Ostravský páter: S křížkem proti temnotě

Ostrava. Místo protkané důlními šachtami a hornickými nálevnami. Co by se tu asi mohlo stát kromě potyček a nějakého toho hospodského remcání? Inu, to se budete divit. Ostravský páter totiž ukazuje, že pod zdánlivě klidným povrchem klokotá podloudný život a monstra – jak ta mytická, tak i lidská – nikdy nespí.

Pokud jste četli knihu Marka Skřipského Ostravská mystéria, pak budete v Ostravském páterovi jako doma. Vracíme se totiž do malé vesnice Třebovice poblíž „černého města“, kde působí farář Josef Bronský. Muž pevné víry, kterému proti nečistým silám pomáhá křížek reagující na ně. Ale stejně tak dobře mu slouží i staré dobré zbraně, protože Bronský vstoupil do služeb tajného řádu Opus Dei, který se likvidací nadpřirozených bytostí pěkně tiše, mimo zájem obyvatel, zabývá. To se ovšem ukáže být jako dvojsečná zbraň…

Temnota mezi námi

Na začátek jsme to vzali nejspíš příliš rychle, pojďme tedy přibrzdit a být konkrétnější. Prvně si vezmeme na paškál ono tvrzení o tom, že v Páterovi budete jako doma pokud jste četli Mystéria. Knihy na sebe volně navazují, ale sluší se dodat, že k přečtení jedné nutně nepotřebujete znát druhou; provázanost je zde prostřednictvím postav a v Páterovi jakožto mladším literárním bratříčkovi sehrají epizodní roli některé postavy z předchozí knihy. Je to milé shledání, leč nic zásadního.

Jiné je to samozřejmě u hlavní postavy, protože Bronský byl jedním z ústředního tria předchozí knihy.  Ani zde se však nemusíte bát – jeho osudy jsou popsatelné vcelku snadno a nic zásadního vám neuteče, snad jen vztah, který si čtenář k postavě vybudoval, trochu bude chybět, ale i to v průběhu prvních stran snadno dožene.

Podobná je i forma knihy. Jedná se o soubor vzájemně provázaných povídek. Toto Skřipského rozhodnutí lze kvitovat s povděkem, protože díky němu se vyhnul zbytečné vatě, kterou by obsahoval celistvý román, a může se soustředit jen a pouze na samotné případy.

A do třetice: podobný je i ráz celé knihy. O tom, že ostravské nářečí je dost svérázné se přesvědčíte i tentokrát, protože autentické charaktery mluví „po místním“. Rozšíříte si slovník, pousmějete se a především budou Bronského příběhy působit autenticky. Druhým postřehem k rázu knihy je historická věrnost. Autor si doslova vyhrál s tím, aby se v knize nacházela místa, která v dobové Ostravě opravdu byla, a taktéž si dal práci i s osobami. Ostatně, něco málo se o tom dočtete v závěrečných dodatcích k povídkám, kde je o některých historických reáliích řeč.

A když už jsme u té historie, zastavíme se ještě u dobového zasazení. Páter je situován do doby velké hospodářské krize a Skřipský toho dokáže využít ve prospěch příběhů. On totiž občas stačí obyčejný strach, existenciální úzkost nebo situace, která člověka dožene k ochotě věřit jakékoliv ideologii nebo udělat cokoliv za příslib či dostačující obnos, a rázem nepotřebujete ani nadpřirozené bytosti aby bylo pácháno zlo.

Ve službách božích

A nyní už k samotným případům. V Mystériích se hlavní hrdina potýkal (respektive potýkali, protože byli tři) s nadpřirozenem. V Páterovi mytických bytostí ubylo, ačkoliv i tady na ně narazíte. Objevují se ale nové, zajímavé motivy – kultisté a stoupenci ideologií. Hezký je i příběh o síle kamenů. Čím víc se bude čtenář blížit ke konci, tím silněji bude do dění promlouvat autorova záliba táhnoucí se napříč všemi jeho díly – cestování paralelními světy. Vidíte, kam až se dá od satanistů a přerostlých vodníků dostat.

Řeč byla také o řádu Opus Dei. Ten nezůstane tak zcela utajen, a kromě nadřízeného se o jeho služebníka budou zajímat i všemožné rozvědky, což připraví Bronskému pořádně horké chvíle. Ve svém konání totiž nebude mít úplně volnou ruku a jeho nadřízený mu bude občas mentorem a občas drábem.

Střetávat se bude i s místními četníky, a právě ti fungují skvěle jako vedlejší postavy. Ve vzájemně provázaných povídkách proudí na pozadí zajímavé příběhy, z nichž asi tím nejlepším je právě příběh lásky četníka a víly. Skřipského svět je živý a postavy zábavné a různorodé.

K tomu přidejme i hospodářskou situaci, která dopadá na region pozvolna, extravagantní hraběnku a nástup fašismu – to vše se v povídkách odráží a dává jim rámec dotvářející celý příběh a uvozující situaci.

Pokud bych měl Ostravského pátera k něčemu přirovnat, pak má kouzlo seriálových Četnických humoresek, náměty, které by nezklamaly ani tvůrce Akt X a k tomu typicky ostravského ducha s trochou historií vonícího starosvětského šarmu. Příběhy umí být drsné i pohladit, Skřipský opět ukázal, že s povídkami si rozumí a dokáže je vygradovat a zároveň si nechat prostor na jejich vzájemné propojení na pozadí hlavní dějové linky. Páter je lehký a zábavný a autor se ukazuje být skvělým vypravěčem a vlastencem.

Tak vidíte, prý že je Ostrava klidné město. Josef Bronský by vám mohl vyprávět!

Marek Skřipský: Ostravský páter

Vydaly: Straky na vrbě, 2023

Obálka: Jana Maffet Šouflová

Počet stran: 472

Cena: 333 Kč

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zveřejnit odpověď