Jakub Mařík je navýsost plodný autor, z čehož mají radost nejen v nakladatelství Mystery Press, kde mu vyšla skvělá šestidílná military space opera UTSS Salamis, ale také editoři různých sborníků, ba i duchovní otec urban fantasy série Kladivo na čaroděje Jiří Pavlovský, pro kterého autor pilně smolí svůj desátek do druhé sezóny. Ovšem Jakub není žádný troškař, proto se po hlavě (a důkladných rešerších!) vrhnul do nové série s krycím názvem Hic sunt daemones.
Číst nový příběh z pera starého barda je pohlazením pro zaryté fanoušky anachronického zaklínače ale i skvělá příležitost vyrazit na stezku pro ty, kteří znají Geralta jen z doslechu.
„And I’m goin’ down
All the way
I’m on the highway to hell.“ (ACϟDC)
Je dobrým a dlouholetým zvykem, že organizátoři HorrorConu vydají každý rok jeden sborník či antologii věnované hororu. Od roku 2017, kdy vyšla antologie Ve špatný čas na špatném místě (Netopejr), ušla Edice HorrorCon opravdu dlouhou cestu. Kristina Haidingerová jakožto duchovní matka edice a editorka všech titulů může být právem pyšná na pět antologií, dvě sbírky černé poezie, audioknihu a jeden almanach. Takže nezbývá než se podívat na to, jak (moc) se povedl ten letošní sborník s názvem Když se peklo protrhlo.
Zítra a zítra, zítra, zítra, zítra, tak ze dne na den jeden po druhém se sunou dny do konce letopisu a včerejšky nám bláznům svítily na cestu k prachu. Zhasni, svíčičko! Život je pouhý stín, ubohý herec, jenž chvíli křepčí, křičí na scéně a zmlkne navždy. Je to historka vypravovaná blbcem, ruch a vzruch postrádající smysl. (Macbeth)
Zlínský rodák, textař, copywriter a milovník historie Petr Jaroněk vplul do vod české fantastiky románem Ospalá slovanská díra (Argo 2019), na který navázal o rok později románem Běsi z temného hvozdu. Přestože obě tyto knihy získaly během let solidní hodnocení, za autorovo opus magnum lze považovat až román Theomachia – Válka bohů (Epocha 2023). V něm Petr Jaroněk zůročil nejen svou celoživotní fascinaci starověkým Řeckem, ale především dlouholeté pečlivé studium jeho mytologie, historie a především dobových reálií. Široce rozkročený román nás přivádí na břeh Egejského moře dvacet let po konci Trojské války, tedy do 12. století př. n. l. kdy se mykénská civilizace nezadržitelně odebírá na smetiště dějin. Ovšem ani tehdy nebyla v Helladě nouze o muže, kterým stejně jako hrdinům Iliady a Odyssei život komplikovaly zlovolné pletichy Olympských bohů.
Andrzej Sapkowski debutoval v letech, kdy se k polské fantasy přistupovalo s velkou rezervou. Naštěstí se rychle ukázalo, že navzdory předpovědím nepřejících kritiků nebude autorem pouze jedné povídky. Ovšem to už je dávno, a Zaklínač se za ta léta stal populární ikonou popkultury a počítačová hra vytvořená na základě příběhů o Geraltovi z Rivie je jedním z nejznámějších exportních artiklů. Ani komiksy si díky nakladatelství Dark Horse Books nevedou špatně. Ale tohle je výlet do historie, takže si pojďme říct, kde a kdy to všechno začalo.
Již čtyři roky utekly od doby, kdy Pérák vstoupil do Jantarové komnaty a už po několikáté nakopal náckům zadek. Nyní pánové Macek a Kopl, přináší poslední dobrodružství tohoto kultovního hrdiny. To, stejně jako předchozí Pérákovi příběhy, vycházelo nejdřív v časopise ABC, a nyní vychází poprvé v jednom uceleném svazku.
Od doby, kdy Dan Brown svým bestselerem Šifra mistra Leonarda převálcoval knižní trh, proteklo ve Vltavě už hodně vody. Dnes pulty knihkupectví zdobí celkem šest knih s americkým symbologem Robertem Langdonem. Jestli se Brownovi podařilo či nepodařilo zopakovat fenomenální úspěch jeho nejslavnějšího dobrodružství, to ať posoudí jiní. Pro jeho fanoušky byla mnohem důležitější zpráva, že po dlouhých osmi letech přinesl Langdonovo nové dobrodružství, které tentokrát zasadil do Prahy – Tajemství všech tajemství. Očekávání tedy byla o to větší, tedy alespoň u českých čtenářů.
Jestli moje pátrání v literárních archivech neklame, první román Dalibora Váchy Červenobílá (Knižní klub) vyšel v roce 2014 a šlo o příběh československých legionářů v Rusku. Od té doby chrlil jeden až dva historické romány ročně. Do vod fantastiky vkročil až roku 2016 postapo románem Nikam (Knižní klub). Od té doby potkáváme jeho fantastikou prodchnuté texty nejen v edičních plánech nakladatelství Epocha, ale také v žánrových sbornících a antologiích. Přesto je Daliborovou největší láskou historie, o čemž svědčí 99% jeho knih.
Michaela Moorcocka znal v sedmdesátých letech každý fanoušek žánru meč a magie. Tedy přinejmenším na britských ostrovech, kde působil jako redaktor vědeckofantastického časopisu New Worlds a kde podpořil rozvoj „nové vlny“ science fiction. Ovšem u nás se zapsal do srdcí fanoušků fantasy, když zde v letech 1998–2000 vyšla trojice knih o bělovlasém vládci království Melniboné. Tato trojice se stala inspirací nejen metalových kapel Blind Guardian nebo Blue Öyster Cult, ale především mnoha spisovatelů fantasy včetně Andrzeje Sapkowského. Vyprávění o životě Michaela Moorcocka a jeho knihách by vydalo na několik knih, ale tady stačí říct, že jeho nejznámější hrdina – Elrik z Melniboné si získal nejen srdce mnoha danoušků po celém světě, ale také Tomáše Němce a překladatele Romana Tilcera, Právě díky lásce a úsilí těchto dvou Moorcockových fanoušků mohl v roce 2024 v nakladatelství Mystery Press vyjít první svazek jeho dobrodružství.