naštěstí není u nás nouze. A svůj názor si udělají sami.

  2. ještě dobrý
    Proti běžně dostupným titulům od různých samozvaných odborníků z řad pochybných ufologů a podobné verbeže je to perla věcnosti a střízlivosti. Mnohem raději bych viděl něco na totéž téma v profi provedení jako jeden titul od Pacnera, ale to by bylo objemově i cenově dost mimo možnosti běžného publika. Jenže Pacner se poslední dobou stylizuje jako velký bojovník proti bolševizmu a vesmír se v jeho podání dostává na druhou kolej – aspoň to tak vypadá z jeho článků na Psu.

Zveřejnit odpověď