Rok 2019 očima redaktorů II.

V rámci bilancování roku 2019 jsme se poptali na nejlepší tituly uplynulého roku i u zbytku redakce.
Co se že nám to líbilo?
Co doporučujeme našim čtenářům?

V rámci redakce jsme položili jejím jednotlivým členům dvě jednoduché otázky:

Jaké byly vaše TOP 3 knihy/komiksy  přečtené za minulý rok?

Jakou knihu byste rádi pod stromeček?

Vzhledem k tomu, že jsme při odpovědi nevyžadovali žádnou konkrétní formu odpovědi, může být následující text poměrně různorodý.

Mimochodem, všichni redaktoři své vysněné dárky pod stromečkem našli, jsme holt hodní, milí a držíme se hesla: „Kdo se stará, ten má!“

První část odpovědí jsme vám nabídli již včera (článek ZDE). A pokud jste v ní nenašli svého oblíbence či oblíbenkyni, pak dnes to určitě napravíme!

 

Adéla Kubíková

Dáma, které v žilách koluje young-adult literatura bez cukru

Půjčovna masa, Richard K. Morgan

V originále Altered Carbon. Půjčovnu masa vydalo nakladatelství Triton v roce 2005 v edici Trifid. Někdy na začátku roku jsem psala recenzi na seriál, který je natočen podle této knihy a vzhledem k tomu, že se mi seriál líbil, tak jsem si řekla, že vyzkouším i předlohu.

K mému překvapení musím prohlásit, že jako fanoušek seriálu jsem byla nadšená, jak moc se tvůrci drželi předlohy. Je tam samozřejmě pár rozdílů, ale vřele oboje doporučuju nadšencům sci-fi seriálů a knih. Je to zajímavá jízda.

Nikdynoc, Jay Kristoff (Cooboo, 2019)

Z žánru young adultovek jsem toho přečetla fůru. Možná proto mi po čase přijdou některé knihy téměř neoriginální a považuju je za nudné. Nikdynoc je ale po několika měsících docela příjemná změna, jelikož mě bavila od první do poslední věty. S klidem a čistou myslí můžu prohlásit, že jak hlavní, tak i vedlejší postavy, jsou na stejné úrovni a utkvěly mi v paměti všechny do jedné. Za plus považuju docela originální prostředí a styl psaní, kdy autor netvoří OPčkové postavy, ze kterých si čtenář sedne na zadek. Ne, ne, ne. Nic takového. Samozřejmě, že klišoidním situacím se nevyhne žádný autor, ale může se je pokusit pojmout trochu neklišoidním způsobem. To se tady Kristoffovi daří na výbornou.

Blood and Feathers, Lou Morgan (Solaris, 2012)

Nope, nevyšlo to u nás. Nope, není to přeložené. Yes, můžete si to koupit jako e-book. Yes, Lou Morgan je ženská. Tahle zhruba 400 stránková knížka ze mě (spolu s Rozsévačem větru od Kossakowské) udělala fanouškem andělů. Všem anglicky mluvícím/čtecím čtenářům vřele doporučuji tuhle prozatím duologii, protože je to super jízda. Není tam žádná romantika, hlavní hrdinka nechce s anděly mít nic společného a mimo seriál Supernatural je fajn číst o andělech jako o totálních kreténech/vojácích. Řekla bych, že Lou Morgan si své pomyslné nebe a peklo vymyslela, rozmyslela a rozdělila výborně. Nakonec si kreténské okřídlence (i ty padlé) stejně zamilujete, protože pochopíte, proč tohle všechno dělali. I když poněkud drastickým způsobem. Jako například nechat na určitém místě v Americe na zahradě nějaké neurčité rodiny objevit Pekelný chřtán, zatímco z nebe prší zuby. Lidské zuby. Prostě jobovka, to chce každej zažít.

Jakou knihu byste rádi pod stromeček?

Žádnou! Mám trochu problém s místem (ehm, proto jsem si těch knih k Vánocům objednala rovnou 11, 3 už mi stihly přijít). Hahaha. Ale prozradím alespoň pár, stejně u nás nevyjdou. Wicked Saints od Emily A. Duncan, Poppy War od R. F. Kuang (velmi zajímavě vypadající fantasy – look it up, fanboyos) nebo Skyward od B. Sandersona (po přečtení Aurora Rising jsem dostala chuť na young adult sci-fi), Empire of the Vampire, kde Jay Kristoff rozhodně slibuje, že jeho upíři nebudou disko koule, ale budou spíš připomínat krvesající démony, kterými by vážně měli být (nemůžu se dočkat!), asi by byl fajn i druhý díl Aurory, když už jsem přečetla ten první a na závěr Sarah J. Maas a její první dospělácký fantasy House of Earth and Blood. Ne, že by Skleněný trůn nebo Dvory byly vyloženě jenom pro mladistvé, ale nebudu kecat do toho, jak to škatulkuje nakladatel, že jo.

 

Zuzka Hloušková

Dáma s hlavou v oblacích a jednou nohou v budoucnosti

Mé TOP 3 knihy:

Karolina Francová: Tisícletý démon, Brokilon 2018

Čechy jsou středem světa. Z věže postavené nad magických zdrojem v Liberci vládá mocný mág veškeré politické dění. Všichni se učí česky a tamní poslušný lid těží z výhod udělených požehnání prosperitu, zdraví a bezpečí. Moci se teď navíc ujal hezký mladík a prožívá bolestný milostný vztah. Svrhl sice svého otce trochu nehezky (a ten mu to taky nedaruje), ale světu za to ukazuje vlídnější tvář, ať už jako diplomat, léčitel nebo módní idol. Ta kniha má prostě všechno, co má dobrý román mít! Napětí, magické souboje, trochu poezie, trochu nadhledu, lásku, zradu… No kdo by to nebral?

