Össeané. Toto slovo vnímají lidé v šestadvacátém století na Zemi a blízkých planetách různě. Náboženští fanatici, ozve se v prvních chvílích. Tak trochu divní patroni s tak trochu divnýma očima, může znít další odpověď. Dodavatelé myceliálních technologií, ozve se vzápětí další. Smrtelné nebezpečí, ozvou se jiní… ale asi jen jako malý zlomek z milionů.

Léto je v plném proudu a s ním i lenošení u vody nebo doma v pelechu. Pro tuto vysoce sportovní činnost je nutno se řádně vybavit. Kromě všech zbytečností jako opalovací krém a ručník je nejdůležitější pořádná zásoba dobrého čtiva. A o něm se dočteme kde? V Pevnosti přeci. A pokud je vám opravdu vedro, představte si, jaké počasí je asi na Divokém západě …

Již počtvrté se můžeme setkat ze sborníkem povídek z  literární soutěže Žoldnéři fantasie nakladatelského domu Straky na vrbě. Tentokrát podtitul asociuje zaměření na stále oblíbenější steampunk. O tom, jak je tento podtitul výstižný, ale i o jiných věcech, budou následující řádky.

Abych si mohla plně vychutnat atmosféru budoucnosti, v níž žijí lidé s mimozemšťany z planety Össe, zavítala jsem na nejzápadnější část našeho kontinentu, kde na strmé skále stojí varovný maják a dál už není nic, jen širý oceán. Možná se tak nějak cítili i astronauti, než se vydali do vesmíru, stejně jako před tisíci lety zase odvážní mořeplavci k novým světům.

Co si budeme povídat, Juraj Červenák je sadista. Pokud by někoho nepřesvědčil obsah jeho dosavadních knih, tak rozdělení skvělého románu Zlato Arkony na dvě části je zcela jasným dokladem, který nelze okecat. Trvalo to sice, ale naštěstí už je konec netrpělivostí okousaným tužkám, bezesným nocím, tendování k alkoholismu, poruchám příjmu potravy a problémům s koncentrací, neboť tolik očekávaná „dvojka“ už se nějaký čas hřeje na knihkupeckých pultech.

Vnitřní záležitosti jsou sbírkou povídek a to sbírkou povídek přímo hvězdnou. Sestavil ji Martin Šust, který do jedné knihy umístil jedenáct kratších prací ověnčených literárními cenami. Pod drobnohled se k vám tedy dostává kniha, která by už předem měla už nyní aspirovat na nějakou cenu Akademie SFFH. Ale nepředbíhejme, rok je dlouhý a kdo ví, co se letos ještě urodí…

Lucie Lukačovičová je plodná tvůrkyně povídek, které vyšly porůznu v antologiích a časopisech. V poslední době však autorce vyšlo několik samostatných knih. Zmiňme aspoň Stanici Armida – zajímavou vesmírnou detektivku. Poslední knihou, na které je její jméno, je povídkový román Detektivní kancelář Sirius a o něm budou i následující řádky.

Máte rádi skupinu J.A.R.? Já moc. Ale o ní tento článek nebude. Místo toho se zaměříme na něco, co tu ještě nebylo – na fantastický román z JAR, tedy z Jihoafrické republiky. Počtěte si o městě, jehož atmosféra je hustá a temná tak, jak jen může být v metropoli na černém kontinentě.