Peklo v pekle: audiozpracování Kopřivova Asfaltu je vážně pekelnej nářez!

Profesionální žoldáci jsou zlý kluci. A zlí kluci, jak známo, přijdou do pekla. Jenže jednou zabiják, navždy zabiják, tyhle chlapi to prostě mají v krvi. A tak brzy démoni i mučené lidské duše poznají, že čelit naštvanému majoru Kuffenbachovi a jeho týmu je opravdu pekelný zážitek. Budou lítat kopyta, rohy, chapadla i sliz a krev poteče proudem. Vítejte v pekle, vy šmejdi!

Varování: Oba díly audioknihy Asfalt – Poslední tři týdny i Efektivní brutalita, rozhodně a vůbec nejsou vhodné pro děti a mládež. I tato recenze bude zřejmě obsahovat několik nevhodných slov. Ale jinak to nešlo, pardon!

Na počátek bych si se čtenářem rád ujasnil jednu věc: na audiozpracování Asfaltu sem se těšil jak malý Jarda. Knihu mám přečtenou čtyřikrát, a ačkoliv jí neznám zpaměti, považuju ji za nejlepší splatter, který nemá v českém rybníčku konkurenci. Takže napsat nezaujatou recenzi bylo vážně těžké…

Na startu

Mačkám PLAY. Pokojem se rozlehne sytý, hluboký hlas Ludvík Krále, narátora Asfaltu. Stačí několik vět – a je to tam! Husí kůže hned od začátku. Ano, tenhle hlas bude audiozpracování dokonale slušet! Má v sobě potřebnou dramatičnost, sytost; prostě naprosto dokonalá barva hlasu pro tenhle typ textu. Čtenář Asfaltem nepolíbený  bude v nevýhodě, protože neví, do čeho se vrhá, ti ostatní jen uznale pokývají hlavou.

Kniha nabírá pozvolné tempo – krátká předehra, pár citátů a pak to přijde. “Jednoznačnej bambus!” Tahle úvodní věta okamžitě vzbudí posluchačův zájem, a už to jede. Kopřiva od prvních slov ukazuje, proč patří k hvězdám české akční fantastiky. Nabízí dva zkrachovance – stárnoucí bývalé žoldáky a přátele na život a na smrt, Ostranského a Kuffenbacha, kteří od bojových misí po celém světě skončili v ochrance v obchoďáku.

Od počátku autor své hrdiny vůbec nešetří a sází jim jednu ránu za druhou – ovšem s těžkotonážním humorem černým jak dehet a úsměvným nadhledem. Okamžitě vám naskočí široký úsměv a začnete se skvěle bavit. Hláška stíhá hlášku, bizardní situace ubíhají doslova pekelnou rychlostí; a to je teprve začátek. Zjistíte, že přestože je vše podáno úsměvně, má vyprávění jakousi “skrytou čepel”, kterou mají oba hrdinové na krku, a že to vlastně není až taková legrace.

Netrvá dlouho a komando je zase pohromadě jako za starých časů. Tahle sbírka roztodivných existencí je sama o sobě úctyhodná: zdravotník Holofaust, jehož oblíbeným nástrojem na cokoliv je dobře přibroušená polní lopatka, Vorošilov coby mistr zbraní a Lambert junior, který… sakra, co on vlastně umí? Ten se přimotal ke komandu náhodou, protože jeho otec býval frajer a syn se opravdu nepotatil. Rozumí počítačům a tím šmytec!

Začátek knihy představuje postavy, rozehrává situaci, a pak přijde čas naučit se větu, kterou během poslechu pobudete používat opravdu často: “Co to kurva má bejt??”

Rozpoutané peklo

A přesně tuhle větu použijete poté, co žoldáci během nepodařené akce umřou. Následuje totiž střih a surrealistická pasáž líčící cestu do pekel. Vydržte, tahle pasáž je trochu tužší k poslechu, ale pokud se přes ni prokousáte, začíná ta pravá jízda.

Kopřiva má totiž neuvěřitelně bohatou fantazii, a tak si svoji novou oblíbenou větu budete opakovat poměrně často. Ono totiž vytvořit celý svět stvořený z lidí – ať již ve formě “kaše” neboli asfaltu nebo jakýchkoliv jiných využitelných částí chce pořádnou dávku imaginace a cynismu! Autor má obého na rozdávání, takže se budete řehtat jak hovada a žasnout, jak takováhle neskutečná bizardní kravina může někoho napadnout.

Postupně se do dění přidají démoni a naše pětice žoldáků zkropí peklo jejich krví a šlemem. Kopřiva vytvořil spoustu naprosto ujetých postav (přičemž mnohé vychází z obecně známé pekelné mytologie), které dostávají dostatek prostoru ukázat své úchylky a libůstky.