Kristýna Sněgoňová: Krev pro rusalku, Epocha 2018

Konec rusalek v Čechách, teď nastala doba integrační. Víly a podobná havěť jsou nyní spořádanými občankami jakéhosi novodobého visegrádského paktu a postupně se začleňují do moderní společnosti. Podílejí se na ekonomické prosperitě čtyřstátí, obzvláště v zóně šedé ekonomiky a prostituce. Jenže instiktům neporučíš, kšefty s krevními konzervami pěkně sypou a co na tom, že občas zmizí nějaká ta mrtvola. Spor o to, kdo doopravdy stojí na konci potravinového řetězce, nevyznívá pro lidi vůbec optimisticky…  Mám ráda odvážné vize naší budoucnosti. Takže, je libo trochu hnusu a vílí stejčíček na vidličku?

Lucie Lukačovičová Poslední bůh, Klub Julese Vernea 2019

Hrabě de Peyrac vstal z hrobu, převlékl kabát i jméno, pořídil si pořádný hrb, našel si poněkud mladší a podnikavější partnerku a vyrazili společně do Indie. Z portugalského Goa až do Dillí a ještě dál vede cesta plná dobrodružství, tajemných spiknutí, architektonických skvostů, divokých tanečků, ozbrojených bitev, krásných princů, bůžků a jiných mýtických stvoření… Manželský pár se řítí krajinou, tu koni, tu po vodě, tu paromobilem, tu na opičím hřbětě… Toužíte po pestrém oddechovém čtení? Tak neváhejte ani minutku a bavte se jako já od začátku do konce.

Jakou knihu byste rádi pod stromeček?

Věra Mertlíková: Rok ztraceného hřebce, Gorgona 2019

Už Tři bábiny kobyly a Hořící kůň prokázaly, že česká historická fantasy zdaleka neřekla své poslední slovo. A tak se hodně těším na tento nový kousek, tentokrát dotvářející magické pozadí vlády Karla IV. Příběh začíná řadou ne vždy šťastných událostí, ale konec dobrý, všechno dobré a stádo spokojených klisen pádí proti zapadajícímu slunci… Tak to má být!

 

Martin Bečvář

Muž s knihami v hlavě a hlavou v knihách

Těch přečtených knížek bylo za poslední rok vážně hodně. Vyberu tedy tři, které jsem si užil ze všech nejvíc:

Daniel Polanski: Stavitelé (Fragment, 2019)

Nepříliš složitý příběh o zvířátkách. A taky dokonale napsaná pocta spaghetti westernu. Tenhle příběh má v sobě něco… užasného. Je to prostě ta klasická guilty pleasure, kterou si zamilujete na první dobrou.

Roman Bureš: Inferium (Epocha, 2019)

Už jen nápad, že by jednotky SS mohly zaútočit na peklo plné čertů, je prostě bomba. Celá knížka je plná fórů, vtípků, ale i mrazivých pasáží. Bureš má slabost pro pekelníky a specifický smyls pro humor navrch.

Petr Heteša: Co to žere a kde to spí (Brokilon, 2019)

Další z těch ryzích užívaček. Vesmírná detektivka, která má švih a spád a hlavně je neuvěřitelně vtipná. Heteša do ní navíc propašoval opět „něco navíc“: tentokrát sáhl do hudební oblasti a přidal k tomu trochu erotiky.

Nicholas Eames: Králové Wyldu (Host, 2019)

Já vím, tři. Když tahle knížka o staříkách, co se znovu zkouší na starý kolena proměnit v hrdiny prostě nemá chybu. Navíc to nejsou úplně klasičtí hrdinové. Jo, já mám holt pro tyhle šílenosti slabost.

Ale popravdě vybrat jen čtyři… Ono by se dalo jmenovat ještě Město nedlouho poté (to už sem četl 4x a pořád úžasný), sborníky Ve stínu magie nebo Praga Caput Regni, Kronovy děti od Pavla Bareše, Centrální impérium od Kotouče, Křížová palba od Kopřivy, Emisar, Organická oprátka, Cesta šamana, Havraní pláč…. Eh, přístě musíte udělat aspoň TOP 30. Omlouvám se všem, na které jsem zapomněl.

A co pod stromek?

Lebky Briana Stavelyho – na ty se fakticky těším jak malej kluk.

 

Pepa Horký

Uznávaný komiksový guru, leč trochu nehovorný člověk

Skalpy (CREW, 2019) – uzavření skvělé komiksové série
Stopařův průvodce po galaxii jazyků (Yens Wahlgren, Paseka 2019) – pro geeky i lingvisty
Tohle je moře (Mariana Enriques, Host 2019) – ne dokonalá, ale těžko zapomenutelná magická jednohubka

K Vánocům bych chtěl Rváče od Jeffa Lemireho!

No a příště se dozvíte, jak viděli rok 2019 čtenáři Fantasy Planet – a konečně se dozvíte i jména výherců vánoční soutěže!

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zanechat odpověď