Literární historie nás učí, že tři jsou ideální počet na pořádné literární dobrodružství. Tři mušketýři, Tři sestry, Tři bratři… No a Michael Bronec pozvedl pomyslný literární trojzubec a vypustil do světa Tři kapitány, space operu napsanou pro potěchu ctěného čtenářstva i svoji vlastní.
Na počátku série Tři kapitáni stála poměrně zajímavá myšlenka – vytvořit podobné univerzum jako třeba JFK. Protože když to zvládli Žamboch s Procházkou, pak to bude umět Michael Bronec třikrát lépe. Ale prvotní záměr se autorovi trochu kroutil pod rukama a žil si vlastním životem, a tak nakonec vše dopadlo úplně jinak.
Začátek od konce
Trochu předběhneme dobu. V současnosti je na světě už čtvrtý díl téhle ságy, ale čtenáři na něj museli čekat dlouhých sedm let. Při téhle příležitosti se Michael Bronec rozhodl dát novým čtenářům šanci začít pěkně od počátku, a tak je tady reedice prvního dílu – mírně upravená a doplněná o galerii ilustrací. A sluší se dodat, že i za velice příznivou cenu. Kde dnes seženete vázanou knihu s papírovým přebalem za 270 korun?
Ale tahle kniha nabízí úplně jiná lákadla než cenu. Už jen jméno autora je velkým příslibem. Vždyť Michael Bronec coby v podstatě jednomužné nakladatelství Straky na vrbě je na literárním poli protřelým mazákem, a těžko by mohl knihy vydávat bez toho, aniž by měl znalosti o stavbě příběhu, tušil, co čtenáře upoutá a naláká a neměl v malíku slovní ekvilibristiku. Všechny trumfy jsou v rukách autorových (a zároveň vydavatelových)!
Jedna, dva, tři! Na scénu, chlapci.
Jak již bylo řečeno, patří Tři kapitáni do žánru space opery. Můžete tedy čekat kosmické lodě, neznámé tvory a vlastně všechny propriety, které k vesmírným výpravám a bitvám neodmyslitelně patří.
Ale Bronec začíná v prvním dílu ságy s podtitulem Mračna nad Arénou poctivě od planety Země, kde se seznámíme s Arnoštem Kodexem, Koordinátorem. Což je přibližně něco jako vládce, který má na hrbu mnohé z toho, díky čemu chod planety funguje a obyvatelstvo prosperuje. A co by to bylo za vládce, kdyby neměl svoji pravou ruku, komorníka. A taky kdyby neměl rád (samozřejmě v zájmu planety) peníze. Takže když se po dlouhé době objeví mince z pravého zlata, působí na Arnošta jako červený hadr na býka.
Následně do hry vstoupí druhý kapitán, Petr Askorta, elitní vyjednavač, a zanedlouho po něm coby jediné řešení delikátního problému zahrnujícího mimozemské tvory jménem ochemule (zvědavci nechť obhlédnou obálku čtvrtého dílu) i zkušený astrobiolog Filip Fix. Stará parta je opět pohromadě, ačkoliv v minulosti pošramocené vztahy stále dost skřípou. A zase se rychle rozejdou.
Všechny finty, které znáš
O ději mnoho prozrazovat nebudeme. Mračna nad arénou jsou totiž klasickým otevíracím dílem série, který představuje charaktery a rozehrává prvozápletky.
S přibývajícími stránkami zjistíte, že Bronec si i příběh vystavil po svém. Je to vlastně sled scén postavených především na dialozích, i když autor ukazuje, že ani akce mu není cizí a zvládne ji napsat dynamicky.
Ale zpět k tezi o scénách plných dialogů. Tohle pojetí odráží osobu samotného autora, který také rád a se zaujetím vypráví. A v Mračnech ukazuje i humor, mnohdy správně anglicky suchý nebo situační, ale také hravost a péči, s jakou mu příběh rostl pod rukama. Jednotlivé scény jsou vymazlené, dotažené, dohrané občas až do absurdna, aby se čtenář bavil. Na druhou stranu taková stavba příběhu nenabízí příliš děje, je to spíš do široka vystavěná „omáčka“, která nikterak svižně neodsýpá a po dočtení budete mít nejspíš pocit, že se v Mračnech zas až tak moc nestalo. Popřemýšlejte tedy, zda vám podobný typ příběhu bude vyhovovat.
A zmínit musíme i postavy, u čehož nesmíme vynechat slovo svérázné. Bronec píše své hrdiny s lehkostí a dává jim do vínku zajímavé vlohy i povolání. A kromě toho také břitký jazyk, protože špičkování a slovní přestřelky jsou na denním pořádku a dodávají příběhu šmrnc.
Možná, že mnohý čtenář má o space opeře odlišnou představu, než je mu v Mračnech nad arénou servírováno. Jeho smůla! Kapitánům nelze upřít čtivost, nápaditost a velkou porci energie, kterou do nich Michael Bronec vložil a která z nich vyzařuje. A přesně to jsou ty trumfy, které mohou čtenáře přitáhnout. Tak tedy vzhůru, lepit stará přátelství a čelit novým výzvám. Vesmírné dálavy čekají, kapitáni.
Michael Bronec: Tři kapitáni I.: Mračna nad arénou (2. vydání)
Vydaly: Straky na vrbě, 2025
Obálka: Tomáš Kučerovský, Jana Maffet Šouflová
Počet stran: 258
Vazba: vázaná s přebalem
Cena: 270,- korun
