Jste milovníky rozsáhlých fantasy ság jakými jsou třeba Píseň ledu a ohně nebo Malazská kniha padlých? A říkáte si, jaké by to asi bylo, kdyby něco takového napsal i někdo z našich končin? Pak věnujte svoji pozornost Zloději osudů Jana Urbana – a nenechte se zmást obálkou. Pod ní se totiž ukrývá úvod do rozlehlého fantasy světa, který se může srovnávat se zahraniční konkurencí.

Co asi tak člověk cítí po ztrátě bývalého manžela? Po ztrátě chlapa, který chlastal, mlátil a podváděl svoji ženu? Ono na tom nakonec vlastně moc nesejde, protože s jeho odchodem vstoupilo Sheile do života něco nového. Něco nečekaného. Něco, co se snažilo jejího muže nahradit.

Žijí mezi námi, i když o nich možná nevíte. Přízraky, démoni, strašidla – a také jejich lovci. Jenže i lovci monster mohou mít své osobní přízraky – přízraky minulosti, se kterými je mnohem těžší se vypořádat než se všemi duchy, upíry a vlkodlaky. Ostatně, jeden z lovců vám o svých osobních démonech bude v knize Zákon Azylu vyprávět.

Chtěl objevit nevídané slasti. Cesta se zdála tak snadná: stačilo rozluštit tajemství Lemarchandovy kostky, aby se mu otevřela cesta k… no, rozhodně jinam, než Frank očekával. Takže zoufale začal hledat cestu ven. Pryč od utrpení a agonie. A má jen jedinou šanci.