Do morku kostí a ještě hlouběji

Na Fantasy Planet už vyšly recenze na spoustu zajímavých titulů. Ale troufnu si říct, že kanibalský lehce romantický a lehce hororový road trip jsme tu ještě neměli. Navíc byla kniha Do morku kostí v minulém roce zpracována i filmově, takže na téhle netradiční kombinaci rozhodně něco bude!

Začneme několika zajímavými fakty. Kniha Do morku kostí získala v roce 2016 ocenění Alex udělovanou Asociací amerických knihoven, což svědčí o její oblibě. Její autorka, Camille DeAngelis, píše romány pro mládež, ale i tituly z oblasti osobního rozvoje a také cestovní průvodce po Irsku. Jinými slovy: máme tu zkušenou autorku, čtenáři oblíbenou knihu a nějakou tu autorskou inklinaci k cestování. Jen jedna drobnost nám do toho nezapadá: jak může veganka napsat román o kanibalech?

Maren, holka k sežrání

Celá kniha stojí na vcelku jednoduchých základech: Maren už jako malá způsobuje, že za určitých okolností v jejím okolí „mizí lidé“. To většinou zahrnuje krev na Marenině oblečení a sem tam i nějakou tu kost v jejích ústech. Otec ji opustil už v raném věku, a matka, aby zakryla Marenin apetit, se s ní stěhuje po každé události napříč celými státy. Jenže v den Marenin šestnáctých narozenin se ucho utrhne a matka je pryč. Mladá dívka zůstává sama, jen s trochou peněz.

Hned na počátku je třeba říci, že ačkoliv je jedním z nosných motivů příběhu kanibalismus, nečekejte žádné drastické scény. Autorka pouze vcelku jemně naznačuje, takže se většina čtenářů s myšlenkou něčeho nepřirozeného sžije nejspíš vcelku rychle. Navíc je kniha označena jako new adult, což znamená, že by ji měla zvládnout i trochu odrostlejší mládež, a tomu je její vyznění přizpůsobené.

Zde si dovolíme poznámku, která nejspíš bude vrtat hlavou nejednomu čtenáři: jak sakra dokázala Maren sníst svého prvního člověka jako bezzubé batole? Ne, v knize na to odpověď nenajdete. A ne, nemá to na cokoliv vliv, jen to nejspíš trochu zaměstná čtenářovu představivost.

Další dění je vcelku přímočaré a bez větších dějových zvratů. Maren se vydává na cestu za matkou (která je – pro hlavní hrdinku nepřekvapivě – u svých rodičů), jen aby zjistila, že pokus o návrat je marný a že řešením bude nejspíš vyhledat raději otce. Jenže jedinou stopou je jeho adresa na starém dopisu…

Na cestě

Je jasné, že všechno to hledání vyžaduje spoustu cestování. A během cest potkává Maren mnoho zajímavých lidí – chlapce svého věku, staré dámy žádající o pomoc i prvního člověka, který je stejný jako Maren a se kterým může o svém „prokletí“ otevřeně mluvit s pocitem, že ji chápe a nesoudí. Každý dostane, co si zaslouží, protože Maren je v jádru hodné děvče, které jen touží být stejné jako všichni ostatní.

Právě touha se nelišit je podstatným motivem prolínajícím se celou knihou. Hlavní hrdinka si vyčítá, že její odlišnost může za ztrátu matky, snaží se zapadnout, což do určitého bodu není těžké, a na cestách si uvědomuje, že nikam nepatří, že potřebuje nějaký pevný bod. Ten ovšem nenajde ani na otcově adrese, kam upnula své naděje, a její cesta pokračuje. Potkává chlapce, se kterým by to mohlo být „to pravé“, potkává jedince, kteří jsou na tom podobně jako ona…

Ale opět nečekejte žádné velké psychologické rozbory. Marenina psychika je popsána tak, aby si čtenář uvědomil, co se jí honí hlavou, ale zároveň neupadl spolu s hlavní hrdinkou do nějaké velké deprese. Ona totiž musí jít, nebo spíše jet, dál, věří a má naději. Čtenář dostane dávku znepokojení, dokáže se s hlavní hrdinkou ztotožnit. Také se v retrospektivních pasážích budete vracet zpátky v čase a vzpomínat na některé „nepříjemné události“, které znamenaly okamžité stěhování, což dotváří celou atmosféru a dělá hlavní postavu propracovanější a komplexnější.

A nakonec…

Do morku kostí je takovým guilty pleasure románem, který se zájmem přečtete a pro jeho jednoduchost se k němu nejspíš nevrátíte. Ale zajímavý námět a netradiční žánrová kombinace má potenciál bavit i cyničtější čtenáře libující si v hororových tónech stejně jako otrlejší vyznavačky lovestory. Má totiž od každého trochu a je velmi šikovně zkombinovaná.

Pár slov si zaslouží i samotný závěr knihy. Maren dosáhne svého cíle, i když nic nedopadne tak, jak si představovala. A události naberou zajímavý spád, i když mnoho čtenářů bude směrování příběhu přinejmenším tušit. Závěrečná pointa se nese v duchu akce a je trochu psycho, což knize vážně sluší!

Camilla DeAngelis: Do morku kostí

Vydal: Cosmopolis, 2023

Překlad: Dana Chodilová

Počet stran: 264

Cena: 399 Kč

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zveřejnit odpověď