2050: Velký bratr tě vidí!

Představte si, že jste nuceni žít ve světě, kde je každý váš krok monitorován, reklamní plochy na vás chrlí personalizovanou reklamu a před všemocnou technikou není úkrytu. Že vám to přijde zneklidňující? A vlastně i docela povědomé?

Hned zpočátku si vyjasněme, že kniha 2050: Příběh pro budoucí pokolení (dále jen 2050) Ladislava Zelinky je určena především mladším nebo nenáročným čtenářům; ostatní skupiny zřejmě nedokáže zásadněji zasáhnout ani po literární stránce uspokojit. Škoda, poutavá notace sice jasně avizuje, že se jedná o přemýšlivou young adult knihu, ale i ta se dá napsat s mnohem větší grácií.

Pod dohledem

2050 vsází na prověřené ingredience: svět nedaleké budoucnosti plný techniky, mladý pubertální pár, rebelie proti systému a trocha tajemna a magie. Jenže když tyhle slibně vypadající ingredience Zelinka pěkně zamíchal, ukuchtil podivnou textovou hmotu bez chuti a zápachu.

Předně: svět plný techniky, který hlídá a monitoruje své občany kamkoliv se hnou, rozhodně není špatný nápad. Jenže čtenáři je naznačen jen jaksi schematicky, autor se nepouští do větších popisů všemožných technických udělátek a vlastně do větších popisů obecně. Je to škoda, protože navodit trochu více paranoidní atmosféru by rozhodně bylo ku prospěchu věci.

Ach, ti mladí

Za druhé: mladý pár a rebelie. V těchto vzájemně souvisejících bodech si autor vedl o něco lépe. Celé to začalo asi takhle: mladá, šestnáctiletá, dívka jménem Aneta si nechala doma elektronickou průkazku na veřejnou dopravu. Což je sakra problém, a než se naděje, má na krku bandu policajtů, hejno dronů a další oplétačky, protože se ukáže, že nemá ani implantovaný identifikační čip, který MUSÍ mít každý spořádaný občan. Jak jistě tušíte, z maléru jí někdo vyseká: její vrstevník, který si říká Chris. Jak by řekl o tomhle mladém muži klasik: „Je to rebel!“. Ano, Chris bojuje s pár přáteli proti všudypřítomnému elektronickému sledování, a tak ukáže Anetě kam se schovat a jak se bránit nechtěné pozornosti. Na to konto Aneta zjistí, že díky svému otci prodělala v dané oblasti slušnou průpravu…

Bohužel ani u postav se Zelinka nerozhodl jít do hloubky. Občas se sice „odváže“ a nechá čtenáře nahlédnout od Anetiných pochybností a pocitů vůči Chrisovi, ale vyprávěním v er-formě dává podobným věcem odstup; navíc sondy do nitra pubertální dívčí duše jsou spíše nahodilé. Chris zůstává víceméně tajemnou postavou, která se tu objeví, tu zase zmizí, ale nic důvěrnějšího se o něm nedozvíme, natož aby si s ním čtenář stihl vybudovat hlubší vztah.

Pokus zpracovat dívčinu minulost tak, aby do příběhu pěkně pasovala, je sice chvályhodný, ale občas působí zmateně a ne úplně navazuje na děj v současnosti.

Je zřejmé, že autor měl jasnou vizi CO chce napsat, ale nedokázal se příliš popasovat s tím JAK to napsat. Dějová linka je jednoduchá; odvypráví to nejnutnější a o víc se nestará. Způsob vyprávění je navíc neslaný nemastný: dlouhá, mnohdy překombinovaná souvětí, chybějící barevnost (o popisech už řeč byla) – chtělo by to více emocí, nějaký zlom či moment, který knihu „udělá“ a který si čtenář bude pamatovat i po dočtení. Text je neživý, což snižuje uvěřitelnost příběhu.

A do třetice… 

Pokud se ve 2050 něco opravdu vydařilo, pak je to poselství, které kniha vysílá směrem ke čtenářům. Příběh o světě, kde se lidé dobrovolně uzavírají do otroctví techniky a nechají ji, ať již dobrovolně či nedobrovolně, kontrolovat své životy, nutí k zamyšlení.

Autor nechává otevřené i téma magie. Nechť čtenář věří tomu, co je mu bližší, Zelinka rozřešení nedává a jen nabízí pomocnou ruku a ukazuje situace, kdy se pouhým pohybem ruky podaří vypnout zařízení či zničit dron. Je to magie? Není?

Určitě bychom neměli zapomenout na obálku a vnitřní ilustrace. Oboje má na svědomí Roman Koňařík. Obálka skvěle koresponduje s příběhem knihy, a ačkoliv barevně evokuje spíše pouštní dobrodružství, není špatná a má potenciál nalákat ke koupi. Vnitřní kresby jsou černobílé, díky velkým očím zobrazených postav trochu připomínají mangu. Knihu oživí a použitý styl k příběhu sedí.

Co z toho všeho tedy vyplývá? 2050: Příběh pro budoucí pokolení trpí mnoha neduhy. Pokud potřebujete pro nenáročného puberťáka nějakou jednodušší literaturu, můžeme knihu jen doporučit. Náročnější čtenáři si však v žádném případě nepošmáknou, a nic na tom nemění ani námět nutící k zamyšlení.

Ladislav Zelinka: 2050: Příběh pro budoucí pokolení

Vydal: Černý Drak, 2016

Obálka: Roman Koňařík

Počet stran: 140

Cena: 188 Kč

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zanechat odpověď