Vzhůru k obloze

Každý, kdo se setkal s tvorbou Brandona Sandersona, bude určitě souhlasit s tím, že tento spisovatel oplývá krom nepřeberné spousty nápadů i nesporným vypravěčským talentem. Krom promyšlených světů rozsáhlých sérií Mistborn a Archiv bouřné záře zabrousil i do méně náročného žánru young adult v trilogii Zúčtovatelé. A nyní máme díky nakladatelství Talpress možnost seznámit se sci-fi youngadultovkou Vzhůru k obloze, prvním dílem nové série Skyward.

Vzhůru ke hvězdám

Hlavní hrdinka Spensa je polosirotek bezpodmínečně obdivující svého otce, který sloužil jako letec u OSV (Obranné síly Vzdorovitých), v jehož šlépějích chce jít. Tedy vlastně ne tak úplně! Jejího mrtvého otce totiž obestírá pověst zbabělce, jenž nechal svého wingmana i s celou letkou při bitvě s mimozemskými Krelly o Altu, pozemní základnu OSV, na holičkách a z boje se pokusil uletět. Takové chování je v rozporu se stanovami OSV, a proto musel být za svůj čin sestřelen. Spensa odmítá tuto oficiální zprávu přijmout a nevěří, že by se její otec mohl takhle zachovat! Pověst zrádcovy dcery ji pronásleduje na každém kroku a téměř jí znemožní její vysněný nábor do OSV. Velitelka těchto leteckých sil je ovšem připravena Spensu vyhodit stůj co stůj a hází jí klacky pod nohy, jak jen může. Vydrží Spensa tuto šikanu, nebo se vzdá svého životního snu létat? Zjistí pravdu o svém otci? Byl to zrádce? Hrdina? Nebo snad ještě něco horšího?

Klaustrobofici, nepropadejte panice!

Brandon Sanderson je známý tím, že ve svých dílech pokaždé přijde s nějakým promyšleným konceptem světa. Nejinak je tomu i v románu Vzhůru k obloze. Samotná planeta Detrius, kolem níž obíhá pás tvořený troskami starých zničených vesmírných lodí a na níž se lidé musejí kvůli častým útoků Krellů (mimozemšťanů) skrývat v podzemním komplexu chodeb, funguje sám o sobě více než dobře. Nicméně nikdy není nic tak jednoduché jak se na první pohled zdá! Ona totiž není jeskyně jako jeskyně, jelikož ti „důležitější a hodnotnější“ členové společnosti jako jsou letci, vědci, velitelé… a jejich rodiny, žijí v hlubších částech podzemí, v nichž se pravděpodobnost na přežití útoku biodestrukční náloží podstatně zvyšuje. Ti méně přínosní pro společnost se prostě musí smířit se svým osudem.

Mohlo by se zdát, že se většina děje bude odehrávat právě v podzemí. Nicméně pod povrchem čtenář stráví minimální množství času a mnohem více se s hlavní hrdinkou pohybuje po základně OSV nebo sedí v kokpitu stíhačky.

Mimo promyšlený svět nesmí chybět i nějaké ty zajímavé nápady. A v tomto případě se jedná především o technická udělátka jako například světelné kopí a jeho zmenšená verze – světelné lano, jež dělá přesně to, co lze z jeho názvu odvozovat. Vsadím se, že nejeden dobrodruh by toto lano uvítal ve své povinné výbavě, protože mít pevný provaz, který zároveň slouží i jako lampička a nezabírá téměř žádné místo, chce prostě každý!

Za zmínku bezesporu stojí i M-bot – vyspělá stíhačka a umělá inteligence v jednom – kterého Spensa zcela náhodou objeví v režimu „stand by“ ukrytého v jedné jeskyni a jehož se rozhodne dostat do vzduchu za každou cenu. Konverzace mezi Spensou a M-botem patří mezi jedny z nejzábavnějších částí knihy. Vtipy jsou nenucené a fungují, jelikož Sanderson vsadil na střet nelogické lidské bytosti chovající se zcela nepředvídatelně a čistě logicky fungujícího stroje snažícího se dle definic a databáze simulovat emoce a chování lidí. To, že M-bot trpí menší nutkavou potřebou rozšiřovat své poznatky o houbách, už je jen taková třešnička na dortu.

Mistr vypravěč

Brandon Sanderson není řazen mezi nejlepší spisovatele současnosti pro nic za nic! Může za to především jeho vypravěčský um projevující se mimo jiné například ve schopnosti postupně a přehledně nastínit vytvořený svět a jeho zákonitosti. Čtenář se tudíž společně se Spensou učí ovládat stíhačku a seznamuje se s bojovými taktikami OSV. V tomto bodě bezpochyby přijdou vhod nákresy, ať už samotných typů vesmírných lodí či ukázky zatáčení a přemetů, které zaručeně pomohou s představivostí. Sice se nenachází přímo u dané kapitoly, ale samotné popisy jsou dostatečně srozumitelné na to, aby si člověk vystačil i bez nich. Knihu navíc doplňuje mapa jeskyní a samotné Alty na deskách a předsádce.

