Avengers. Původně komiksová skupina superhrdinů zamířila na stříbrné plátno. Tedy na ta česká teprve míří, jinde už má svůj start za sebou. Mediální masáž, předcházející premiéru tohoto snímku, se těžko dá přehlédnout. Není se čemu divit. Pro studio Marvel je to filmové vyvrcholení několikaletého projektu. Jeho hrdinové se po letech samostatného života v celkem šesti filmech konečně sejdou všichni pohromadě. V dějinách filmu je to v podobných rozměrech ojedinělý projekt.
Ponuré devatenácté století. Města ponořená do mlhy a tlumeného světla pouličních lamp. Doba prvních detektivek, hororů a gotického románu. Zaklínadlo a magnet pro mnohé spisovatele, filmové tvůrce i hudebníky. Někdy mám pocit, že žádné dílko, které se odehrává v tomto temnými legendami opředeném čase, nemůže dopadnout úplně špatně. Na druhou stranu, prostředí je to stokrát provařené a nějaké originality se novým tvůrcům daří dosáhnout stále hůře. Tomuto schématu nový film Havran zřejmě dostojí ve všech směrech.
Tak tu máme další piráty. Ani to netrvalo tak dlouho, snad nám ani nestačili chybět. Zase se budeme plavit na podivných vlnách až někde na konci světa a nejspíš cestou objevíme i pár truhel mrtvých mužů s hromadou prokletých černých perel. No a Johny Depp… ne, k čertu s ním! Tady jde o plastelínu!
Opičáci z vesmíru se doslechli o naší planetě, tak se rozhodli vyzvat Taylora Kitsche na partičku Lodí.
Existuje spousta skvělých seriálů, zasypaných takovou hromadou vavřínů, že pod nimi ani nejsou vidět. O mnohých z nich už bylo na Fantasy Planet psáno, neboť jsou to díla, která musí každý správný geek dobře znát a umět je přesně citovat. A tak bychom si konečně měli ukázat, že existují i seriály, které se do výše popsané kategorie nijak zvlášť nehodí. Pojďme si něco říct o Camelotu…
„B4? Nic. H12? Nic. C14? Zásah. C15? Zásah. C16? Zásah, loď potopena. Křižník.“ Tato, na první pohled, šifra je důvěrně známá každému školnímu flákačovi. Snad každá školní třída na světě někdy poznala širý oceán na čtverečkovaném papíře a na něm flotilu lodí v bojovém postavení, která ostřeluje jinou flotilu a sama je ostřelována. Legendární Lodě, tento fenomén školních lavic, možná spíše studentský folklor, to dotáhl přes deskové a počítačové podoby až na stříbrné plátno.
Někteří je zajisté znají. Tu partu lovců lidí, kteří se v blízké budoucnosti snaží v rytmu jazzu a modré porvat se životem a valnou většinou času nemají, co do huby. V jedné z nejlepších westernových anime space-oper vůbec. A na tom, že tam není Malcolm Reynolds, vůbec nezáleží. Připravte se. Letí tři pistolníci v otřískané lodi! A dítě! A pes!
Titáni se zlobí. Proč? Nejspíš proto, že v Hollywoodu toho o nich moc nevědí. Přesto dnes pomalu každý příběh z řecké mytologie musí zahrnovat osvobození Titánů a, aby to potěšilo křesťany, pád olympského pantheonu. Hrdina Perseus jde na další vandr, který pro jeho božského otce Dia a celý svět možná skončí apokalypsou.
Začátkem podzimu jsem napsal do našeho prvního Seriálového seriálu, že po zimě přijde jaro a s ním i Střet králů. A stalo se, že jaro přišlo a za méně než týden se vrátíme nazpátek do Západozemí. K další porci intrik, zvratů a grandiózního příběhu mapujícího lidskou touhu po moci. Něco však bude jiné. Přichází válka. Skutečná válka. A divadlo, které se dosud hrálo jen v zákoutích těch mocných, zachvacuje celý svět.
Kdysi dávno se dvanáct okrsků prosperující Severní Ameriky rozhodlo dát najevo svůj nesouhlas s vládou Kapitolu vzpourou. Ta vyústila v občanskou válku, která zpustošila celou zemi. A protože v ní přesvědčivě zvítězila strana Kapitolu, musí teď okrsky kromě bídy s nouzí, která na ně byla uvalena, platit krutou daň: po mytologickém vzoru převzatém z báje o Krétě, Minotaurovi a Théseovi musí každoročně každý z nich vyslat své dva mladé zástupce, chlapce a dívku ve věku 12 – 18 let. Ti se utkávají v Hladových hrách, v aréně, kde bojují na život a na smrt, aby mohl vzejít jeden vítěz.