Celý text je drsný, syrový a krvavý a zároveň tak neskutečně prodchnutý humorem, popkulturními odkazy, hláškami a legráckami daleko za hranicí korektnosti i dobrého vkusu, že se nedokážete odtrhnout. Nepřátel postupně přibývá a hrdinové odhalují, proč vlastně v pekle jsou a že se z něho dá dostat.

Kopřiva využívá fakt, že psal filmové (respektive seriálové) scénáře, takže umí vytvořit doslova živé obrazy. Navíc místy využívá toho, že hlavních hrdinů je pětice, takže občas umně přepne pohled na situaci očima jiného hrdiny; text je díky tomu živý a při poslechu má švih i dramatičnost.

Něco pro fajnšmeky

Ano, Asfalt je především krvavou řeží. Kopřiva zabíjí na stovky způsobů, obětí je hromada a mnohé scény jsou neskutečně plastické, takže téměř uslyšíte, jak vnitřnosti pleskají o zem a krev chlístá. Nic pro slabé nátury, naopak ráj pro cyniky.

Občas budete mít pocit, že autor má nějaký psychický problém (bez urážky, ale tohle zkrátka běžný člověk nevymyslí), protože v mnoha (mnoha!) scénách ukazuje, “že se toho opravdu nebojí”. S radostí a sadistickým úšklebkem hází pětici klacky pod nohy, chvíli je rozdělí aby se dali zase dohromady; a mezitím po nich zůstávají desítky těl. Brutalita bez příkras, opravdové peklo. Jenže Kopřiva to prostě umí podat, a o to jde především.

Také zjistíte, že audiokniha má oproti papíru jednu značnou nevýhodu. On totiž Asfalt není místy úplně jednoduchý na poslech, ale neustále pauzovat a vracet se je v audioprovedení těžší než přejet pár řádků zpět očima na papíru. Spousta vtípků tak zapadne, protože v hutnějších pasážích je jejich koncentrace opravdu vysoká.

Také je třeba zmínit přednes Ludvíka Krále. Zejména jeho dramatická pauza v klíčových fázích děje či významný nádech dávají vtípkům i akci ty správné grády. S hlasem také umí pracovat, ačkoliv se nesnaží hrát postavy. Ale na jeho obranu: tahle kniha je tak umně napsaná, že se nemáte šanci ztratit v tom, kdo je zrovna u kormidla děje.

Jak již bylo zmíněno, je celá “papírová” předloha rozdělena do dvou audioknih: Poslední tři týdny a Efektivní brutalita.  To jen abyste nebyli překvapeni, když skončíte v půlce…

Takhle my to tu máme

Přesto, že je Asfalt čirý brak, má svoji kvalitu. On totiž Kopřiva nenaházel jen scény na hromadu a nenarval tam tři zadnice krve. Naopak, mnohé pasáže jsou sofistikované a autorův styl je vážně vybroušený. Člověk by řekl, že je ho pro takovýhle druh literatury až škoda, že má na víc. Jenže někde pod tím vidíte toho malého kluka, kterému září oči nadšením nad každou další neuvěřitelnou scénou, kterou vaše uši zhltnu jak malinu.

Postavy mají hloubku, motivaci – to také není u literárních masomlýnků příliš k vidění. Celý svět má jasně daná pravidla, která jsou neohnutelná. Pravda, pár věcí je přitažených za vlasy, ale jednou je to vysvětlené, tak se s tím smiřte.

Asfalt je kniha, která je v mnoha ohledech geniální. Pokud snesete slušnou porci násilí a krve, pak rozhodně neváhejte a pusťte se do poslechu. Hlas Ludvíka Krále je hypnotický a celou tu pekelnou melu vám podá opravdu stylově. Díky audiozpracování vyzní mnoho scén, které v knize nejsou tak výrazné; naopak mnoho vtipů a momentek zůstane upozaděno.

Zmínit musíme i hudbu a zvuky. To, že jsou kapitoly uvozeny dramatickou hudbou, je už v současnosti samozřejmost. Do děje dobře zapadne i jingl oznamující „nějakou“ změnu, ať již v postavě nebo místě děje. Ten výborně pomáhá orientaci posluchače. Po stránce zpracování není oběma Asfaltům co vytknout.

Tahle audiokniha vám bude v hlavě strašit ještě dlouho po skončení poslechu. A některé hlášky z ní si nejspíš i přisvojíte. I na šéfa možná budete v práci koukat trochu jinak; vždyť do dnešního dne vás ani nenapadlo čím vším se dá vraždit…

Zleva: Radek Volf, Ludvík Král, JWP a Štěpán Kopřiva

Štěpán Kopřiva: Asfalt

Vydal: Walker a Volf, 2014

Interpret: Ludvík Král

 

Asfalt I.: Poslední tři týdny

Délka: 18 hodin 17 minut

Formát: MP3 ke stažení

Cena: 190 Kč

 

Asfalt II.: Efektivní brutalita

Délka: 11 hodin 48 minut

Formát: MP3 ke stažení

Cena: 190 Kč

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zveřejnit odpověď