Sanderson navíc umí rozdělit a dávkovat příběh tak, že všeho je tak akorát – souboje, ať už cvičné nebo ty ostré, vždy v pravý čas střídá kapitola v níž Spensa tráví čas s přáteli nebo se seznamuje s M-botem.

Promyšlený svět a spisovatelské dovednosti ovšem přijdou vniveč, pokud čtenář nepřilne k postavám. Kdokoli, kdo od tohoto autora něco četl, potvrdí, že jeho hrdinové mají vždy něco do sebe. Ano, Spensa je náladová a horkokrevná puberťačka, jíž by člověk čas od času jednu vlepil nebo s ní alespoň pořádně zatřásl, aby přestala věřit těm hloupým nesmyslům o hrdinské smrti a tvrzení, že mít obavy z ní dělá zbabělce. Na druhou stranu – když už začíná být tato stránka Spensiny osobnosti poněkud otravná, vystoupí do hry vedlejší postavy, díky nimž dochází u hlavní hrdinky k postupnému přehodnocení názorů a stává se z ní podstatně rozumnější, dospělejší a vyrovnanější mladá žena, než jakou byla na začátku.

Poněkud otravně ovšem působí často se opakující klení „zatroleně“. Chápu, že vzhledem k primárnímu zacílení na mladší čtenáře, není reálné používat ostřejší výrazy, jimiž český jazyk docela oplývá, ale ani s tím trolením se to nesmí moc přehánět. Druhá výtka se vztahuje k občasným překlepům, na něž lze v knize párkrát narazit. Nejedná se o nic závažného, nicméně to čas od času naruší plynulost čtení.

Cliffhanger nakonec

Vzhůru k obloze má přímočarý děj a po většinu času se zdá, že v něm o moc víc ukryto není, ovšem s blížícím se koncem se začínají jednotlivé kousky informací troušené celou knihou skládat do sebe. A to nejlepší si Sanderson nechává na závěr. Až na posledních stránkách se totiž čtenář dozví, kdo jsou vlastně ti Krellové, kde se vzali a proč útočí na Detrius. Předvedl tak ukázkový cliffhanger po němž čtenář prostě chce pokračovat dalším dílem.

Přestože Vzhůru k obloze spadá do young adult, neměla by tato kniha uniknout pozornosti ani dospělejším čtenářům, jelikož některé prvky tohoto žánru autor osekal na úplné minimum. Jde především o milostnou linku, protože jediné, co se zde v tomto duchu nese, je pouze jeden rozpačitý pokus o flirtování. A k tomu ještě přidejte skutečnost, že několik vedlejších sympatických postav umře, takže vlastně nemáte žádnou jistotu, kdo všechno ten závěrečný souboj přežije.

Není ani třeba podotýkat, že pro Sandersonovy fanoušky představuje Vzhůru k obloze jasnou volbu. Tento román by si neměli také nechat ujít ani fanoušci young adult, protože se jim tak do rukou dostane jeden z kvalitnějších zástupců tohoto žánru. Vzhůru k obloze by mohlo přijít k duhu i těm čtenářům, kteří by rádi zkusili něco ze sci-fi, ale čisté science fiction jim úplně nesedí.

Brandon Sanderson: Vzhůru k obloze

Vydal: Talpress, 2019

Překlad: Petr Miklica

Obálka:  Charlie Bowater

Počet stran: 456

Cena: 349 Kč

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zveřejnit odpověď

Vzhůru k obloze

Planety, na kterých může žít člověk, jsou obdařeny atmosférou. Ale Detritus má ještě něco navíc. Suťový pás, který pokrývá nebe od obzoru k obzoru. Jen občas se v jednom místě rozestoupí a……

Planety, na kterých může žít člověk, jsou obdařeny atmosférou. Ale Detritus má ještě něco navíc. Suťový pás, který pokrývá nebe od obzoru k obzoru. Jen občas se v jednom místě rozestoupí a jsou vidět hvězdy. A někdo je i slyší… Dospívající dívka Spensa vyrůstá ve všeobecném opovržení, její otec se v historické bitvě proti invazním Krellům údajně zachoval jako zbabělec a její sny, že by ho následovala v kariéře pilotky hvězdné stíhačky, jsou značně nereálné. Přesto se však nehodlá vzdát. Snaží se dívat dál a výš než ostatní. Snaží se pochopit, co se kdysi stalo jejímu otci. Proč lidstvo muselo hledat azyl na téhle odlehlé planetě. A kdo jsou Krellové, kteří se snaží zlikvidovat jejich civilizaci. Její cesta ji postupně vede k závěru, že vysoko nad suťovým pásem se nacházejí odpovědi na její otázky. Musí se však naučit naslouchat řeči hvězd.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zveřejnit odpověď