Družina zatracených: Záchrana světa s roztřesenýma rukama

Magie se probouzí a dlouhá léta mocí spoutaný nekromant procitá. Proti němu má stanout dvanáctka vyvolených. Osud světa je v jejich rukách – oni jsou Dědicové a budoucí nositelé magických náramků s velkou mocí! Jen oni můžou zachránit svět. Dvanáct skoro ještě chlapců, vyjukaných a nezkušených nesoucích na bedrech budoucnost celého kontinentu.

Mnoho českých autorů by chtělo psát rozsáhlé fantasy ságy, ale jen nemnoha z nich se dostane té cti, že jsou jejich díla natolik dobrá, aby je vydalo nějaké „komerční“ nakladatelství. Jan Urban měl tu výhodu, že už má ve výčtu děl úspěšnou sérii Pragokalypsa a renomé mezi čtenáři, a tak dostal šanci u CooBoo. Družina zatracených je druhým dílem série Věčné mlhy, i když… Původně totiž první dva díly měly být jeden tlustý „špalek“, takže je to vlastně druhá část prvního dílu. Ale podstatná část vysvětlování už je za námi a děj se začíná pořádně rozjíždět.

A ještě malá poznámka k vydavateli. Ačkoliv většina ze čtenářů bude mít CooBoo spíše ve škatulce vydavatele young adult, Věčné mlhy se mohou směle postavit po bok sérií pro dospělé typu Malazu či Písně ledu a ohně. Umí být mnohdy dost temné a nelítostné bez ohledu na to, že ústředními hrdiny je hejno holobrádků s mlékem na bradě. To jen ať víte, co očekávat!

Když epická, tak epická

Urban se rozhodl nabídnout čtenářům epickou ságu, a přesně tak svoji sérii pojímá. A přesně tomuto typu čtenáře je cyklus určen. Má totiž všechny charakteriscké prvky, které milovníky uzavřených románů vytáči a milovníci rozlehlých ság si v nich naopak libují.

Můžete očekávat velké množství postav, spoustu různých dějových linek, velkolepou zápletku (jak jinak, vždyť jde o záchranu světa); prozatím se nekonají epické bitvy ani žádné výrazné dějové zlomy a zvraty, a co se týká světa, jsou zatím vytyčené obecné hranice, ale podrobnosti by bylo ještě dobré dodat.

A nyní zkusme jednotlivé složky probrat trochu podrobněji.

Co se týká postav – záleží na každém čtenáři, koho ze široké plejády hrdinů si oblíbí. Je jich vážně mnoho, a jediné, co o mnohých lze říci, že budou pro další děj důležití (záměrně se vyhýbáme slovu nepostradatelní, protože Urban už zkraje ukazuje, že nikdo není nenahraditelný). Muži, ženy, kladní, záporní, „šedí“ – opravdu co hrdlo ráčí.

Z dějových linek se rýsuje poměrně logická a návazná kostra: bohové hrají na Gambale své hry a díky (prozatím nedokončenému) hodu kostkami s božskou mocí se na kontinent vrací dlouho spící magie. Zatímco bohové pátrají po ztracené kostce a odhalují zrádce, na „zemi“ se probouzí zlý nekromant a jeho přisluhovači soupeří s Dědici alias dvanáctkou mladých zachránců světa o magické náramky, jejichž účel a moc jsou zatím jen naznačeny. Nakoukneme i do osudu vraha a lháře, který se „někomu“ zalíbil, nebo unesené princezny.

Jenže: jsme v podstatě na konci prvního dílu a autor stále spíš rozestavuje figurky a připravuje partii na první pořádné tahy. Tím neříkáme, že se v Družině zatracených nic neděje, naopak. Získávání náramků je příjemně dobrodružné a akce při něm slušně napsaná, a to jsme vybrali dějovou linii, která se jeví jako jedna z hlavních pro celkový příběh. Občas bude mít čtenář pocit, že se skáče z jedné dějové linie na druhou dost rychle, ale celý příběh se začíná pěkně skládat a odhaluje první souvislosti.

A ještě zpět na skok k postavám – právě díky rychlému střídání dějových linií a velkému množství figur si člověk k některé z nich těžko získá nějaký bližší vztah. Trochu ironické je, že zajímavější než dvanáctka zachránců světa je jejich vojenský doprovod, který je mnohem živější a budí emoce.

A pár slov i ke světu. Ano, základní mantinely jsou vytyčeny, v obecné rovině pochopíte co se děje, ale zatím není jasné, jak funguje magie (což může ovšem být autorský záměr) a orientace na postavy zatím nedává možnost příliš si pohrát s nějakým globálnějším měřítkem celého příběhu. Popravdě, aktuálně to moc nevadí, jde spíš o to, aby to nepřineslo nekonzistenci v budoucích dílech.

Opakování, matka moudrosti

Ale pokud se obloukem vrátíme výš, pak opět musíme zopakovat, že pokud máte epické ságy rádi, budete spokojeni, protože Družině zatracených v tomto ohledu nic nechybí. Urban má epický styl a popisný jazyk, tu si v textu střihne píseň nebo poetickou pasáž, tu vytáhne slušnou akční scénu. Děj postupně začíná nabírat směr, jednotlivé fragmenty poskládané z dílčích dějových linií se pomalu pojí do celistvého obrazu….

Tak uvidíme, kam povedou další kroky Družiny zatracených. Prozatím si totiž Jan Urban vůbec nevede špatně!

PS: Malé rýpnutí na závěr. Obálka už odpovídá obsahu knihy, hurá!

Jan Urban: Družina zatracených (Věčné mlhy II.)

Vydalo: CooBoo, 2022

Obálka: Dominik Broniek

Počet stran: 608

Cena: 499 Kč

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zveřejnit odpověď