Infico: Případ pro psychiatra, nebo tajný vojenský projekt?

Některé věci prostě nevysvětlíte. Pokud se jednoho dne proberete plní modřin, o kterých netušíte, kde jste k nim vlastně přišli, začnete sami sobě nechávat podivné vzkazy a v kabelce najdete místo běžného nepořádku bouchačku, je na čase vyhledat odbornou pomoc. Tedy, v případě, že vám ty vzkazy, které sami sobě necháváte, vaše podivné chování dokonale nevyjasní.

InficoBýt v její kůži

Projekt Infico má jediný cíl – odhalit čínskou rozvědku (nejen) uvnitř amerických tajných služeb. Jeden z agentů NSA neboli Národního bezpečnostního úřadu, Larry Connelly, je cvičen a připravován právě v rámci tohoto projektu, ale do akce se dostane mnohem dříve, než očekával, a za velmi netypických okolností.

Larry je pohledná blondýnka s břitkým jazykem… Moment, tady něco nehraje. Je snad Larry transvestita? Ani omylem, je pouhou obětí projektu Infico. Podstata tohoto projektu totiž spočívá v přenosu mysli agenta do jiného subjektu, takže agent může vidět, slyšet a cítit přesně to, co vnímá ovládnutý subjekt. A k tomu všemu může nebohému obyvateli těla dočasně odpojit mozek a převzít kontrolu nad jeho tělem, což vede u ovládnutého nebožáka k pořádnému „oknu“. Larry získal nechtěně nálepku projektového smolaře – nejen, že se jeho mužské vědomí přesunulo do těla ženy, ale k tomu záhy zjistí, že se jedná o ženu, jejíž šance na úspěch při rozkrývání čínské rozvědky se limitně blíží nule.

Oproti tomu Brena Shepardová je studentka architektury, která vede poklidný život plný nešťastných lásek, facebookových statusů a učení. Dobře vypadá, slušně se obléká a drogy užívá s rozumem. A najednou BUM – výpadky paměti, pobíhání po městě namísto studia (navíc provázené oděrkami a šrámy na místech, které ženy většinou s oblibou dávají na odiv) a podivné vzkazy sama sobě…  Naštěstí je Brena dostatečně chytrá a umíněná, aby se dokázala s Larrym v hlavě srovnat po svém.

Hlavní motiv je tedy jasný. Muž, a navíc tajný agent, který se nešťastnou náhodou ocitnul v atraktivním ženském těle. Larry je bohužel dost šovinistický, takže většinu žen akceptuje pouze někde mezi plotnou, postelí a kurníkem. O to větší je však jeho šok, když musí v těle Breny čelit zcela běžným situacím, které průměrná žena zvládá levou zadní. Heteša díky tomuto neobvyklému nápadu přináší kupu humorných situací – od humoru situačního až po slovní přestřelky, které vás přinutí k úsměvu.

Ale ani Brena není zcela bezradná a vymýšlí nebohému Larrymu různá nečekaná překvapení a smyslové zážitky, které si normální člověk s radostí nechá ujít. Prostě – ideální dvojka v jednom těle!

Tak trochu typická kniha

Milovníci a obdivovatelé Hetešových textů budou očekávat několik jistot. Ano, celá kniha se opět odehrává v Baltimore, které se stává autorovým „domácím hřištěm“. Opět se jedná o Baltimore budoucnosti, ale nepodařilo se mi vysledovat společné rysy s některými dalšími romány.

Opět se jedná o velmi svižnou akci, jejímž hlavním cílem je bavit čtenáře bez většího zapojení mozkových závitů. I přesto postupné kroky vedoucí až k velkému finále nepostrádají logiku a autor se neuchyluje k žádným dějovým obezličkám a supervýkonům v podání svých postav. Stále si je vědom faktu, že Larry ovládá jen mozek, ale tělesná schránka patří Breně, která rozhodně není trénovaným agentem NSA.

Opět se dočkáte zajímavých a dobře propracovaných postav. Tedy, v případě hlavního hrdiny, který nahlíží své nebohé oběti do hlavy, je to ještě o trochu propracovanější než obvykle. A právě zde může čtenář narazit na asi jediný zásadní problém celé knihy. Přestože je Larry líčen jako typický muž, pro kterého je většina žen pouhým sexuálním objektem, stejně se od prvních chvil pobytu v ženském těle ve většině intimních chvil prostě odpojí, aby nechal Breně soukromí. To bohužel příliš nekoresponduje s vylíčením agentovy povahy. Toto chování začíná dávat smysl až ve chvíli, kdy si agentovo přenesené vědomí začíná uvědomovat, jak zásadně zasahuje víceméně spořádané studentce do života.

Zde se dostáváme drobným oslím můstkem k dalšímu typickému rysu Hetešových děl. Autor se nebojí peprných sexuálních scén (čímž nemám na mysli žádnou pornografii, ale spíše dráždivou a rafinovanou erotiku), a dokáže je čtenářům v rozumné míře dávkovat. Navíc umí s lechtivými tématy poměrně obstojně naložit, takže nevyznívají ani lacině, ani samoúčelně, a už vůbec ne vulgárně.

Infico je kniha se zajímavým nápadem. Heteša se nesnaží dělat z pobytu v cizí hlavě psychologický thriller, naopak se většinou zaměřuje na zábavnější (z pohledu čtenáře) situace, které při této peripetii vznikají. Zároveň s tím nabízí solidní detektivní příběh ve svižném tempu a se slušnou porcí akce. I starý problém se slabými nebo chybějícími pointami s přibývajícími knihami poměrně rychle odpadá. Pokud budeme nahlížet na knihu jako na čistě zábavnou literaturu a příliš se nepitvat v detailech, pak rozhodně patří Infico v rámci své „škatulky“ k nadprůměru.

Petr Heteša: Infico
Vydal: Brokilon, 2016
Obálka: Lukáš Tuma
Počet stran: 460
Cena: 298 Kč

Hodnocení: 80 %

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zveřejnit odpověď