Krátce po novém roce se na pulty obchodů dostal nový příběh o Conanovi. Přes řadu nových prvků bych ho osobně zařadil někam mezi slušný průměr, milovník krve a jiných tělních tekutin ho asi zařadí výše.
Vyprávění mixuje klasickou “conanovštinu” s Ctulhu H. P. Lovecrafta a bytostmi z indické mytologie a výsledkem je koktejl různobarevné krve, slizu, chapadel, vnitřních orgánů a jiných volně poletujících kousků lidí a nejrůznějších potvor. Sám příběh je rozdělen (jak již název napovídá) do tří částí. V první vytáhne spolu s přiděleným mágem – bojovníkem z pekla čaroděje Rávany princeznu, aby vzápětí zjistil, že na skutečnou záchranu je už pozdě. Princezna se proměnila v “cosi” a je nutno ji likvidovat. V průběhu výpravy Conanův spolubojovník vypustí na svět další zlo, ještě horší než je Rávana. Další dvě části příběhu popisují pronásledování Rávany a jeho likvidaci, přičemž do děje vstupují další postavy a různé technické a magické vymoženosti.
Jak je uvedeno výše, příběh je zajímavá směs různorodých, více či méně souvisejících prvků vcelku slušné kvality (otázkou je názor pravověrného vyznavače H. P. Lovecrafta), v conanovské řadě bude asi patřit k lepšímu průměru .
Za Conanův příběh je připojena sbírka povídek (?) Jaroslava A. Poláka Tajemství soumraku (Příběhy z říše snů) plně ve stylu H.P.Lovecrafta. Jsou stylově čisté, tematicky jednotné a minimálně o třídu kvalitnější než hlavní story.
Z obalu knížky se na čtenáře z krvavého pozadí šklebí jakási (mě odněkud povědomá) potvora nevalné úrovně, která o obsahu knihy v zásadě nic neříká a řadu potencionálních zájemců spíše odpudí. Celkem vzato – obsah slušný, obálka strašná. Váhat nebude jen skalní sběratel Conana, ostatní zájemci asi o koupi rozhodnou až po nahlédnutí do textu.
Můj názor
Knihy o Conanovi čtu velmi rád a jsem také členem Conan Society.
Poslední plody “conanovských” spisovatelů se mi však líbí čím dál tím méně.
Především po přečtení Třetího kroku do hlubin s hrůzou očekávám dílo, ve kterém Conana unesou zelení mužíčci s tykadly (nebo jiný fujtajbl) na Mars, Venuši nebo rovnou do Mraku Magellanova (pochopitelně do velkého, malý by byl našeho hrdiny nedůstojný) a zde bude Conan (ve skafandru nebo bez) zápolit s vesmírnými piráty, podlým císařem vesmírného impéria atp.
Možná, že se naučí i obsluhovat vesmírné lodě a stane se velitelem kosmické flotily, bude používat laserové zbraně, přesto však nedá dopustit na dobrý meč.
Myslím si, že Howard by byl zděšen, jáká dobrodružství Conan nyní prožívá.
Jak správně píše pan Kantůrek v předmluvě ke knize Conan v bludišti zrcadel, méně magie (a já dodávám i podobných vesmírných hrůz, jaké jsou v knize Třetí krok do hlubin) by jistě bylo více v Howardově duchu.
Chápu, že každý nemůže mít takové nadání a dar jako Howard (já např. se zmůžu pouze na kritiku a uznávám, že bych Třetí krok do hlubin nenapsal ani za Jengirské slunce), ale takovéto příběhy se mi prostě nelíbí.