Dějiny mají často svérázný smysl pro humor – stačí jediná špatná trefa a celý svět se vydává úplně jiným směrem. Guiseppe Zangara 15. února 1933 zasáhl správný cíl a Roosevelt už nemohl zatáhnout USA do války úmyslnou likvidací Pearl Harboru 7. prosince 1941. Bruno Kreuz vom Meere zabránil atentátu na Heydricha v roce 1943. Rudá armáda byla rozdrcena do konce roku 1941, socialistický New Deal naprosto zkrachoval a USA prohrály válku. S Japonskem.

Českého hororu vychází jako šafránu. Sborníky povídek sice v poslední době vídáme díky soutěžím (Ježíšku, já chci plamenomet, Pohár Edieho Krígla) častěji, což se ale odráží na kvalitě, která není nijak valná. Proto buďme rádi za každý další hororový počin, i když antologie Zabij mě líp je knížka tuze útlá a rozhodně nemá ambice posunout český horor do výšin nebeských.

Vladimír Šlechta je tvůrce několika světů,z nichž nejvíc v současné době letí Krvavé pohraničí. Tomuto světu věnoval několik knih a v nich dal život několika nezapomenutelným hrdinům. Jedním je i Roger Schnirega (čtěte přesně tak, jak je to psáno). Právě o něm je zatím poslední Šlechtova kniha – Válečná lest.

Niektorí sa ešte pamätáte na dobu, keď sa na hodinách výtvarnej výchovy muselo povinne kresliť ruských bohatierov so samopalmi v rukách. Juraj Červenák sa isto pamätá. Lenže namiesto chlapíkov s červenými hviezdami na baraniciach už vtedy kreslil bohatiera so zachmúreným výrazom a lesknúcim sa mečom.

Kyberpunk měl vždy blízko k žánru noir a hard boiled school. A stejně jako americká drsná škola vyvlekla zločin ze zámků na ulici, kyberpunkoví autoři stáhli ječící žánr sci-fi z vesmíru zpět na zem. Do temných zákoutí měst a plánů mocných korporací, které osvětluje pouze zář neonů odrážejících se v zrcadlovkách vyděděnců a monitorech počítačů. Blíž k nám samotným, naší zkušenosti. Virtuální světlo je toho ideálním příkladem.

Slavné, fanoušky klasické fantasy oslavované Kroniky, jsou tady v novém kabátě. Díky nakladatelství Fantom Print si můžeme základní dějovou osu monumentální série DragonLance přečíst v novém, lepším překladu a s novou obálkou.

Fúze stylů, detektivka s tajemnem propletená historií. Historie, jež neměla být nikdy vyjevena. Tajemství, které se nikdo neměl dozvědět. To je koření, kterým si získala popularitu kniha Šifra mistra Leonarda. A také karty, na které vsadil Arsen Revazov ve své prvotině.

K správnemu pirátskemu príbehu patria: morom a námornými bitkami ostrieľaní bradatí piráti, papagáj na pleci lodného kuchára, veľké množstvo silného rumu a … ehm … toho oného … toho vúdú. A rum – už som ho spomínal?!

Byly časy, kdy to ruští autoři u nás neměli lehké. Vše ruské bylo zapovězeno a posláno co nejdál, pokud možno za hranice. Trvalo víc jak deset let, než se objevilo jméno, které pojmu ruská scifi vrátilo punc žádoucnosti. To jméno je Sergej Lukjaněnko a my máme tu čest podívat se na jeho nejnovější počin.

Hlavními hrdiny třetí knihy z herního světa Asterionu jsou čtyři postarší hrobníci z albirejského hřbitova. Nedejte se mýlit, nejsou to žádní bezmocní staříci, krumpáčem a motykami vládnou opravdu bravurně. Bleskurychle jimi dokáží jak vykopat hroby, tak z nepřátel udělat jejich nové obyvatele. Poklidný život nad půllitry Černého skřeta a partiemi péťangu je ale jednoho dne náhle přerušen a oni se vydávají na dalekou cestu, aby přinesli zpět ukradený artefakt a otestovali, jaké pivo točí jinde.