Piknik u cesty – jedna z fenomenálně mistrovských Nedohodnutých schůzek bratří Strugackých

Jak by asi vypadalo setkání s naprosto odlišnou mimozemskou inteligencí, natolik cizí, že by snad ani tu naši lidskou při návštěvě naší planety Země nepostřehla? Přinejmenším by jistě došlo k velmi bolestivému pošramocení lidského ega, nehledě na zanechání množství nezodpovězených otázek. O zanechání hmotných artefaktů neznámého smyslu a funkce ani nemluvě.

Harmond, dějiště jednoho z největších vědecko fantastických románů druhé poloviny dvacátého století, by bylo jen jedno malé americké městečko, které by bylo stejně bezvýznamné jako bezpočet dalších, pokud by se na něm neudálo prokázané přistání a po krátký čas i setrvání mimozemské Návštěvy. I když přesněji by se dalo hovořit o mezipřistání kvůli pro lidstvo neznámým důvodům. A tato událost vytvořila Zónu. Místo plné tajemných a nebezpečných úkazů a ještě nebezpečnějších předmětů, které zde mimozemšťané lehkomyslně zanechali.

Tuto oblast, její úkazy i předměty v ní obsažené má za úkol chránit a zkoumat Mezinárodní ústav mimozemských kultur. Přesto za nocí do Zóny pronikají dobrodruzi lačnící po ziscích z ukořistěných předmětů s vidinou jejich následného prodeje na černém trhu – pokud se jim ovšem podaří vrátit živí. Tato skupina dobrodruhů mající svou vlastní hantýrku a hromadu hrůzostrašných historek pro vyděšení i poučení nováčků je označovaná za stalkery. Jedním z nich hrajícím v tomto příběhu zásadní úlohu je Redrick Schuhart. Čtenář se s ním může seznámit od chvíle, kdy sám pracuje pro Ústav na pozici laboranta, kdy se snaží žít spořádaný a relativně bezpečný život bez neustálého nebezpečí smrti číhající v Zóně a nebo možnosti zatčení a uvěznění při chycení pořádkovými oddíly. Vše ovšem nefunguje tak, jak by si člověk přál, a i založení rodiny Redrickovi nedopomůže zbavit se návyků stalkera.

Nakladatelství Triton začalo s bohulibou činností: vydáváním nových překladů děl bratří Arkadije a Borise Strugackých z původních nebo zpětně zrekonstruovaných rukopisů před zásahy sovětské cenzury. V roce 2021 tak spatřilo světlo světa nové vydání legendárního mistrovského Pikniku u cesty ve skvělém překladu Konstantina Šindeláře. A jak už to bývá, novému názvosloví neunikly ani notoricky známá stalkerská označení, například místo ježibabího rosolu je zde tato substance označena za vědmin sulc. To jen tak pro zajímavost.

Daleko zásadnější pro nové vydání Pikniku u cesty je doplnění chybějících pasáží a zpětné zhrubnutí mluvy stalkerů zvýrazňující bezútěšnost prostředí i ztráty nadějí na lepší život v městečku, které se sice z ničeho nic objeví na hledáčku celého světa, ovšem jeho umírání zaživa vznik Zóny jen urychlil, nikoliv byl jeho příčinou. Navíc má Zóna nepřímý zdlouhavý vliv i na obyvatele, kteří do ní nikdy nevkročili ani neměli co do činění s předměty vynášenými z ní ven. O to více působí na stalkery a jejich potomky.

Naprosto originální námět a zpracování bratry Strugackými si čeští čtenáři mohou přečíst ve verzi jakou zamýšleli a původně sepsali jeho autoři. Kniha navíc obsahuje úvodní komentář Borise Strugackého o relativně klidném vzniku rukopisu a naopak rozbouřené cestě za snahou jej vydat. Dále Konstantin Šindelář ve své předmluvě seznamuje čtenáře s nástrahami, strastmi i radostmi z překladu této knihy; jak toho prvního českého, ze kterého vycházejí všechna vydání až do této verze, tak při své vlastní práci. Doslovem titul obohatili Vladimir Borisov a Alexandr Lukašin, odborníci na celé dílo bratrské dvojice, a ve svém textu se věnují převážně zákulisí vzniku myšlenky samotného románu a následné trnité cestě vedou ke vzniku filmové adaptace pod taktovkou nepřekonatelného vizionáře Andreje Tarkovského. A na závěr nechybí ani medailónek autorů, opět z pera Konstantina Šindeláře.

Proto stojí nové vydání Pikniku u cesty za pozornost nejen pro mladé, přemýšlivé milovníky žánru, nýbrž i pro ty, kteří již měli tu čest číst některé z těch starších, aby dostali sami příležitost k nalezení své Zlaté kuličky a mohli si tak sami něco přát.

Arkadij a Boris Strugačtí: Piknik u cesty

Originální název: Пикник на обочине (Piknik na obočině) (2009)

Vydal: Triton,2021

Překlad: Konstantin Šindelář

Obálka: Vladimir Maniukhin, Renata Brtnická

Počet stran: 264

Vazba: pevná/vázaná s přebalem

Cena: 329 Kč

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zveřejnit odpověď