Tereza je multižánrová autorka (a osobně věřím tomu, že by byla schopná napsat Padesát odstínů šedi jako existencionální cyberpunk), možná proto se tentokrát rozhodla ponořit do špinavých stok East Endu……
Tereza je multižánrová autorka (a osobně věřím tomu, že by byla schopná napsat Padesát odstínů šedi jako existencionální cyberpunk), možná proto se tentokrát rozhodla ponořit do špinavých stok East Endu……
Don Rosa byl celoživotním fanouškem Barksovy tvorby a pod jejím vlivem vytvářel pro místní noviny dobrodružné komiksy. V rámci pečlivé restaurátorské práce se mu jako své první profesionální dílo podařilo přepracovat jeden ze svých sériových komiksů a nahradit postavy kachnami, které chtěl použít už od začátku. „Son of the Sun“ byl pro tehdy nového tvůrce sakra dobrým prvním profesionálním počinem.
Ellen Datlow je oceňovaná americká editorka a redaktorka prestižního časopisu Omni, v němž vydala mnoho povídek, které se časem dočkaly cen Nebula a Hugo. Ona sama obdržela cenu Hugo pro nejlepšího profesionálního editora z let 2002 a 2005. Ze sborníků, které jako editorka sestavila, u nás vyšel například povídkový sborník Stíny Halloweenu (Carcosa 2022). Nyní pod křídly nakladatelství Laser vyšel další tematicky laděný sborník, a jak už název napovídá osmnáct autorů, které oslovila, se v něm pokusili svými texty vypořádat s duchem Vánoc.
Emma Riedová je autorka historických románů a detektivek okořeněných trochou romantiky, ale čtenáři fantastiky ji budou znát spíše jako jednu z autorek sborníku Daleké království (Golden Dog, 2025) kam přispěla svou (jak jinak) detektivní povídkou Případ jabloňové panny. Smrt u bílých panen je její čtvrtou knihou, a volně navazuje na její předchozí knihu, Suďte spravedlivé: Případy mistra Petra.
Vernor Steffen Vinge (1944 – 2024) byl profesorem informatiky, který popularizoval myšlenku technologické singularity, ale také napsal True Names, jedno z formativních děl, jež ovlivnilo žánr cyberpunk. Přestože ho jeho povolání vytěžovalo natolik, že pro něj psaní beletrie bylo spíše sporadicky provozovaným koníčkem, v devadesátých letech byly jeho knihy těmi, které definovaly moderní space operu. Ostatně, mnohé z nich dosáhly na prestižní ocenění Hugo Award. Jeho u nás asi nejznámějším dílem je kniha Oheň nad Hlubinou.
Jakub Mařík je navýsost plodný autor, z čehož mají radost nejen v nakladatelství Mystery Press, kde mu vyšla skvělá šestidílná military space opera UTSS Salamis, ale také editoři různých sborníků, ba i duchovní otec urban fantasy série Kladivo na čaroděje Jiří Pavlovský, pro kterého autor pilně smolí svůj desátek do druhé sezóny. Ovšem Jakub není žádný troškař, proto se po hlavě (a důkladných rešerších!) vrhnul do nové série s krycím názvem Hic sunt daemones.
Číst nový příběh z pera starého barda je pohlazením pro zaryté fanoušky anachronického zaklínače ale i skvělá příležitost vyrazit na stezku pro ty, kteří znají Geralta jen z doslechu.
„And I’m goin’ down
All the way
I’m on the highway to hell.“ (ACϟDC)
Je dobrým a dlouholetým zvykem, že organizátoři HorrorConu vydají každý rok jeden sborník či antologii věnované hororu. Od roku 2017, kdy vyšla antologie Ve špatný čas na špatném místě (Netopejr), ušla Edice HorrorCon opravdu dlouhou cestu. Kristina Haidingerová jakožto duchovní matka edice a editorka všech titulů může být právem pyšná na pět antologií, dvě sbírky černé poezie, audioknihu a jeden almanach. Takže nezbývá než se podívat na to, jak (moc) se povedl ten letošní sborník s názvem Když se peklo protrhlo.
Zítra a zítra, zítra, zítra, zítra, tak ze dne na den jeden po druhém se sunou dny do konce letopisu a včerejšky nám bláznům svítily na cestu k prachu. Zhasni, svíčičko! Život je pouhý stín, ubohý herec, jenž chvíli křepčí, křičí na scéně a zmlkne navždy. Je to historka vypravovaná blbcem, ruch a vzruch postrádající smysl. (Macbeth)
Zlínský rodák, textař, copywriter a milovník historie Petr Jaroněk vplul do vod české fantastiky románem Ospalá slovanská díra (Argo 2019), na který navázal o rok později románem Běsi z temného hvozdu. Přestože obě tyto knihy získaly během let solidní hodnocení, za autorovo opus magnum lze považovat až román Theomachia – Válka bohů (Epocha 2023). V něm Petr Jaroněk zůročil nejen svou celoživotní fascinaci starověkým Řeckem, ale především dlouholeté pečlivé studium jeho mytologie, historie a především dobových reálií. Široce rozkročený román nás přivádí na břeh Egejského moře dvacet let po konci Trojské války, tedy do 12. století př. n. l. kdy se mykénská civilizace nezadržitelně odebírá na smetiště dějin. Ovšem ani tehdy nebyla v Helladě nouze o muže, kterým stejně jako hrdinům Iliady a Odyssei život komplikovaly zlovolné pletichy Olympských bohů.