„And I’m goin’ down
All the way
I’m on the highway to hell.“ (ACϟDC)
Je dobrým a dlouholetým zvykem, že organizátoři HorrorConu vydají každý rok jeden sborník či antologii věnované hororu. Od roku 2017, kdy vyšla antologie Ve špatný čas na špatném místě (Netopejr), ušla Edice HorrorCon opravdu dlouhou cestu. Kristina Haidingerová jakožto duchovní matka edice a editorka všech titulů může být právem pyšná na pět antologií, dvě sbírky černé poezie, audioknihu a jeden almanach. Takže nezbývá než se podívat na to, jak (moc) se povedl ten letošní sborník s názvem Když se peklo protrhlo.
Tento rok se vydání antologie ujalo nakladatelství Canc, a já hned zkraje recenze musím zdůraznit, že po grafické stránce jde o nejvymazlenější knihu této edice. Nejde jen o parádní obálku z dílny skvělého výtvarníka a ilustrátora Jiřího Dvorského a osm originálních grafik z dílny osmi nadaných výtvarníků, které jsou součástí knihy, ale o celkově skvěle odvedenou grafickou a sazečskou práci Rosany Zvelebilové. Je skoro škoda, že kniha nevyšla v pevné vazbě. Knihu ovšem nedělá jen krásná obálka a profesionální grafické zpracování, ale především obsah.
„Now I have you with me, under my power
Our love grows stronger now with every hour
Look into my eyes, you’ll see who I am
my name is Lucifer, please take my hand.“(Black Sabbath – N.I.B )
Jak mi řekla editorka Kristina Haidingerová, je to poprvé, kdy má sborník HorrorConu jednotné téma. Tím je, jak název napovídá, peklo. Tedy jeho různé podoby. Devatenáct autorek a autorů se ve svých povídkách rozhodlo přinést své vize pekla, a je zajímavé, kolik z nich si ho představuje spíš jako peklo, které si dělají lidi navzájem. O to více však vyniknou povídky, které nabízí opravdu originální ztvárnění pekla. Byrokratický aparát nebo motel, v němž se koná firemní školení, patří k těm nejlepším. Jiné povídky zase překvapí zajímavou pointou. Příkladem budiž povídka Šunková nechávající čtenáře dlouho v nejistotě, v jakém vztahu hrdinka povídky vlastně žije, nebo Krypta samotáře či Požírač duší. Ty zase popisují rituál vyvolávání démonů, každá trochu jinak, ale obě velice originálně. Dalo by se pokračovat ještě dlouho, ale každá z povídek je jedinečná, a něčím překvapí. Rád bych se tedy ještě zastavil u autorů. Kromě obvyklých podezřelých, mezi něž tradičně patří Madla Pospíšilová, Petr Boček či Tomáš Marton zde potkáme nejen povídky finalistů soutěže O krvavý brk, ale také autory slovenské. I ti jsou v pojetí pekla a démonů velice kreativní, a dík za jejich povídky patří zase Kristině Haidingerové, která je přeložila do češtiny. Stejně jako Veronika Fiedlerová, která se ve své povídce Kozlí pramen vrací do světa své Záhrobní trilogie, přispěla i Kristina do antologie svou povídkou ze světa Violetů.
I won’t take no prisoners, won’t spare no lives
Nobody’s puttin’ up a fight
I got my bell, I’m gonna take you to hell
I’m gonna get ya, Satan get ya. (ACϟDC – Hells Bells)
Zkrátka a dobře, antologie Když se peklo protrhlo je nejen krásná na pohled, ale především v rámci daného tématu pestrá. Zároveň je díky divoké fantazii autorů, kteří do ní přispěli zvrhle zábavná i děsivá zároveň.
Kristina Haidingerová, Radoslav Kozák (editoři): Když se peklo protrhlo
Vydal: CANC, 2025
Obálka: Jiří Dvorský
Počet stran: 372
Cena: 480 Kč





