Julie Nováková nabízí antologii sci-fi povídek (pozor, v angličtině!)

Julie Nováková je na poli sci-fi, a to nejen české, stálicí. Tentokrát přichází s dalším počinem – jako editorka antologie astrobiologických sci-fi povídek doprovázených populárně-vědeckými texty a výukovými tipy s názvem Strangest of All nabízí této zajímavé knihy zdarma! A ačkoliv je kniha v angličtině, určitě mnohým z vás ukrátí dlouhou chvíli!

Nová antologie představuje fantastický svět astrobiologie 

Je “tam venku” ještě někdo? Ať už jde o šance na mikrobiální život na Marsu či jinde ve sluneční soustavě, podmínky na tisících známých exoplanet nebo po slavný Fermiho paradox, vědecký obor astrobiologie se snaží zodpovědět tuto prastarou otázku a mnoho dalších, jako třeba jak vznikl život na Zemi, jaké extrémy prostředí dokáže přežít nebo jak by se vyvíjel v odlišných podmínkách. Nová anglická sci-fi antologie vydaná Evropským astrobiologickým institutem a dostupná ke stažení zdarma jako e-book se pouští do vod přesně těchto otázek v povídkách od světově známých autorů, které jsou doprovázené populárně-vědeckými články o vědeckých tématech dané povídky.

Antologii nazvanou Strangest of All (název odkazuje na Wellsovu Válku světů) připravila spisovatelka, editorka a bioložka Julie Nováková, která vede popularizační skupinu Evropského astrobiologického institutu. V knize najdeme přetištěné sci-fi povídky od G. Davida Nordleyho, Geoffreyho Landise, Gregoryho Benforda, Tobiase S. Buckella, Petera Wattse a D. A. Xiaolin Spiresové, doplněné ještě o bonusovou povídku od editorky.

Nordleyho “War, Ice, Egg, Universe” čtenáře zavede za vodní civilizací na světě podobném Europě s tamním oceánem pod ledovou slupkou a následný článek představuje, co víme o podmínkách pro život na Europě, Enceladu, Ganymedu a dalších světech s podpovrchovými oceány. Hrdinka Landisovy povídky “Into The Blue Abyss” se potopí do diametrálně odlišného oceánu, a to do vysokotlaké vodní vrstvy na Uranu, kde jsou objeveny chemické stopy naznačující možný původní život. Mohl by ale doopravdy existovat v takových podmínkách – a mohla by vysokotlaká prostředí reálně představovat jeden z nejběžnějších možných habitatů ve vesmíru?

Na cestě ještě dál od Slunce najde astronautka v Benfordově příběhu “Backscatter” život na nepravděpodobném místě: na povrchu ledového asteroidu v Kuiperově pásu. Následná esej ukazuje, jak mohly na asteroidech a kometách kdysi nakrátko existovat podmínky pro život, a představuje možnost života založeného na křemíku v chladných končinách daleko od Slunce bez jakékoli kapalné vody.

Buckellova povídka “A Jar of Goodwill” (česky “Džbán dobré vůle”, XB-1 8/2011) nás zavádí na zvláštní exoplanetu, kde rostliny namísto kyslíku metabolizují chlor – ovšem otázka, která nejvíc pálí hlavního hrdinu, je ta, zda jsou tamní mravencům podobní obyvatelé inteligentní. Halogenová fotosyntéza byla skutečně vědci teoreticky navržena – a můžeme se i podívat, na jakých světech bychom takovýto exotický život mohli očekávat. Ještě exotičtější je ovšem titulní bytost ve Wattsově noveletě “The Island” (česky Ostrov, New space opera 2, 2010): živoucí Dysonova sféra. Podíváme se proto na to, jak můžeme Dysonovy sféry a jiné megastruktury zachytit dálkovým pozorováním, a také na to, zda bychom vůbec kdy mohli předpokládat cokoli o původu a myšlenkových procesech prakticky nemožného organismu, jakým je Ostrov.

Benford se vrací na scénu s mikropovídkou “SETI for Profit”, zajímavou představou, jak oživit zájem o SETI. Jaké pokusy zachytit potencilání mimozemské signály zatím proběhly a co můžeme očekávat v budoucnu? Téma SETI je také neodmyslitelně spjaté s Fermiho paradoxem, jedním z motivů “But, Still, I Smile” od Spiresové. Jak můžeme paradox vysvětlit s tím, co zatím víme, a jak se vysvětlení z povídky vztahuje k naší realitě? Nakonec v bonusové povídce od Novákové, “Martian Fever”, zažijeme potíže při výzkumu Marsu – a poznáme rizika meziplanetární biologické kontaminace a otázku planetární ochrany.

Každou povídku kromě populárně-vědeckého článku včetně referencí pro zvídavé čtenáře doprovází také pár nápadů pro využití knihy při výuce, zejména pro diskuse mezi studenty SŠ či univerzity – například o tom, jak by přichystali zprávu pro potenciální naslouchající mimozemskou civilizaci, s tím, co víme o rozdílech ve smyslových a kognitivních schopnostech pozemských tvorů. Na většinu zmíněných otázek neexistuje jednoznačná odpověď – ale o to více zvědavosti by měly probudit.

Strangest of All je první větší popularizační projekt Evropského astrobiologického institutu (EAI). Ten byl založen v roce 2019, aby umožnil interdisciplinární výzkum v oblasti astrobiologie v Evropě i mimo ni, šířil vědecké výsledky a podporoval vzdělávání a popularizaci astrobiologie a souvisejících oborů pomocí pořádání letních škol, podpory studentské konference AbGradE a vytváření materiálů jako tato kniha. Astrobiologie je prudce se rozvíjející vědecký obor a science fiction je nejen vzhledem k jeho tématům dokonalý způsob, jak ji přiblížit lidem a umožnit jim poznat neutuchající zvídavost i nadšení z objevů, které jsou podstatou jak vědy, tak science fiction.

Další podobné projekty chystá projektový tým EAI “Science Fiction as a tool for Astrobiology Outreach and Education”, který také rád přivítá nové členy se zájmem se do podobné práce zapojit. Antologie Strangest of All je volně ke stažení jako pdf, mobi či epub na stránkách Evropského astrobiologického institutu a Julie Novákové.

 

Odkazy:

O institutu European Astrobiology Institute

O editorce Julie Novákové

Strangest of All na julienovakova.com

Strangest of All obálka (full resolution)

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zanechat odpověď